Vřesovice (okres Hodonín)
| Vřesovice | |
|---|---|
 Obecní úřad na návsi (2009) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kyjov |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′33″ s. š., 17°12′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 582 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,53 km²[2] |
| Katastrální území | Vřesovice |
| Nadmořská výška | 281 m n. m. |
| PSČ | 696 48 |
| Počet domů | 274 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vřesovice 1 696 48 Ježov obec.vresovice@tiscali.cz |
| Starosta | Libor Pazdera |
| Oficiální web: obecvresovice | |
  Vřesovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586773 |
| Kód části obce | 186741 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vřesovice (dříve Brzesowicze či Březovice) (německy Wresowitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 9 km severovýchodně od Kyjova. Žije zde 582[1] obyvatel. Od roku 2000 je členem mikroregionu Podchřibí. V obci je soutok Skaleckého a Vřesovického potoka. Severně od obce se nachází rekreační chatová oblast.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla obec zmíněna v listině olomouckého biskupa Jana Očka z Vlašimi z 18. dubna 1358, v níž potvrzuje darování obce moravským markrabětem Janem Jindřichem augustiniánskému klášteru sv. Tomáše v Brně. Tento klášter Jan Jindřich sám kolem roku 1350 založil. Augustiniáni měli v téže době i klášter na Hoře sv. Klimenta 3 km severně od obce. Podle tradice byla ve Vřesovicích tvrz. Na tu v roce 1421 přesídlili mniši z kláštera na Hoře sv. Klimenta, který v tom roce zničili husitské nájezdy. Augustiniáni dávali ves do zástavy nižší šlechtě a nějaký čas patřila přímo císaři Ferdinandu I. V roce 1564 byla zastavena městu Kyjovu, které ji 5. července 1577 koupilo do svého majetku.
6. října 1874 byl položen základní kámen ke stavbě školy na místě bývalého hostince a slavnostně otevřena 11. září 1875. V roce 1898 rozšířena o první patro. Elektřina byla zavedena v roce 1945, 1946 byl založen Klimentský rybník, 1948 místní rozhlas. V roce 1962 byla otevřena nová škola a dětský domov.
Název obce se během staletí měnil. Od roku 1617 do roku 1925 se obec označovala jako Diedina Brzesowicze. V roce 1925 se vrátila k původnímu názvu Vřesovice.
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
Zastupitelstvo obce má 9 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 377 (tj. 72,5 %) voličů.[4] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Nezávislí pro Vřesovice které získalo 49,9 % hlasů a 5 mandátů v zastupitelstvu, dále Sdružení nestraníků (32,9 %, 3 mandáty) a Pro rozvoj Vřesovic (17,2 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Libor Pazdera a místostarostou Mgr. Vlastimil Havránek, oba za Nezávislí pro Vřesovice. Libor Pazdera byl ve funkci starosty potvrzen při ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014.
Obec náleží do senátního obvodu č. 79 - Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Počet obyvatel | Počet domů |
|---|---|---|
| 1869 | 621 | 142 |
| 1880 | 731 | 158 |
| 1890 | 791 | 172 |
| 1900 | 876 | 186 |
| 1910 | 963 | 201 |
| 1921 | 935 | 200 |
| 1930 | 873 | 205 |
| 1950 | 710 | 230 |
| 1961 | 848 | 214 |
| 1970 | 821 | 214 |
| 1980 | 753 | 205 |
| 1991 | 671 | 252 |
| 2001 | 616 | 259 |
Při sčítání lidu v roce 2001 se 77,6 % obyvatel přihlásilo k české národnosti, 20,1 % k moravské a 1,1 % ke slovenské. 62,2 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 26 % bylo bez vyznání a u 8,1 % obyvatel nebylo vyznání zjištěno. Průměrný věk byl 40,4 let.[6]
Vřesovice náleží do farnosti Osvětimany. V obci je aktivní pobočka Klubu českých turistů, která každoročně organizuje pochody pro tisíce turistů.[7]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Vřesovicemi prochází autobusová linka č. 729666 z Kyjova do Osvětiman. V roce 2013 ze dvou autobusových zastávek v obci jezdilo do Kyjova 15 přímých spojů v pracovní dny a 8 spojů přes víkend. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Ve středu obce se sbíhají silnice III/42213 z Kostelce, III/4227 z Labut a v zimě neudržovaná III/43230 z Koryčan.
Z Vřesovic vychází severním směrem žlutě značená turistická trasa do Chřibů, kde se po 3 km napojuje na další síť turistických cest.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple sv. Petra a Pavla z roku 1906
- Pískovcová pamětní deska z roku 1550 na budově obecního úřadu připomíná věnování obce císařem Ferdinandem I. podkomořímu moravského markrabství Přemkovi z Víckova. Původně byla umístěna na domě č. 56. Na desce se místo erbu Pánů z Víckova nachází znak města Kyjova, habsburská orlice a mezi nimi text: „Ferdinand z Boží milosti římský, uherský, český atd. král infant ve Španělsku, arcikníže rakouské a markrabě moravské atd. oznamuje vám lide robotný vsi Vřesovic, že jsme statečnému Přemkovi z Víckova na Prusínovicích, podkomořímu našemu markrabství moravského, věrnému milému poručiti ráčili, aby se tůž ves Vřesovice na místě našem uvázal a Vás v správě své až do dalšího jemu o tom poručení měl. Protož Vám poroučíme, když nahoře psaný podkomoří náš mezi Vás příjde aneb vyšle a jakž Vám od něho na místě našem oznámeno bude, abyste se v tom povolně a poslušně k němu najít dali a jemu jak dotčeno a do vůle naší správy jináče činíce. Dáno v Prešpurku v úterý po svatém Pavlu na víru obrácení léta 1550 a království našich římského a jiných.“
- Ranšperk, zaniklá ves a hrad asi 1,5 km severovýchodně od obce[8]
- Pomník obětem světových válek
- Krucifix
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple sv. Petra a Pavla -
Pomník obětem světových válek -
Boží muka u křižovatky směrem na Osvětimany -
Ulice
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Cyril Žižlavský (1908–1943), učitel, odbojář, podporovatel parašutisty Oldřicha Pechala
- Jakoubek z Vřesovic († 1461), husitský hejtman, politik
- Oldřich Pechal (1913–1942), československý voják a odbojář, prožil ve Vřesovicích dětství[9]
- Svatopluk Štulíř (1917–1941), československý letec v RAF u 257. a 65. perutě[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
- ↑ Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
- ↑ Jana Rybová. Ve Vřesovicích je každý desátý turista. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-01-24 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Šmýd. U Ranšperku byl i hrad. Teď je tam pahorek. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-12-29 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Uctili Oldřicha Pechala i lidi, které fašisté popravili. Hodonínský deník.cz [online]. 2007-09-24 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Memorial to a Czech Freedom Flyer [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRÁZDA, Petr. Vřesovice slovem i obrazem. Břeclav: Obec Vřesovice, 2007. 55 s. ISBN 978-80-903946-1-2.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vřesovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Březovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vřesovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Škola a dětský domov ve Vřesovicích
- Mateřská Škola ve Vřesovicích
- Klub českých turistů Vřesovice
