Vápnomilná bučina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
- Označení dle systému Physis: 041.161 Sedge (Carex) beech forests
- Označení dle systému EUNIS: G1.661 Middle European dry-slope limestone beech forests
- Syntaxon: podsvaz Cephalanthero-Fagenion
- Kód v soustavě Natura 2000: 9150
- Vegetační stupeň podle lesnické typologie: 3 až 5
- Nadmořská výška výskytu v ČR: 300 až 600 m.n.m.
Obsah |
[editovat] Hierarchie
[editovat] Popis biotopu
Vápnomilné bučiny jsou vázány na vysýchavé polohy vápencových kopců, v údolích nebo na rovinách přecházejí v květnaté bučiny. Vzhlem k nedostatku vláhy jsou stromy menšího až zakrnělého vzrůstu, na extrémnějších polohách je les neuzavřený a může se prolínat se skalními trávníky.
[editovat] Charakteristické druhy
Ve stromovém patře je dominantní buk lesní, který může být doprovázen jedlí bělokorou, javorem klenem, habrem a lípou srdčitou.
Keřové patro je obvykle pomístně tvořeno svídou krvavou, dále se v podrostu vyskytuje lýkovec jedovatý.
Bylinné patro mívá vysokou pokryvnost, často se vyskytují rostliny z čeledi vstavačovitých. Časté jsou teplomilné druhy dubohabřin. Z mechů se pravidelně vyskytují jen druhy rostoucí na kamenech, pařezech nebo kmenech stromů.
Diagnostické druhy jsou buk lesní, okrotice bílá, okrotice dlouholistá, okrotice červená, kruštík širolistý a hlístník hnízdák.
[editovat] Výskyt
Vápnomilné bučiny se vyskytují na vápencích zejména v Českém krasu, v Moravském krasu, Džbánu a na vápencových kopcích mezi Sušicí, Horažďovicemi a Strakonicemi. Vyskytovat se mohou i na opukách nebo vápenných pískovcích v České křídové tabuli.
[editovat] Ochrana bučin
Ochrana reprezentativních vápnomilných bučin je zajištěna řadou chráněných území v CHKO Moravský kras, CHKO Český kras i mimo velkoplošná chráněná území (PR Pučanka). Primárním podnětem k vyhlášení ochrany býval výskyt vstavačovitých rostlin. Přirozená obnova vápnomilných bučin bývá zablokována vysokými stavy zvěře.
