Válka o dědictví mantovské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Válka o mantovské dědictví
Konflikt: Třicetiletá válka
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|]]
Trvání: 16281630
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Itálie
Casus belli: Spor o dědictví
Výsledek: Piemontská smlouva
Změny území: Itálie
Strany
Royal Standard of the King of France.svg Francie
Flag of Most Serene Republic of Venice.svg Benátské království
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg Svatá říše římská
Flag of Cross of Burgundy.svg Španělsko
Savoie flag.svg Savojsko
Velitelé
Royal Standard of the King of France.svg Kardinál Richelieu
Royal Standard of the King of France.svg Karel Gonzaga
Flag of Cross of Burgundy.svg Gonzalo Fernández de Córdoba
Flag of Cross of Burgundy.svg Ambrosio Spinola
Savoie flag.svg Karel Emanuel I. Savojský
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg Rombaldo XIII. z Collalto
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg Ottavio Piccolomini
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg Matyáš Gallas
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg Johann von Aldringen
Síla
Ztráty

Válka o mantovské dědictví byla jednou z mnoha drobnějších válek během třicetileté války. Válka začala když větev rodu Gonzaga vlastnící Mantovu a Monferrat vymřela po meči po smrti tří bratří Francesca IV., Ferdinanda a Vincenta II. Gonzagy. Během války byla Mantova 14 měsíců pleněna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Římský císař Ferdinand II. podporoval Filipa IV. Španělského, kterému chtěl udělit tuto zem v léno. Své nároky ale také nárokoval příbozný z rodu Gonzagů Karel I. Podporu této francouzské straně vyjádřil i papež Urban VIII. Jelikož jeho vojska Mantovu obsadila, oddíly španělského vojevůdce Ambrosia Spinoly a savojského vévody Karla Emanuela obsadily Monferrat. Z Mantovy si generál Aldringen odvezl s sebou do Čech mantovský poklad a vzácnou knihovnu mantovského vévody.[1] Francouzská vojska pomáhající Karlu I. následně v červenci anektovala do Savojska. Jelikož rakouská vojska obsadila i Mantovu a tři dny ji pustošila,[2] byl uzavřen 13. října 1630 v Řezně mír mezi Francií a císařem, který byl výhodný pro rakouskou stranu, kardinál Richelieu však tuto smlouvu neratifikoval. Z důvodu hrozby švédského zásahu do konfliktu, císař ze svých podmínek slevil a nová smlouva o míru byla podepsána 6. dubna 1631 v Cherasku. Faktickým vítězem se tedy stal Karel I., který získal nové území.[3] Část území Monferratska musela ale být postoupena k Savojsku.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan z Aldringenu
  2. a b Mantova, heslo na Lecyklopædii
  3. Válka o mantovské dědictví, Cojeco