AvtoVAZ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z VAZ - Lada)
Skočit na: Navigace, Hledání
AvtoVAZ
Právní forma Public Limited Company
Založeno 1966
Sídlo Togliatti, Russia
Klíčoví lidé Igor Komarov (prezident)
Vyráběné produkty Automobily
Oficiální web lada-auto.ru
Administrativní budova centrály v Togliatti
VAZ-Lada 2107, který je od roku 1982 stále ve výrobním programu

AvtoVAZ (v minulosti pouze VAZ) je ruská firma vyrábějící automobily značky Lada. Jejich produkce probíhá ve městě Togliatti ve Volžském automobilovém závodě. Značka Lada byla vybrána pro export automobilů, které byly na tehdejším sovětském trhu prodávány pod značkou Žiguli. Od 80. let se označení Lada používalo i v Sovětském svazu.

V současnosti si značka AvtoVAZ drží pozici největší ruské automobilky, v roce 2010 obsadily vozy Lada první příčku mezi nově prodanými vozy v Rusku s celkovým počtem 517 147 vyrobených kusů.[1] Nejúspěšnějším modelem Lady a zároveň nejprodávanějším ruským modelem je Lada 2105/2107.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V důsledku socialistického centrálního plánování vznikl projekt zrodu automobilky v Togliatti. Doslova na zelené louce vyrostl gigant na výrobu osobních automobilů. Komise ministerstva automobilového průmyslu SSSR vybrala 22. srpna 1966 místo pro výstavbu nového závodu. Město Togliatti má velmi příznivé klima, léto trvá od dubna až do října. Zima je zde bez velkých mrazů. Klíčovou roli hrála rovněž mohutná řeka Volha, a na poměry Sovětského svazu poměrně dobrá infrastruktura a velmi silné průmyslové zázemí, stavební, strojírenské a chemické továrny.

Návrh prvních typů automobilů vycházel z vozu Fiat 124 (vůz roku 1966). Sovětský svaz za poskytnutou licenci Fiatu částečně zaplatil zbožím a surovinami, zejména dodávkou ocelových plechů. Projekční přípravě a výstavbě se věnovalo více než 40 resortních ministerstev a odborníci z automobilky Fiat. Technici na obou stranách prošli speciálním jazykovým kurzem, byly dokonce vydány technické slovníky příslušného zaměření. Výrobní technologie byly nakupovány na základě pečlivého výběrového řízení. Tak se při dodávkách uplatnily jen velmi dobře zavedené značky, ať se jednalo o karosářskou technologii, povrchovou úpravu, roboty či obráběcí stroje. Nechyběly mezi nimi firmy jako Bosch, Kuka, Thyssen a desítky dalších, jejichž investice v Togliatti patřila v té době k největším v automobilovém průmyslu.

Výstavba začala 14. září 1966. Do města, u kterého se stavěla nová automobilka, se denně stěhovalo až šedesát rodin. V roce 1966 mělo Togliatti 140 tisíc obyvatel, v roce 1967 už 152 tisíc a koncem roku 1969 již 230 tisíc. Celá výstavba trvala čtyři roky. Celkem zastavěná plocha je dva milióny čtverečních metrů. Výrobní haly zabírají 70 hektarů a hlavní komplex se třemi montážními linkami je dlouhý 1847 metrů a široký 500 metrů. K 1. červenci 1969 byl uveden do provozu první objekt automobilky - kovárna.

19. dubna 1970 opustil výrobní linky první vůz značky VAZ, model 2101 neboli Žiguli. Ten se stal základem pro řadu příbuzných modelů, z nichž některé se vyrábějí dodnes. Jsou jimi v zemích bývalého Sovětského svazu a socialistických státech známé modely 2103, 2104, 2105 nebo 2107. V roce 1978 se začal vyrábět významný malý terénní vůz Lada Niva, od roku 1984 probíhá prodej modelu Samara. Přestože se jedná o automobily vyvíjené v 70. a 80. letech v SSSR, hrají i dnes ve výrobním programu značky důležitou úlohu.

V prosinci roku 1972 sjel z linky již půlmilióntý automobil. Milióntý automobil opustil brány závodu v roce 1973. V Československu se první vozy VAZ objevily v roce 1971. Do roku 1985 jich bylo dovezeno do ČSSR více než 250 tisíc. Ve srovnání s tehdejšími automobilkami východního bloku vynikala vozidla VAZ rovnoměrnou kvalitou na které měli zpočátku hlavní zásluhu italští kontroloři. Volžský automobilový závod patřil v prvních letech k nejmodernějším automobilkám na světě.

Moderní modely[editovat | editovat zdroj]

Po privatizaci[editovat | editovat zdroj]

VAZ byl v roce 1994 privatizován. Akciová společnost má podílníky jak mezi právnickými osobami tak pracovníky závodu. V současnosti jsou jejími největšími vlastníky státní firma Russian Technologies, vlastnící 25% podíl, ruská banka Troika Dialog se stejným podílem a a francouzský koncern Renault (také s čtvrtinovým podílem), který do AvtoVAZu vstoupil v roce 2008. V první polovině roku 2011 by měl koupit v ruské automobilce 10% podíl i japonský Nissan (který tvoří alianci s Renaultem) na úkor akcií Russian Technologies a Troika Dialog.[3] V roce 2010 se podle odhadu čtvrtinového vlastníka Russian Technologies pohybovala celková hodnota společnosti AvtoVAZ na hranici 43,2 miliardy (2,4 miliardy USD).[3]

V roce 2009 zažil AvtoVAZ prudký poklesu zájmu o nové automobily, způsobený celosvětovou ekonomickou krizí a dotýkající se celého ruského trhu. Po pomoci ruské vlády a koncernu Renault dokázala automobilka odvrátit hrozbu bankrotu. Následující rok se nesl v opačném duchu a prodeje vozů Lada stouply i díky zavedení tzv. šrotovného meziročně o 48% na hodnotu přes půl milionu vozů. Lada drží na domácím trhu první čtyři příčky mezi nejprodávanějšími modely. Nejúspěšnější je klasický model VAZ 2105/2107, následuje Priora, Kalina a Samara.

Automobilka dnes také spolupracuje s koncernem General Motors, s nímž v kooperaci vyrábí modernizovaného nástupce modelu Niva pod značkou Chevroletu. Původní Lada Niva, v současnosti prodávaná na domácím trhu pod označením 4x4, je však stále v prodeji a dosahuje lepších prodejních výsledků než její moderní nástupce. Dnešními moderními produkty automobilky jsou modely 2110, z něho odvozené kombi 2111 a 2112 s moderními 16 ventilovými motory a bohatou výbavou. V České republice byla představena v roce 1997 a její prodej byl zahájen o rok později. Jde o tříprostorový sedan s osobitým designem s nápadně oblými konturami samonosné karoserie z pozinkovaného plechu. V roce 2006 byla na trh uvedena Lada Kalina. Kalina je vyráběna na zcela nové lince továrny v Togliatti postavené ve spolupráci VAZ a GM. Od roku 2007 sjíždí z výrobních linek nová Lada Priora, dodávaná jako sedan, hatchback i kombi, která nahradila model 2110.

Koncem roku 2013 byla v Iževském automobilovém závodě ukončena výroba značky Lada Samara. Již dříve byla zastavena výroba Lady Sedan a Lady 2104.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Automobilka AvtoVAZ v roce 2010 prodala 517 147 modelů Lada , www.novinky.cz
  2. Ruský trh v roce 2010: Pořadí modelů vede VAZ 2105/2107, www.auto.cz
  3. a b Nissan koupí 10 procent akcií AvtoVAZ, s Renaultem chtějí většinu , www.zpravy.e15.cz
  4. ČTK. Z výrobního pásu sjela na Štědrý den poslední Lada Samara. Novinky.cz [online]. 2013-12-25 [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Lada vehicles ve Wikimedia Commons
    • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  • Kategorie Lada ve Wikizprávách