Valaamský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katedrála na Valaamu
Pohled na Valaamský klášter

Valaamský klášter je pravoslavný klášter nacházející se v Karélii na ostrově Valaam v Rusku, největším ostrově ladožského jezera, největšího jezera v Evropě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Není přesně známo, kdy byl klášter založen. V dokumentech napsaných do 16. století nejsou o klášteru zmínky. V pozdějších dokumentech se data založení pohybují v rozmezí od 10. do 15. století. Podle jedné tradice byl klášter založen v 10. století řeckým mnichem Sergiem a jeho karelijským společníkem Hermanem. Heikki Kirkinen se přiklání k domněnce založení kláštera ve 12. století. Současní historici považují toto století za velmi brzké. Podle odborného konsenzu byl klášter založen až na konci 14. století. John H. Lind a Michael C. Paul stanovili založení kláštera mezi roky 1389 a 1393. Podložili to mnoha různými zdroji, zahrnující „Příběh Valaamského kláštera“, rukopis ze 16. století, podle kterého byl klášter založen za dob úřadujícího arcibiskupa Ioanna II. Novgorodského.

Pravdou však zůstává, že Valaamský klášter byl severní základnou pravoslaví proti pohanům a později západní základnou proti katolíkům z Tavastie, Savonie a Švédské Karélie.

V dobách švédského tažení v 16. století byla ruská hranice posunuta východním směrem. Následkem toho byl klášter v roce 1578 napaden luteránskými Švédy a mnoho mnichů a noviců bylo zabito. Po dalším švédském útoku byl klášter mezi lety 1611 a 1715 opuštěný, budovy byly do základů spáleny a Karélijská hranice mezi Ruskem a Švédskem byla posunuta až k Ladožskému jezeru. V 18. století byl klášter významně opraven a v roce 1812 přešel pod Finské velkoknížectví.

V roce 1917 byla vyhlášena finská nezávislost a finská pravoslavná církev se osamostatnila od konstantinopolského patriarchátu. Valaamský klášter byl hlavní baštou finské pravoslavné církve. Liturgický jazyk byl změněn ze slovanského na finský a liturgický kalendář z juliánského na gregoriánký. Tyto změny vedly v dlouhotrvajícím hořkým sporům mezi valaamskou komunitou.

O území okolo kláštera bojoval Sovětský svaz s Finskem během druhé světové války. Během Zimní války v roce 1940 byl klášter evakuován a 150 mnichů bylo přesídleno do města Heinävesi. Kvůli evakuaci Konevského a Pečengského kláštera zde zbyl jediný finský pravoslavný klášter.

Při Pokračovací válce mezi roky 1941 a 1944 byl proveden pokus o opravu budov na Valaamu, ale později se na něm zřídila sovětská vojenská základna.

V roce 1989 byl klášter navrácen pravoslavné církvi pod zprávu patriarchy Alexeje II., který klášter v dětství navštěvoval. Klášter, jehož budovy byly pečlivě opraveny, získal významnou zákonnou moc nad ostrovem, aby se vrátil do stavu duchovní izolace. Po letech vleklých sporů s klášterem o ostrovní správu se mnoho obyvatel rozhodlo ostrov opustit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valaam Monastery na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 61°23′20″ s. š., 30°56′49″ v. d.