Válka s terorismem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Vojáci americké 10. horské divize nastupují do vrtulníku Boeing CH-47 Chinook

Válka s terorismem (též válka proti terorismu, válka proti teroru, angl. War on Terror) je obecný termín pro řadu vojenských, politických, právních a náboženských akcí započatých vládou Spojených států amerických jako odpověď na teroristické útoky z 11. září 2001. Nejedná se o konkrétní konvenční válku; termín představuje širší koncepci dlouhodobé strategie nadnárodního významu. Oficiální cíle války proti terorismu jsou čelit teroristickým hrozbám, zabránit teroristům v jejich činech a potlačit vliv teroristických organizací jako je např. Al-Kájda. Válka proti teroru i opatření, která s ní souvisejí, byly a doposud jsou zdrojem kontroverze, s tím, jak kritici poukazují na to, že byla použita k ospravedlnění agrese, vydávané za preemptivní válku, porušování lidských práv a jiných porušení mezinárodního práva.

Termín války proti teroru nebo terorismu byl používán už dříve (poprvé zřejmě v roce 1881 v souvislosti s anarchismem), v novodobém kontextu jej jako první použil George W. Bush dne 20. září 2001.

Válka proti terorismu zahrnuje mnoho (zejména vojenských) operací na mnoha místech planety (zejména Blízký Východ a centrální Asie). Hlavním aktérem jsou Ozbrojené síly Spojených států amerických a jejich koaliční spojenci z celého světa. Jedna z hlavních operací je Operace Trvalá Svoboda týkající se války v Afghánistánu a operací v Somálsku a na Filipínách. Mezi další patří Válka v Iráku, a pak dále protiteroristický boj v mnoha místech na světě, např. v Maroku, Saúdské Arábii, Libanonu, aj.

Obsah

[editovat] Přijetí a kritika války proti teroru

Přízeň nebo averze vůči koncepci války proti terorismu se měnila v průběhu času, jak ve Spojených státech tak v zemích spojenců a zbytku světa. Obecně vzato byla krátce po 11. září přijata čelními představiteli většiny zemí prvního světa (jistou výjimku tvořili Francie a Německo); postupně ale ztrácela na podpoře (a tento trend trvá).

Mezi největší proponenty patří skupina neokonzervativních politiků v administrativě prezidenta George W. Bushe, americké konzervativní i liberální think-tanky, výrobci zbraní, dodavatelé vojenské techniky a firmy, patřící mezi kontraktory v přestavbě post-Saddámovského Iráku.

Mezi odpůrce patří rozličné skupiny politických aktivistů a občanských sdružení (zejména ve Spojených státech, méně v Británii a jinde). Mezi politiky, kteří válku proti terorismu odsoudili, patří americký senátor za Texas a někdejší prezidentský kandidát, Ron Paul (který zdůrazňuje, že terorismus je taktika, proti které nelze efektivně bojovat konvenčně), a britský ministr zahraničí David Miliband[1].

Argumentem a cílem zastánců této strategie je vymýcení světa od terorismu, odpůrci poukazují na hrozbu vojensko-průmyslového komplexu a tvrdí, že pokračování povede k větší nestabilitě ve světě.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Britský ministr zahraničí: "Válka proti terorismu" byla chyba

[editovat] Související odkazy

[editovat] Externí odkazy