Vasyl Stefanyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vasyl Stefanyk
Vasyl Stefanyk.jpg

Ve funkci:
1907 – 1918

Narození 2. květnajul. 14. květnagreg. 1871

Rusiv
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 7. prosince 1936 (ve věku 65 let)
Rusiv
PolskoPolsko Polsko
Občanství Rakousko-Uhersko a Polsko
Politický subjekt Ukraj. radikální str.
Vzdělání

Jagellonská univerzita (nedokonč.)

Vasyl Semenovyč Stefanyk (ukrajinskou cyrilicí Василь Семенович Стефаник; 2. květnajul. 14. květnagreg. 1871 Rusiv u Sňatyna, Halič7. prosince 1936 tamtéž[1]) byl ukrajinský spisovatel a rakouský politik ukrajinské národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině bohatého rolníka. Od gymnaziálních studií v Kolomyji a Drohobyči se zapojoval do hnutí radikálního ukrajinského studentstva a polské sociální demokracie. V letech 1892–1898 studoval medicínu na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studia ale pro nezájem o obor nedokončil a v roce 1900 univerzitu opustil. Poté se věnoval literární a politické práci. Spolu s Les Martovyčem a Marko Čeremšynou založili tzv. „Pokutskou trojici“ (název podle kraje Pokutí, východní Halič). Všichni tři byli žáky Ivana Jakovyče Franka. Úzce spolupracovali se skupinou polských spisovatelů „Mladé Polsko“ (Młoda Polska). V roce 1897 publikoval první díla v novinách Pracja a v roce 1899 první sbírku skic nazvanou Syňa knyžečka, pak v letech 1900–1905 mu vyšly další tři sbírky.[1]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky jako člen Ukrajinské radikální strany. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Halič 58. Byl poslancem Rusínského klubu. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Usedl do poslaneckého klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení. V parlamentu setrval do zániku monarchie v roce 1918.[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako spisovatel.[3]

V poválečné, dočasně existující Západoukrajinské republice byl místopředsedou Ukrajinské národní rady.[1]

V období svého působení v Říšské radě se literárně odmlčel. Od roku 1916 až do smrti se opět věnoval převážně literatuře. V roce 1926 vydal sbírku Zemlja, která se řadí k nejvýznamnějším dílům ukrajinské moderny. Jazykově používal vrstvy spisovné řeči i dialektů.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Těžištěm Stefanykova díla jsou mistrovské povídky a novely, které jakoby nezúčastněně popisují hrůzný život na haličském venkově se všemi osobními a rodinnými tragédiemi, bídou, alkoholismem, pogromy a emigrací za oceán.

  • Syňa knyžečka 1899 (Modrý průkaz)
  • Kaminnyj chrest (Камінний хрест) 1900 (Kamenný kříž)
  • Doroha 1901 (Cesta)
  • Moje slovo 1905
  • Zemlja 1926 (Země)

česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Stefanyk, Vasyľ (1871–1936), Schriftsteller und Politiker, s. 135. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=432&size=45

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]