Vae victis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vae victis, česky Běda poraženým, je latinské pořekadlo označující pošlapávání práv slabších, zejména ve válce.

Jeho vznik se vztahuje k roku 390 př. n. l., kdy Keltové, které vedl Brennus, napadli Řím a obléhali Kapitol. Obránci města jim nabídli 317 kg zlata, když odtáhnou. Při vážení výkupného Římané obvinili Kelty z podvodu. Brennus se rozzlobil, přihodil k závaží svůj meč a zvolal Vae victis („Běda poraženým“, tzn. vítěz diktuje podmínky). Tuto příhodu nebo spíš legendu popsal Livius ve svých dějinách Říma jako varování současníkům.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC Antiky. Ivo Železný, Praha 2005. ISBN 80-237-3938-7