Válka o Náhorní Karabach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Válka o Náhorní Karabach
Konflikt:
Karabakhwar01.jpg
Trvání: 20. února 1988 – 16. května 1994
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Náhorní Karabach, Arménie a Ázerbájdžán
Casus belli:
Výsledek: *Biškekský Protokol (stále platný)
  • Probíhající mírová jednání o budoucnosti sporného území
  • Přerušení všech kontaktů mezi Arménií a Ázerbájdžánem od roku 1989 (kompletně od r. 1991)
  • Pokračující turecká blokáda Arménie od roku 1993
Změny území: Vyhlášení de facto nezávisilé Náhorně-karabašské republiky
Strany
1988–1991/2
AO Náhorní Karabach
Flag of Armenian SSR.svg Arménská SSR
1991/2–1994

Nagorno-Karabakh Náhorní Karabach
Armenia Arménie

Vojenská podpora:
RuskoRusko Rusko[1][2]
ŘeckoŘecko Řecko[3]

1988–1991/2
Flag of Azerbaijan SSR.svg Ázerbájdžánská SSR
Lidová Fronta Ázerbájdžánu
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz[4][5][6]

1991/2–1994 ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
TureckoTurecko Turecko[7][8][9][10]
MHP flag.svg Šedí Vlci[11]
Flag of Afghanistan (1992-1996; 2001).svg afghánští mudžáhidi[12]

Chechen Republic of Ichkeria čečenští ozbrojenci[13]
Vojenská podpora:
IsraelIsrael Israel[14][15][16]
UkrajinaUkrajina Ukrajina[17]
PákistánPákistán Pákistán[18][19]
RuskoRusko Rusko[20]

Velitelé
Nagorno-Karabakh Arkadij Ter-Tadevosjan
Nagorno-Karabakh Samvel Babajan
Nagorno-Karabakh Monte Melkonian
Armenia Vazgen Sargsjan
Armenia Hamajak Harojan
Armenia Jirair Sefilian
Azerbaijan Isgandar Hamidov
Azerbaijan Surat Husejnov
Azerbaijan Rahim Gazijev
Chechen Republic of Ichkeria Šamil Basajev[13]
Flag of Afghanistan (1992-1996; 2001).svg Gulbuddín Hekmatjár[12]
Síla
20 000 (jednotek z NKR, včetně 8 000 z Arménie) 42 000 (36 000 v armádě, 1 600 v letectvu) 1 500–2 500 afghánských a čečenských bojovníků[12]
Ztráty
Mrtví:
4,592[21]-12,000[22]
Zranění: 25 000[zdroj?]
Pohřešovaní
196 [21]
Mrtví:
25 000[23]–30,000[21]
Zranění:
60 000[zdroj?]
Pohřešovaní:
4 210[zdroj?]
Civilisté:
  • 1 264 Arménských civilistů (včetně občanů Arménie)[21]
  • Přesný počet mrtvých ázerbájdžánských civilistů není znám, protože nikdy nebyl proveden oficiální součet a je pravděpodobně zahrnut do celkového mrtvých nebo pohřešovaných civilistů

Pohřešovaní civilisté:

  • 400 podle karabašské státní komise[zdroj?]
  • 749 podle ázerbájdžánské státní komise[zdroj?]

Odsunutí civilisté:

  • 724 000 Ázerbájdžánců [22]
    z Arménie, Náhorního Karabachu a okolí
  • 300 000-500 000 Arménů[22]
    z Ázerbájdžánu a arménského pohraničí
Civilisté:
  • 1 264 Arménských civilistů (včetně občanů Arménie)[21]
  • Přesný počet mrtvých ázerbájdžánských civilistů není znám, protože nikdy nebyl proveden oficiální součet a je pravděpodobně zahrnut do celkového mrtvých nebo pohřešovaných civilistů

Pohřešovaní civilisté:

  • 400 podle karabašské státní komise[zdroj?]
  • 749 podle ázerbájdžánské státní komise[zdroj?]

Odsunutí civilisté:

  • 724 000 Ázerbájdžánců [22]
    z Arménie, Náhorního Karabachu a okolí
  • 300 000-500 000 Arménů[22]
    z Ázerbájdžánu a arménského pohraničí

Válka o Náhorní Karabach byl ozbrojený konflikt trvající mezi únorem 1988 a květnem 1994 v malé enklávě Náhorní Karabach v jihozápadním Ázerbájdžánu mezi většinovou skupinu Arménů z Náhorního Karabachu, podporovnou Arménií a Ázerbájdžánem. Jak válka postupovala, tak se Arménie i Ázerbajdžán, obě bývalé sovětské republiky, zapletly do vleklé, nevyhlášené horské války, během které docházelo na obou stranách k etnickým čístkám.[24][25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Curtis, Glenn Eldon(1998). Russia: A Country Study, 1. ed., 1. print.,Washington, DC:US Gov. Print. Off., xcv. ISBN 9780844408668. 
  2. Benson, Brett V.(2012). Constructing International Security: Alliances, Deterrence, and Moral Hazard.Cambridge:Cambridge University Press, 67. ISBN 9781107027244. “Russia was widely viewed as supporting the Armenian position. Much of this perception stemmed from the fact that Russia transferred military support to Armenia during the Nagorno-Karabakh War.” 
  3. "Strategic impact"(2010)(4). Bucharest:Romanian National Defence University "Carol I" Centre for Defence and Security Strategic Studies.“Greece supported Armenia both by delivering military and economic assistance and diplomatic representation by promoting the Armenia's interests in the EU and NATO.” 
  4. Hoge, James F.(2010). The Clash of Civilizations: The Debate.Council on Foreign Relations, 17. ISBN 9780876094365. “In the last years of its existence, the Soviet government supported Azerbaijan because its government was dominated by former communists.” 
  5. (2002) Eastern Europe, Russia and Central Asia.London:Europa Publications, 77. ISBN 9781857431377. “Soviet security forces supported Azerbaijan's efforts to reimpose control over Nagornyi Karabakh and Armenian villages outside the enclave.” 
  6. Truscott, Peter(1997). Russia First: Breaking with the West.London:Tauris Publ., 74. ISBN 9781860641992. “Initially, the Soviet regime in the Kremlin appears to have supported Azerbaijan in its attempt to maintain the territorial integrity of the borders established by Stalin in 1921.” 
  7. Balayev, Bahruz(2013). The Right to Self-Determination in the South Caucasus: Nagorno Karabakh in Context.Lexington Books, 70. ISBN 9780739178287. “Turkey took the Azerbaijani position, showing special activity. It rendered active military help to Azerbaijan. In the Azerbaijani army there were Turkish officers-instructors and a group of the Azerbaijani men started training in Turkey.” 
  8. Nachmani, Amikam(2003). Turkey: Facing a New Millenniium: Coping With Intertwined Conflicts.Manchester, UK:Manchester University Press, 104. ISBN 9780719063701. 
  9. David A. Hamburg, Cyrus R. Vance(1997). Preventing deadly conflict: final report..Carnegie Corp Of New, 101. ISBN 9780788170904. 
  10. Stokes, Jamie(2008). Encyclopedia of the Peoples of Africa and the Middle East.New York:Facts On File, 66. ISBN 9781438126760. 
  11. Brzezinski, Zbigniew(1997). Russia and the Commonwealth of Independent States: Documents, Data, and Analysis.Washington, D.C.:M.E. Sharpe, 616. ISBN 9781563246371. “It is also revealed that a new force of 200 armed members of the Grey Wolves organization has been dispatched from Turkey in preparation for a new Azeri offensive and to train units of the Azeri army.” 
  12. a b c Taarnby, Michael. "The Mujaheddin in Nagorno-Karabakh: A Case Study in the Evolution of Global Jihad." Real Institute Elcano. 2008-09-05. (anglicky)
  13. a b GRIFFIN. Caucasus: A Journey to the Land Between Christianity and Islam. Chicago : University of Chicago Press, 2004. ISBN 0-226-30859-6. S. 185–186. (anglicky) 
  14. Dekmejian, R. Hrair; Simonian, Hovann H. Troubled Waters: The Geopolitics of the Caspian Region, 2003, ISBN 9781860649226, p. 125 "In addition to commercial links, Israel has given strong backing to Azerbaijan in its conflict with Armenia over Nagorno-Karabakh, which reportedly has included military assistance."
  15. Laçiner, Sedat; Özcan, Mehmet; Bal, İhsan. USAK Yearbook of International Politics and Law 2010, Vol. 3, ISBN 9786054030262, p. 322 "Israel was one of the strategic partners and supporters of Azerbaijan in the Nagorno-Karabakh War with Armenia."
  16. Balayev, Bahruz. The Right to Self-Determination in the South Caucasus: Nagorno Karabakh in Context, Lexington Books, 2013, ISBN 9780739178270, p. 73 "Israel has supported Azerbaijan in its conflict with Armenia for the enclave of Nagorno Karabakh."
  17. Azadian, Edmond Y.(1999). History on the Move: Views, Interviews and Essays on Armenian Issues.Wayne State University Press, 173. ISBN 9780814329160. “But as subsequent events evolved it became all too apparent that Ukraine has steadfastly stood behind Azerbaijan in the Nagorno-Karabagh conflict all along. ...it was reported from Stepanakert that Ukraine had shipped 40 tanks to Azerbaijan. Later that number was raised to 59. Ukraine had also supplied Azerbaijan with Mig-21 attack places.” 
  18. Hunter, Shireen T.(2004). Islam In Russia: The Politics Of Identity And Security.Armonk, NY:M. E. Sharpe, 349. ISBN 9780765612830. “There is also evidence that some Pakistanis and other Muslims, including Afghans and Arab Afghans, fought on Azerbaijan's side.” 
  19. "Pakistani ambassador appeals to Azerbaijani people to help manage devastating natural calamity", 22 September 2011. Ověřeno k 22 June 2013. 
  20. Thomas de Waal: "Yet it is not entirely clear how this support for the Armenians was translated on to the battlefield; to complicate things further, the Russians also gave some assistance to Azerbaijan."
  21. a b c d Melik-Shahnazarov, Arsen. Нагорный Карабах: факты против лжи. (rusky)
  22. a b c Gefährliche Töne im "Frozen War". Wiener Zeitung. 2013-01-02. (německy)
  23. "Winds of Change in Nagorno Karabakh." Euronews. 2009-11-28. (anglicky)
  24. RIEFF, David. Without Rules or Pity. Foreign Affairs. Council on Foreign Relations, červen 1997, svazek 76, čís. 2. Dostupné online [cit. 2007-02-13]. (anglicky) 
  25. LIEBERMAN, Benjamin. Terrible Fate: Ethnic Cleansing in the Making of Modern Europe. Chicago : Ivan R. Dee, 2006. ISBN 1-56663-646-9. S. 284–292. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Post-sovětské války
Válka o Náhorní Karabach – Válka v Jižní Osetii (1991–1992) – Válka v Abcházii (1992–1993) – Občanská válka v Gruzii – Osetsko-ingušská válka – Válka v Podněstří – Občanská válka v Tádžikistánu – První čečenská válka – Válka v Abcházii (1998) – Válka v Dagestánu – Druhá čečenská válka – Krize v Pankiské soutězce – Válka o Severní Kavkaz (válka v Ingušsku) – Válka v Jižní Osetii a Abcházii – Válka o východní Tádžikistán – Krymská krize a Válka na východní Ukrajině