Válka s mloky

Válka s mloky (někdy též Válka s Mloky) je antiutopický román Karla Čapka, napsaný roku 1935 (poprvé vydaný v letech 1935-1936 na pokračování v Lidových novinách).

Děj

Kapitán Van Toch (který je ovšem českého původu) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Van Toch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Van Tochovi perly. Seznámí s tímto projektem svého přítele z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby. Kapitán Van Toch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Van Tocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému výzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias Scheuchzeri, miocénního mloka, u kterého se předpokládalo vyhynutí. Mloci se ale postupně vyvinou v ještě inteligentnější tvory (za pomoci člověka), značně se přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat lidem válkou, jestli jim nedovolí zbourat břehy pevnin, aby mohli rozšířit svůj podmořský svět. Mloci bourají pevniny, vzhledem k potřebě vzniku mělčin. Ze začátku je dáno, že mloci nemohou žít ve sladké vodě. Beznadějnost situace je zdůrazněna na konci knihy, kdy se už i ve Vltavě objeví černá hlava s opačnými víčky. Budoucnost lidstva je nejistá...

Výklad

Válka s mloky je z hlediska tématu relativně klasickou dystopií, obávající se odlidštění společnosti. V textu je značné množství narážek na německý nacismus, s nímž Čapek hluboce nesouhlasil (např. „Zejména v Německu byla veškerá vivisekce (mloků) přísně zapovězena, ovšem jen židovským badatelům.“), celé dílo je také možno vykládat jako alegorii na rozpínavost Třetí říše (teze o lebensraumu). V souvislosti s dnešním stavem Evropy a masovou imigrací je dílo dnes chápáno i jako varování před těmi, kteří jsou nejprve využíváni jako levná pracovní síla, pak jsou bráni jako partneři k dialogu a jsou jim činěny různé ústupky, až se nakonec díky svému počtu stanou vládnoucí většinou.

Adaptace a inspirace

V roce 1958 vznikla rozhlasová adaptace románu s Karlem Högerem, Janem Pivcem, Rudolfem Hrušínským, Františkem Filipovským a dalšími režírovaná Jiřím Horčičkou. V roce 2009 vyšla na 2CD ve vydavatelství Radioservis.

V roce 1980 chystal Jiří Suchý napsat na námět románu hudební představení. Napsal texty deseti písniček (Byznys, Čerti moře, Kapitáni, Kuplet, Salamandr song, Star, Tana Masa, To je perla kapitáne, To už je přece kapitál, Ty starý časy), které zhudebnil Václav Kašlík. Projekt se ale nerealizoval, texty písniček však vyšly knižně v Encyklopedii Jiřího Suchého, svazek 7, Písničky To–Ž, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2001: s. 89–99.

Související články

• Válka s mnohozvířetem
• Antiutopie

Externí odkazy

• Dílo v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze