Važecká jeskyně
| Važecká jeskyně | |
|---|---|
 | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Slovensko |
| Místo | okres Poprad okres Liptovský Mikuláš |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′43,14″ s. š., 19°57′51,54″ v. d. |
  Važecká jeskyně | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Važecká jeskyně | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
| |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1968, 2010 |
| Vyhlásil | Slovenská národní rada, Ministerstvo kultury SSR |
| Nadm. výška | 784 m n. m. |
| Rozloha | 11,41 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Okres | Liptovský Mikuláš, Poprad |
| Umístění | Važec, Štrba |
| Další informace | |
| Kód | 463 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Važecká jeskyně je krasová jeskyně v Liptovské kotlině u obce Važec.
Nachází se v údolí Bílého Váhu na severním okraji Nízkých Tater, na jihozápadním okraji obce Važec, ve výšce 748 m n. m. Jeskyni objevil a prozkoumal malíř a speleolog František Havránek roku 1922 a o šest let později již byla jeskyně provizorně zpřístupněná. Později jeskyňáři objevili další prostory v podzemí a roku 1954 byla zpřístupněná již definitivně. Celková délka jeskyně dosahuje 400 m, z čehož je zpřístupněných 230 m pohodlnou prohlídkovou trasou. V roku 1968 byla jeskyně vyhlášená za chráněný přírodní výtvor. Važecká jeskyně je vytvořená v zajímavém typu kotlinového krasu v šedomodrých vápencích středního triasu, které se střídají se světlými dolomity.
Podzemní prostory vznikly v pleistocénu erozivní a korozivní činností vod Bílého Váhu, které vnikaly pod povrch tektonických puklin hlavně na vrstevnatých plochách vápenců. Proto mají prostory jeskyně tvar nízkých prostranných sálů, zčásti vyplněných říčními nánosy. Podzemní prostory zahrnují chodby, dómy a síně, které vznikaly na místech tektonických puklin a mnohé mají řítivý charakter. Prostory jeskyně zkrášluje pestrobarevná, sklovitě-modrá, modrobílá či voskově žlutá sintrová výplň. Ze stropu visí tenká brčka, stalaktity, záclony, na podlaze se nacházejí tlustší stalagmity a podlahové nátoky. Najdeme zde zátiší bohatě zdobená sintrovými nátoky a mladými krápníky různých tvarů a barev.
Mezi nejpozoruhodnější patří 2 m vysoký a 80 cm široký krápníkový sloup a Bílé záclony v Húskově síni, Korálové jezírko v Jezírkové síni, Galerie a Zbojnická komora. Jeskyně je do značné výšky vyplněná říčními usazeninami (Kostnice, Hliněná chodba, Kouzelná zahrádka), ve kterých se zachovaly kosti jeskynního medvěda (Ursus speleus).
Važecká jeskyně je staticko-dynamickým typem jeskyně s průměrnou teplotou 7,1 °C a vlhkostí 94 %. Z živočichů se zde vyskytuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), v sintrových jezírkách žije chvostoskok (Colembolla).
Chráněné území[editovat | editovat zdroj]
Važecká jaskyňa je národní přírodní památka spravována Správou slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obcí Važec a Štrba v okrese Liptovský Mikuláš a okrese Poprad v Žilinském a Prešovském kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 1968 a novelizováno v roce 2010.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Važecká jeskyně na Wikimedia Commons - Oficiální stránky jeskyně na serveru Správy slovenských jeskyní
- Národní přírodní památka Važecká jaskyňa, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
