Válka o mantovské dědictví byla jednou z mnoha drobnějších válek během Třicetileté války. Válka začala když větev rodu Gonzaga vlastnící Mantovu a Monferrat vymřela po meči po smrti tří bratří Francesca IV., Ferdinanda a Vincenta II. Gonzagy. Během války byla Mantova 14 měsíců pleněna.
Římský císař Ferdinand II. podporoval Filipa IV. Španělského, kterému chtěl udělit tuto zem v léno. Své nároky ale také nárokoval příbozný z rodu Gonzagů Karel I. Podporu této francouzské straně vyjádřil i papež Urban VIII. Jelikož jeho vojska Mantovu obsadila, oddíly španělského vojevůdce Ambrosia Spinoly a savojského vévody Karla Emanuela obsadily Monferrat. Z Mantovy si generál Aldringen odvezl s sebou do Čech mantovský poklad a vzácnou knihovnu mantovského vévody.[1] Francouzská vojska pomáhající Karlu I. následně v červenci anektovala do Savojska. Jelikož rakouská vojska obsadila i Mantovu a tři dny ji pustošila,[2] byl uzavřen 13. října 1630 v Řezně mír mezi Francií a císařem, který byl výhodný pro rakouskou stranu, kardinál Richelieu však tuto smlouvu neratifikoval. Z důvodu hrozby švédského zásahu do konfliktu, císař ze svých podmínek slevil a nová smlouva o míru byla podepsána 6. dubna 1631 v Cherasku. Faktickým vítězem se tedy stal Karel I., který získal nové území.[3] Část území Monferratska musela ale být postoupena k Savojsku. [2]
Související stránky [editovat]
- ↑ Jan z Aldringenu
- ↑ a b Mantova, heslo na Lecyklopædii
- ↑ Válka o mantovské dědictví, Cojeco
Francie
Benátské království.svg){kind=small}
Svatá říše římská
Španělsko
Savojsko
