Valašská Bystřice
| Valašská Bystřice | |
|---|---|
 Obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rožnov pod Radhoštěm |
| Obec s rozšířenou působností | Rožnov pod Radhoštěm (správní obvod) |
| Okres | Vsetín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′54″ s. š., 18°6′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 244 (2023)[1] |
| Rozloha | 35,95 km²[2] |
| Katastrální území | Valašská Bystřice |
| Nadmořská výška | 465 m n. m. |
| PSČ | 756 27 |
| Počet domů | 761 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Valašská Bystřice 316 756 27 Valašská Bystřice podatelna@valasskabystrice.cz |
| Starosta | Ing. Josef Maleňák |
| Oficiální web: www | |
  Valašská Bystřice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544949 |
| Kód části obce | 176257 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valašská Bystřice (moravsky Bystřica) je obec v okrese Vsetín Zlínského kraje ležící 8 km jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.
Území obce je velice hornaté a členité, hluboká údolí se zde střídají s vysokými vrcholy a dlouhými rozlehlými loukami a rozsáhlými lesy, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 metrů. Střed obce leží v nadmořské výšce 465 m n. m.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.
V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také např. v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla díky velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.
Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.
V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 979 | 2 045 | 2 090 | 2 114 | 2 047 | 2 029 | 1 743 | 2 339 | 2 217 | 2 079 | 2 134 | 2 182 | 2 329 | 2 161 |
Členění obce[editovat | editovat zdroj]
Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad):
Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce - v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.
V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek:
- Hlaváčky
- Křižnice
- Na horách
- Spina (známá také jako Hory, točna)
- Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry)
- Podseté (nefunkční)
- U Míčky
- Údolí Žáry
- Kostel (známá také jako Centrum)
- U Petruželů (na Dolním konci)
- Hajdůšky (na Dolním konci)
- Tisové (na Dolním konci)
- Škola
- Portáš
- Na Říce
- Prodejna Paseky (na Horním konci)
- Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových)
- U mlýnů (nefunkční)
Z Rožnova pod Radhoštěm spojuje obec celkem 24 linek denně, většina z nich se také vrací zpátky do Rožnova.
Turistika a sport[editovat | editovat zdroj]
Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.
Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.
Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
- Kaplička na Dílech
- Památník padlým ve světových válkách
- Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
- Vánoční strom – jedná se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobí. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,[6] v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Marie Bognerová (1931–1997) – akademická malířka
- Irenej Metoděj Drda (1907–1975) – básník a spisovatel
- Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí
- Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru
- Jan Kratzl (1854–1925) – lesní inženýr, geodet, politik a starosta obce
- Jan Křenek (1749–1820) – portášský velitel
- Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel
- Ladislav Vančura – řezbář
- Cyril Martinek (1927–2018) – teolog
- Bohumil Pastorek (1928–2010) – herec
- Antonín Štefek (* 1963) – katolický kněz
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
- Valašská Bystřice
-
Pohled na centrum Valašské Bystřice se hřbitovem a kostelem -
ZŠ -
Kostel -
U Míčky -
Hroby portášů
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Vsetín [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Obyvatelstvo podle pohlaví a obcí vybraného okresu, území Valašská Bystřice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2022-03-31 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Vánoční nej - aneb kuriozity spojené s dobou Vánoc
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valašská Bystřice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Valašská Bystřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Valašská Bystřice na stránkách serveru Obce.cz
