Válka proti terorismu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Válka s terorismem)
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojáci americké 10. horské divize při „protiteroristické akci“ v provincii Zábul na jihovýchodě Afghánistánu (září 2003)

Válka proti terorismu (též válka s terorismem, válka proti teroru, anglicky War on Terror) je obecný termín pro řadu vojenských, politických, právních a náboženských akcí započatých vládou Spojených států amerických jako odpověď na teroristické útoky z 11. září 2001. Nejedná se o konkrétní konvenční válku; termín představuje širší koncepci dlouhodobé strategie nadnárodního významu. Oficiální cíle války proti terorismu jsou čelit teroristickým hrozbám, zabránit teroristům v jejich činech a potlačit vliv teroristických organizací jako je např. Al-Káida. Válka proti teroru i opatření, která s ní souvisejí, byly a doposud jsou zdrojem kontroverze, s tím, jak kritici poukazují na to, že byla použita k ospravedlnění agrese, vydávané za preventivní válku, porušování lidských práv a jiných porušení mezinárodního práva.

Termín války proti teroru nebo terorismu byl používán už dříve (poprvé zřejmě v roce 1881 v souvislosti s anarchismem), v novodobém kontextu jej jako první použil George W. Bush dne 20. září 2001.

Válka proti terorismu zahrnuje mnoho (zejména vojenských) operací na mnoha místech planety (zejména Blízký Východ a Střední Asie). Hlavním aktérem jsou Ozbrojené síly Spojených států amerických a jejich koaliční spojenci z celého světa. Jednou z hlavních operací je Operace Trvalá svoboda týkající se války v Afghánistánu a operací v Somálsku a na Filipínách. Mezi další patří válka v Iráku, a pak dále protiteroristický boj v mnoha místech na světě, např. v Maroku, Saúdské Arábii, Libanonu, aj.

Přijetí a kritika války proti teroru[editovat | editovat zdroj]

Přízeň nebo averze vůči koncepci války proti terorismu se měnila v průběhu času, jak ve Spojených státech tak v zemích spojenců a zbytku světa. Obecně vzato byla krátce po 11. září přijata čelnými představiteli většiny zemí prvního světa (jistou výjimku tvořili Francie a Německo); postupně ale ztrácela na podpoře (a tento trend trvá).

Mezi největší proponenty patří skupina neokonzervativních politiků v administrativě prezidenta George W. Bushe, americké konzervativní i liberální think tanky, výrobci zbraní, dodavatelé vojenské techniky a firmy, patřící mezi kontraktory v přestavbě postsaddámovského Iráku.

Mezi odpůrce patří rozličné skupiny politických aktivistů a občanských sdružení (zejména ve Spojených státech, méně v Británii a jinde). Mezi politiky, kteří válku proti terorismu odsoudili, patří americký senátor za Texas a někdejší prezidentský kandidát, Ron Paul (který zdůrazňuje, že terorismus je taktika, proti které nelze efektivně bojovat konvenčně), a britský ministr zahraničí David Miliband[1]. Argumentem a cílem zastánců této strategie je vymýcení světa od terorismu, odpůrci poukazují na hrozbu vojensko-průmyslového komplexu a tvrdí, že pokračování povede k větší nestabilitě ve světě.

Nehumánní způsob vedení zejména irácké fáze války byl satirizován britským komikem Sachou Baronem Cohenem ve filmu Borat, kde Cohen nechává svého hrdinu podporovat americkou válku teroru namísto války proti teroru uvedením slov "war of terror" namísto "war on terror" či vyjádřit přání, aby George Bush popil krve každé Iráčanky a každého iráckého dítěte a aby americká vojska zničila Irák do té míry, aby ani jediná ještěrka nepřežila v irácké poušti po dalších tisíc let.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Britský ministr zahraničí: „Válka proti terorismu“ byla chyba
  2. Borat: Podporujeme vaši válku teroru!

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]