Věstonická venuše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věstonická venuše

Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000 – 25 000 př. n. l. Patří tak k vůbec nejstarším ukázkám umělecké tvorby tohoto druhu, a to celosvětově.

Nalezení sošky

Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě.

Podoba sošky

Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Materiál, který byl k její výrobě použit, je pravděpodobně směsí hlíny a vápence, obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí. Ze zajímavostí uveďme výraznou stylizaci obličeje (pouze oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami), nepřítomnost krku, mohutnost povislého poprsí (levé ňadro je větší) a boků. Na zadní straně jsou patrné rýhy znázorňující patrně tukové zářezy.

Zkoumání sošky

V létě 2004 podstoupila soška důkladné „vyšetření“ na tomografu. Důvod k tomu byl podle archeologů jasný: od jejího nalezení uplynulo 80 let a jen čtyřikrát se badatelé pokusili zjistit, z čeho je přesně vyrobena. Poslední výsledky potvrdily, že plastika je z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Žádný z dosavadních výzkumů dosud tak jednoznačnou odpověď nedal. Objevil se také pikantní detail: na hýždích sošky se zachoval otisk prstu dítěte starého asi deset let.

Umístění

V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně, ve sbírkách ústavu Anthropos. Hodnota je podle odborníků nevyčíslitelná. Její cenu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.[1]

Další nálezy

Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známy také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 centimetru vysoká soška z krevele je torzem a nemá hlavu. Její výjimečnost spočívá v netypicky štíhlých proporcích, které milovníkům moderního umění dokonce připomínají kubistickou sochu.

Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována i Willendorfská venuše z Rakouska. Ve francouzském Lespuque byla zase nalezena venuše vyrobená z klu mamuta. Obdobné figurky starší doby kamenné spatřily světlo světa i v řadě dalších zemí, například v Německu, v Itálii, na Ukrajině, v Rusku nebo na Slovensku.

Odrazy v umění

  • vznik a výrobu Věstonické venuše popsal velmi expresivně Eduard Štorch v jedné ze svých nejznámějších knih pro mládež Lovci mamutů
  • Věstonická venuše - resp. její výroba - se objevuje na několika obrazech Zdeňka Buriana (včetně ilustrace výše zmíněné knihy)

Galerie

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Věstonická venuše na Wikimedia Commons

Související články

Citace a reference

  1. ONDRŮŠKOVÁ, Pavla. Návrat Věstonické venuše ohlídali muži s puškami. Mladá fronta DNES. 2007-09-05, s. B1-B2. Dostupné online [cit. 2007-09-05].