Vélodrome d'Hiver

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pietní místo v místě bývalého velodromu

Vélodrome d'Hiver (česky Zimní velodrom), zkráceně Vél' d'Hiv' byl cyklistický stadion v Paříži. Byl postaven v roce 1909 a zbořen 1959. Nacházel se na ulici Rue Nélaton v 15. obvodu. V roce 1942 sloužil jako koncentrační tábor pro několik tisíc židů před jejich deportací do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století se cyklistické závody staly ve Francii oblíbenou podívanou ve městech, takže probíhala výstavba několika velodromů. Roku 1902 propagátor cyklistiky Henri Desgrange (1865-1940) pověřil architekta Gastona Lamberta, aby z Galerie des machines, bývalého výstavního pavilonu světové výstavy v roce 1889 ve čtvrti Grenelle, vytvořil cyklistickou závodní trať. Velodrom byl otevřen 20. prosince 1903 a rychle se stal populární. Město ovšem v roce 1909 vydalo rozhodnutí o zboření Galerie des machines kvůli rozšíření parku Champ-de-Mars, k čemuž došlo v následujícím roce. Henri Desgrange se proto rozhodl vybudovat v sousedství zcela nový stadion na rohu ulic Boulevard de Grenelle a Rue Nélaton. Na nový stadion se vešlo 17.000 diváků, dráha měřila 250 m kolem velkého centrálního trávníku. Stadion osvětlovala velká okna ve střeše a přes tisíc žárovek.

Od roku 1913 se zde jezdil cyklistický závod Šest dnů v Paříži (Six jours de Paris), který byl velmi populární mezi světovými válkami.

V roce 1931 nechal budovu zrenovovat Američan Jeff Dickson a přeměnil jej na Palais des Sports de Grenelle (Palác sportů v Grenelle). Vedle cyklistiky se tak zde konaly zápasy v boxu, tenise, basketbalu, ledním hokeji a bruslení.

Pomník židovským obětem

Ve dnech 16.-17. července 1942 sloužil velodrom jako shromaždiště židů žijících v Paříži, kteří odtud byli deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Jednalo se o 13 152 osob, mezi nimi přes 4 000 dětí. Přesto se podařilo přes 10 000 osob zachránit, neboť byli včas mnohými policisty varováni. Při akci měli být zatčeni všichni židé bez státní příslušnosti mezi 16-60 lety. Jen asi čtvrtina židů, kteří před vypuknutím druhé světové války žili v Paříži, se narodili ve Francii. Většinou se jednalo o přistěhovalce a uprchlíky z východní Evropy, z Německa, Rakouska a Československa.[1]

O účasti francouzské vlády ve Vichy a francouzské policie (asi 4 500 policistů) na této akci se dlouhou dobu nehovořilo. Teprve 16. července 1995 se prezident Jacques Chirac veřejně omluvil.[1]

Po válce se zde konaly různé sportovní soutěže včetně jezdeckých přehlídek, ale i módní přehlídky.

Velodrom byl zbořen v roce 1959 a na jeho místě vznikla obytná zástavba..

Na místě, kde se velodrom nacházel, byl v roce 1994 vybudován pomník na paměť „Rafle du Vélodrome d'Hiver“ (Razie Zimního velodromu), jak se protižidovská akce nazývá. Autory pomníku jsou architekt Mario Azagury a polský sochař Walter Spitzer, který přežil Osvětim.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vélodrome d'Hiver na německé Wikipedii.

  1. a b (německy) Tatiana de Rosnay, Sarahs Schlüssel (formát pdf)