Vývoj správního členění Walesu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tradiční hrabství[editovat | editovat zdroj]

Území Walesu se člení na 13 tradičních či historických hrabství. Mají značný kulturní a geografický význam, a od svého vzniku až do roku 1974 vždy byly základem správního členění Walesu. Dodnes se podle nich také vedou biologické záznamy, což ulehčuje srovnávání biodiversity různých částí Walesu během různých období.

Je nejasné, zdali k Walesu před rokem 1974 náleželo území hrabství Monmouthshire: toto hrabství se nachází západně od Offova valu a řeky Wye, tradičních hranic Walesu, a z mnoha důvodů se přiřazovalo k Walesu, pro jiné se zase počítalo mezi anglická hrabství. Nicméně zákon o místní správě z roku 1972 tuto nejasnost vyřešil a potvrdil Monmouthshire jako součást Walesu.

Existuje však malý spor, jestli jsou platné hranice tradičních hrabství podle stavu před 20. říjnem 1844 nebo po 20. říjnu. Roku 1844 totiž přijal britský parlament zákon Counties (Detached Parts) Act 1844, jimž se s platností od 20. října 1844 údajně rušily některé exklávy. Jednou z nich byla Welsh Bicknor, která byla enklávou Monmouthshiru mezi Gloucestershirem a Herefordshirem, a byla tedy obklopena anglickým územím. Naopak Maelor Saesneg (angl. Maelor), jež byla exklávou hrabství Flintshire, zůstala tímto zákonem zcela nedotčena.

Toto členění se stalo podkladem i pro správní členění z let 18891974.

Tradiční hrabství
  1. Monmouthshire (Sir Fynwy)
  2. Glamorgan (Sir Forgannwg)
  3. Carmarthenshire (Sir Gaerfyrddin)
  4. Pembrokeshire (Sir Benfro)
  5. Cardiganshire (Sir Aberteifi)
  6. Brecknockshire (Sir Frycheiniog)
  7. Radnorshire (Sir Faesyfed)
  8. Montgomeryshire (Sir Faldwyn)
  9. Denbighshire (Sir Ddinbych)
  10. Flintshire (Sir y Fflint)
  11. Merionethshire (Sir Feirionnydd)
  12. Caernarvonshire (Sir Gaernarfon)
  13. Anglesey (Sir Fôn)
WalesTradNumbered.png

Administrativní hrabství (1889 - 1974)[editovat | editovat zdroj]

1. dubna 1889 začal platit zákon o místní správě z roku 1888. Podkladem pro toto členění se stalo členění na tradiční hrabství, s několika inovacemi v podobě městských hrabství. Členění na dosavadní tradiční hrabství však i nadále používala například pošta a tak tradiční hrabství plnila funkci poštovních hrabství.

  1. Monmouthshire
  2. Glamorganshire (Glamorgan)
  3. Carmarthenshire
  4. Pembrokeshire
  5. Cardiganshire
  6. Brecknockshire (Breconshire)
  7. Radnorshire
  8. Montgomeryshire
  9. Denbighshire
  10. Flintshire
  11. Merionethshire (Merioneth)
  12. Caernarfonshire
  13. Anglesey (Ynys Môn)

Dále se zde nacházela 4 městská hrabství (v závorce je uvedeno tradiční hrabství):

Administrativní hrabství (1974 - 1996)[editovat | editovat zdroj]

1. dubna 1974 byla stávající administrativní hrabství na základě kontroverzního zákona o místní správě z roku 1972 nahrazena osmi novými hrabstvími, dále členěnými na distrikty. Všechna hrabství dostala výlučně velšské názvy, s výjimkou hrabství na území dosavadního Glamorganu, která vedle velšských názvů dostala také anglické názvy. Hranice nových hrabství se již většinou vůbec nedržely hranic tradičních velšských hrabství, která přestala existovat jako poštovní hrabství a již nebyla vyobrazována na mapách.

  1. Gwent
  2. South Glamorgan
    (De Morgannwg)
  3. Mid Glamorgan
    (Morgannwg Ganol)
  4. West Glamorgan
    (Gorllewin Morgannwg)
  5. Dyfed
  6. Powys
  7. Gwynedd
  8. Clwyd
WalesNumbered1974.png

Členění na distrikty vypadalo následovně:

Když byla tato hrabství k 1. dubnu 1996 zrušena, byla s nepatrnými změnami zachována pro ceremoniální účely jako místní obdoba anglických ceremoniálních hrabství, a stala se známá jako zachovaná velšská hrabství (Preserved counties of Wales). Roku 2003 pak došlo k úpravám jejich hranic zajišťujícím, aby žádná z velšských správních oblastí nebyla rozdělena mezi více těchto celků.

Správní oblasti od roku 1996[editovat | editovat zdroj]

Od 1. dubna 1996 je ve Walesu zavedeno jednostupňové administrativní členění na 22 správních oblastí (unitary authority, plurál: unitary authorities), které se již nečlení na distrikty, ale pouze obce a města. Tyto celky tak mají kompetence hrabství i bývalých distriktů. Z těchto 22 celků je 9 hrabství (County), 3 města (Cities)*, a 11 městských hrabství (County Boroughs). Všechny tyto celky však mají jinak stejný status. V závorkách jsou názvy ve velštině, pokud se liší od anglických:

  1. Merthyr Tydfil (Merthyr Tudful)
  2. Caerphilly (Caerffili)
  3. Blaenau Gwent
  4. Torfaen
  5. Monmouthshire (Sir Fynwy)
  6. Newport (Casnewydd) *
  7. Cardiff (Caerdydd) *
  8. Vale of Glamorgan (Bro Morgannwg)
  9. Bridgend (Pen-y-bont ar Ogwr)
  10. Rhondda Cynon Taf
  11. Neath Port Talbot (Castell-nedd Port Talbot)
  12. Swansea (Abertawe) *
  13. Carmarthenshire (Sir Gaerfyrddin)
  14. Ceredigion
  15. Powys
  16. Wrexham (Wrecsam)
  17. Flintshire (Sir y Fflint)
  18. Denbighshire (Sir Ddinbych)
  19. Conwy
  20. Gwynedd
  21. Isle of Anglesey (Ynys Môn)
  22. Pembrokeshire (Sir Benfro)
WalesNumbered.png

Přerozdělení bývalých distriktů mezi současné správní oblasti vypadá následovně:

Správní oblast Bývalé distrikty
Anglesey Anglesey
Blaenau Gwent Většina distriktu Blaenau Gwent
Bridgend většina distriktu Ogwr
Caerphilly Islwyn, Rhymney Valley
Carmarthenshire Carmarthen, Llanelli, Dinefwr
Cardiff Cardiff, část distriktu Taff–Ely
Ceredigion Ceredigion
Conwy Aberconwy, většina distriktu Colwyn
Denbighshire Rhuddlan, části distriktů Glyndwr a Colwyn
Flintshire Alyn and Deeside, Delyn
Gwynedd Arfon, Dwyfor, Meirionnydd
Merthyr Tydfil Merthyr Tydfil
Monmouthshire Monmouth, část distriktu Blaenau Gwent
Neath Port Talbot Neath, Port Talbot, část distriktu Lliw Valley
Newport Newport
Pembrokeshire Preseli, South Pembrokeshire
Powys Montgomeryshire, Radnorshire, Brecknock, část distriktu Glyndwr
Rhondda Cynon Taf Rhondda, Cynon Valley, většina distriktu Taff-Ely
Swansea Swansea, část distriktu of Lliw Valley
Torfaen Torfaen
Vale of Glamorgan většina distriktu Vale of Glamorgan
Wrexham většina distriktu Wrexham, část distriktu Glyndwr