Včela obrovská

Včela obrovská
Včela obrovská na kotvičníku zemním
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: členovci (Arthropoda) Třída: hmyz (Insecta) Řád: blanokřídlí (Hymenoptera) Podřád: štíhlopasí (Apocrita) Čeleď: včelovití (Apidae) Rod: včela (Apis)
Binomické jméno
Apis dorsata Fabricius, 1798

Včela obrovská (Apis dorsata Fabricius, 1798) někdy také včela zlatá. Jedná se o druh vázaný svým rozšířením na tropy a subtropy jižní a jihovýchodní Asie. V Indii je producentem většiny dostupného medu.

Biologie

Areál rozšíření včely obrovské

Výskyt asijských druhů včel v Himálaji

Rozšíření

Rozšíření včely obrovské se týká oblasti indického subkontinentu, Bangladéše, Barmy, Indočíny, souostroví Indonesie a Filipín.

Popis

Plást včely obrovské

Dělnice včely obrovské je až 2 cm dlouhá. Patří tak k největšímu druhu včely. Na článcích zadečku se často vyskytuje nápadné zlatožluté zbarvení. Odtud dřívější pojmenování včela zlatá. Včelstvo staví jediný plást nejčastěji na větvi stromu, nikdy v tmavé dutině. K předávání informací o zdrojích snůšky potřebují mít včely nad sebou volnou oblohu.
Plást bývá 1,8 až 2,1 m široký a 0,7 až 1,4 m vysoký.

Vlastnosti

Včela obrovská je útočným druhem. Proto odebírání medu není všude tak běžné. Množí se rojením, avšak ne na velkou vzdálenost; do 100m. Mnohem častěji se druh rozmnožuje oddělky, kdy stará matka s částí včelstva se posune o nějaký metr dál třeba i na téže větvi stromu a dá tak vzniknout novému plástu s novým včelstvem. Místní obyvatelstvo hovoří o posvátných včelích stromech.
Za nepříznivých povětrnostních podmínek (déšť, chlad) včelí dělnice vytvoří svými těly jakýsi ochranný obal kolem plástu s plodem, aniž by se plástu dotýkaly. Pod tímto obalem jsou schopny trvale udržet teplotu 31 °C.
U včely obrovské se vyskytuje sezónní migrace do vzdálenosti i 100 km. Příčina není dosud objasněna.

Poddruhy (plemena)

Druh včela obrovská je rozčleněn do tří geografických poddruhů.

PODDRUHY (PLEMENA) VČELY OBROVSKÉ
české jméno VČELA OBROVSKÁ…	vědecké jméno Apis dorsata…	původní rozšíření
OBROVSKÁ	dorsata Enderlein, 1906	nejrozšířenější poddruh napříč celou orientální oblastí
SULAWESKÁ	binghami Cockerell, 1906	ostrovní poddruh na Sulawesi
FILIPÍNSKÁ	breviligula Maa, 1953	rozšířena na filipínském souostroví.

Odkazy

Literatura

ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 92-93. ISSN 0042-2924.  

Související články

• Včela