Výklad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Výklad (rozcestník).

Výklad je slohový útvar. Patří do funkčního stylu odborného. Postihuje a vysvětluje vnitřní souvislosti a vztahy, podmínky vzniku, vývoj, trvání jevu, jeho následky a objasňuje podstatu jevu. Výklad je základem učebnic, odborných časopisů a publikací.

Cíl[editovat | editovat zdroj]

Cílem výkladu je odborné poučení o některém tématu z oblasti vědy, techniky, hospodářství, umění. Sděluje nové poznatky (ve shodě s vědeckým poznáním) a také objasňuje konkrétní jevy.

Metody[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik metod. Jedna metoda je deduktivní, což je postup od obecné poučky (definice) k objasnění konkrétních jevů. Druhá je metoda induktivní, což je postup od konkrétních jevů k vyvození obecného závěru. Další metody jsou srovnávací analýza, syntéza, abstrakce a zobecnění.

Typy výkladu[editovat | editovat zdroj]

  • Výklad s definicí na začátku = statický výklad. – vytčení vlastní podstaty, dále odlišnosti, vznik apod.
  • Výklad o vzniku a vývoji jevu (populární), což je dynamický výklad. Text obsahuje vyprávěcí prvky, objevují se zde dějová slovesa a stylizace je popularizující.
  • Výklad o poznání jevu - začíná se stavem a dalšími poznáními, dále míra poznání roste.
  • Komu je výklad určen: Výklad (pro neodborníky) x Pojednání (pro odborníky)
  • Podle jeho formy: mluvený (přednáška) x psaný (stať, odborný článek), popisný x dokazující

Témata jsou různorodá. Je vyjádřeno buď v názvu práce nebo na začátku textu.

Návrh osnovy[editovat | editovat zdroj]

U osnovy je potřeba, aby byla propracovaná. Byla přehledná, úplná, návazná a měla logickou stavbu.

  1. Úvod – Uvedení tématu, problematiky a cíle výkladu.
  2. Vlastní výklad
a) Všeobecné informace o jevu, případně historie vzniku a vývoje jevu.
b) Použité metody, analýza částí nebo fází.
c) Konkrétní výklad - popisný nebo dokazující (indukce, dedukce)
d) Definice
3. Závěr – Shrnutí, vyvození jevů, poučení, zobecnění. Zdůraznění důležitých bodů výkladu, využití v praxi a význam. Přílohy a odborná literatura.

Postup vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

  1. Shromažďování látky (studium pramenů, vědeckých spisů, učebnic a příruček)
  2. Zpracování poznatků + příklady
  3. Zhodnocení, shrnutí, přehlednost, věcnost, správnost, jasnost, srozumitelnost

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Odborné termíny, vyjadřování je jmenné nebo slovesně jmenné.

Syntax[editovat | editovat zdroj]

Větné celky jsou složitější, propracované (správně a přesně vyjadřovány vztahy myšlenek). Věty jsou příčinné, podmínkové a účelové. Různé vsuvky a citáty.