Valtellina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa

Valtellina (anglicky: Valtellina, lombardsky: Valtulina, italsky: Valtellina, německy: Veltlin, rétorománsky: Vuclina) je údolí v Lombardii na severu Itálie, u hranic se Švýcarskem, o rozloze 3212 km² jehož osu tvoří řeka Adda. Nejdůležitějšími sídly jsou Sondrio, Chiavenna a Bormio. Původně bylo součástí Graubündenu, až v roce 1797 je ovládla Lombardie. Hlavním zdrojem příjmů oblasti je turistika: jsou zde významná lyžařská střediska, dále výroba sýrů (proslulý Bitto) a vinařství. V oblasti bylo vyšlechtěno veltlínské červené rané, dnes převládají modré hrozny odrůdy Nebbiolo. Významná je zdejší elektrifikovaná horská železnice z roku 1902. V létě 1987 postihly údolí katastrofální záplavy. Nejslavnějšími rodáky jsou matematik Giuseppe Piazzi a lyžařka Deborah Compagnoniová, trojnásobná olympijská vítězka.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším střediskem údolí je Sondrio, mezi další důležitá centra patří Aprica, Morbegno, Tirano, Bormio a Livigno. Ačkoliv Livigno je na severní straně alpského rozvodí, považuje se za součíst Valtellina, protože patří do provincie Sondrio.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Politický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Během 16., 17. a 18. století Valtellina patřilo do Graubünden ("Šedé spolky"), který byl v té době obranným region nezávislým na Švýcarsku, ale v současnosti se jedná o nejvýchodnější švýcarský kanton. Graubünden je oblastí, kde se mluví německy , rétorománsky, lombardsky a italsky, a proto během 16. století za vlády Graubünden tato oblast vešla ve známost jako Veltlin, Westtirol a Welsche Vogteien ("Cizí správní oblast").

Během Třicetileté války bylo údolí místem intenzivních vojenských a diplomatických bojů mezi Francií, Habsburky a místní vládou. V sázce byla kontrola cest vedoucích skrz Valtellinskou oblast do průsmyků mezi Lombardií a rozvodím Dunaje. Protihabsburské síly ve svazku Tří společenství vytvořily soud, který mezi lety 1618 a 1620 odsoudil mnoho katolíků (často v nepřítomnosti) žijících ve Společenstvích a ve Valtellinu. Tyto tvrdé rozsudky soudu v Thusis vedly ke spiknutí, které mělo za cíl vyhnat z údolí všechny protestanty. Vůdce spiknutí, Giacomo Robustelli z rodu Planta, měl vazby na Madrid, Řím a Paříž.

Vína[editovat | editovat zdroj]

Vína ve Valtellinu jsou vyráběna převážně z odrůdy Chiavennasca (místní název pro odrůdu Nebbiolo) a obsahuje také různé pododrůdy, jako je třeba Rossola nera. Pro získání jednotlivých italských kvalitativních označení je maximální obsah pododrůd 20% pro obdržení Denominazione di origine controllata (DOC) a 10% pro Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOGC). Množství sklizených hroznů je omezeno na 12 tun/ha. Hotové víno musí alespoň 2 roky zrát před uvedením na trh (3 roky pokud se jedná o Rezervu) a musí mít minimální obsah alkoholu 11%. Velikost sklizně je dále omezena pro DOGC na nejvýše 8 tun/ha. Přestože požadavky na zrání vína jsou stejné jako pro DOC, víno s označením DOGC musí mít obsah alkoholu alespoň 12%.

Vesnice nejznámější pro červené víno jsou: Grumello del Monte, Sassella, Inferno, Valgella a Marrogia. Jména vesnic jsou obvykle uvedena na etiketě. Dále je tu také víno ve stylu Amarone, které se nazývá Sforzato (Sfursat) a patří pod označení DOGC.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narození ve Valtellinu:

Pohled na údolí od obce Tresivio

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 46°10′ s. š., 9°52′ v. d.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valtellina na anglické Wikipedii.