Validita

Bylo navrženo rozdělit tento článek na několik článků dostupných z rozcestníku. (Diskuse)

Validita (z lat. validus, statný, silný, zdravý) znamená platnost, například dokumentu, vědeckého postupu nebo argumentu. Odvozeno od validní - platný, uznaný; například „validní argument“ nebo „validní dokument“. Opak je invalidní, poškozený, neplatný.

Odtud také:

• validovat, potvrdit (dokument), uznat za platný,
• validace, potvrzení, uznání platnosti,
• invalidita, ztráta nebo snížení schopnosti pracovat, handicap.

Ve správním právu

Validní dokument znamená platný, validace znamená uznání nebo rozšíření platnosti, uznání cizího dokumentu administrativou jiného státu nebo instituce (viz též nostrifikace). Naopak invalidace znamená zneplatnění.

Ve výzkumu

Při výzkumu zejména v psychologii, sociologii a dalších společenských vědách stejně jako při statistickém hodnocení technologických procesů (například dodržení standardů kvality služeb) je důležité zkoumat validitu, to jest spolehlivost a platnost získaných výsledků vzhledem ke skutečnosti - tento postup se nazývá validizace testu. Kvalitativní anebo nezávislá kvantitativní validace je důležitá zejména tam, kde zkoumaný jev nelze úplně oddělit od dalších vlivů a kde je interpretace výsledků složitá. Validizace se používá při kvantitativním i kvalitativním výzkumu a existují také různé postupy jejího vyčíslení.

Míra validity znamená odpověď na otázku, zda zkoumáme to, co chceme zkoumat. Dalším druhem míry objektivity výzkumu je reliabilita, která je definovaná jako "vnitřní konzistence testu" a odpovídá na otázku, jak přesné je toto zkoumání. Reliabilita je proto logicky podmínkou validity - můžeme mít reliabilní, ale nevalidní test; test s nízkou reliabilitou ovšem validní být nemůže.

Základní rozlišení

• Vnitřní validita udává možnost interpretování výsledků měření pro formulaci výstupu z výzkumu, jeho správnost směrem dovnitř. Ohrožují ji zejména intervenující proměnné.
• Vnější validita je vypovídací síla získaných výsledků pro širší oblast, míra jejich uplatnitelnosti v reálném světě a udává možnost zobecnění výsledku na jiné kategorie populace, na jiný čas a místo.

Další druhy validity

• Obsahová validita odpovídá na otázku, zda test měří skutečně to, co jsme chtěli zkoumat. Například v testu inteligence chceme měřit míru nějaké obecné inteligence, ale dost možná zkoumáme jen určitou část schopností tímto testem měřenou (která s inteligencí souvisí, ale pravděpodobně ji nezachycuje v celé komplexnosti a šíři).
• Kritériová validita označuje míru shody se stanoveným kritériem. Kritériem může být například výsledek v jiném testu a kritériová validita se dělí na dva typy. Souběžná validita určuje míru shody více měření v jednom okamžiku - v tomto případě ve zhruba stejném okamžiku měříme vlastnost více různými metodami. Prediktivní validita určuje schopnost testu předpovídat výsledek v budoucnosti, například vysoká validita v přijímacích zkouškách na střední školu znamená, že student s dobrým výsledkem bude dosahovat dobrého studijního prospěchu.
• Konstruktová validita je zjednodušeně řečeno míra, v níž výsledek v testu reprezentuje teoreticky stanovený konstrukt (pojem, termín apod.). Důležitá je zde správná a přesná formulace onoho konstruktu a teorie.
• Ekologická validita určuje využitelnost výsledků v praxi. Některý test skutečně může velmi dobře měřit nějaký hypotetický konstrukt, ale v praxi jsou jeho výsledky neuplatnitelné, nebo se v běžném životě neprojevují. To je důležité zjistit zejména při laboratorním testování.
• Inkrementální validita se používá v případě, že se jeden test skládá z více subtestů (součástí), nebo měříme jednu věc více metodami. Určuje míru zpřesnění výsledku první metody druhou metodou - jinými slovy pokud první metoda přinese 70 % všech poznatků a po použití i druhé metody máme dohromady 80 % poznatků, značí inkrementální validita velikost právě těchto deseti procent.

Odkazy

Související články

• Matematická statistika
• Objektivita (výzkum)
• Testování hypotéz

Externí odkazy

• (anglicky)
• Cronbach and Meehl, 1955, Construct Validity in Psychological Tests

• Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.