Václav Pařík (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Pařík
Narození8. února 1839
Libuň
Úmrtí9. prosince 1901 (ve věku 62 let)
Třebenice
Povolánístarosta a lékař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Pařík (8. února 1839 Libuň9. prosince 1901 Třebenice (okres Litoměřice)) byl lékař, komunální politik a přední český národní buditel v jazykově smíšených Třebenicích na Litoměřicku.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z LibuněČeském ráji. Na jeho výchovu v mládí měl vliv místní děkan a spisovatel Antonín Marek.[1] Po studiích medicíny nastoupil do zaměstnání jako městský lékař v Třebenicích. Do města přijel 29. června 1867[2] a velmi rychle se stal mluvčím místních Čechů. Ti sice tvořili většinu, ale v kultuře a politice dominovali už od dob Josefa II. Němci[1].

Pařík prosazoval práva třebenických Čechů pozvolnými, ale promyšlenými a důslednými kroky. Nejprve, už v roce 1870[3] (podle jiných zdrojů 1872[1]) založil spolek Beseda. V roce 1874 následovala záložna[3], s cílem poskytnout českým podnikatelům nový zdroj kapitálu, a hasičský spolek[1]. Stal se členem obecního zastupitelstva a postupně prosazoval používání češtiny v úředním styku: nejprve pořizování překladů z jednání, pak se protokol zapisoval střídavě česky a německy a po jeho zvolení starostou roku 1884 se zavedlo úřadování v češtině.[2] Postaral se i o rozdělení místní německé školy na českou a německou část a zajistil, že i okresní soud a zastupitelstvo začaly přijímat podání v češtině.[4] Usiloval rovněž o celkový rozvoj města. Roku 1875 společně s učitelem Křenkem otevřel Museum starožitnické a geologické (dnes Muzeum českého granátu), jako starosta dal stavět chodníky, prosadil vybudování okresní silnice do Dlažkovic a železnice z Lovosic do Obrnic a nechal založit akciovou továrnu na zpracování ovoce.[2] Byl členem vlasteneckých a regionálních spolků, například Národní jednoty severočeské[4] a okresní školní rady v Roudnici. V třebenické záložně vznikl dobročinný Paříkův fond.[1]

Václav Pařík byl místním politikem, jehož vliv a věhlas výrazně přesáhl oblast působnosti. Pro svou milou, klidnou povahu, lidumilství, ale i houževnatost při dosahování vytyčených cílů byl uznávaný a respektovaný Čechy i Němci, příznivci i odpůrci.[1][2] Celostátní tisk jej opakovaně uváděl jako příklad obětavého, aktivního vlastenectví. Stal se čestným občanem více než dvaceti obcí.[2] Jeho vliv byl znát i dlouho po jeho smrti – například Mnichovská dohoda v roce 1938 ponechala Třebenice v Československu, zatímco většina okolních obcí (na trati Lovosice – Obrnice všechny kromě Třebívlic) skončila v Německu.[5] Když Pařík roku 1901 po více než třicetiletém působení zemřel, nenašel se nikdo, kdo by se mohl jeho zásluhám vyrovnat a na jeho činnost ve stejném rozsahu navázat.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. a b c d e f Dr. Václav Pařík. Humoristické listy. 4. 1884, roč. 26, čís. 14, s. 108. Dostupné online. 
  2. a b c d e f K. Dr. Václav Pařík. Zlatá Praha. 12. 1901, roč. 19, čís. 7, s. 83–84. Dostupné online. 
  3. a b MUDr. Vácslav Pařík. Světozor. 7. 1892, roč. 26, čís. 33, s. 393. Dostupné online. 
  4. a b Dva národní hrdinové. Zlatá Praha. 10. 1889, roč. 6, čís. 47, s. 563. Dostupné online. 
  5. Německý jízdní řád z r. 1944

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]