Václav Bělohradský (patolog)
Václav Bělohradský (14. ledna 1844 Tursko - 5. října 1896 Praha) byl český patolog. Roku 1872 získal doktorský titul na lékařské fakultě, v roce 1883 se habilitoval na právech, kde poté přednášel soudní lékařství. V roce 1890 byl jmenován mimořádným profesorem. Pracoval jako soudní znalec a přispíval články do odborných časopisů. Byl uznávaný pro své rozsáhlé znalosti a pedagogický talent.
Obsah |
Život [editovat]
Po maturitě na novoměstském gymnáziu studoval na pražské lékařské fakultě, kterou úspěšně absolvoval v roce 1872.[1] Roku 1883 se habilitoval jako docent soudní medicíny[2] a začal přednášet na české právnické fakultě.[1] Roku 1887 byl zapsán jako soudní znalec pro oblast trestního práva a o rok později i pro občanské právo.[1][3]
Roku 1890 byl jmenován mimořádným profesorem.[1]
Byl všeobecně uznávaný pro své rozsáhlé vědomosti, a to nejen ve svém oboru.[1] Podrobně znal řecké a římské klasiky a někdy z nich čerpal informace o projevech duševních poruch. Měl pedagogický talent, jeho přednášky byly poučné a oblíbené. V odborných článcích prokazoval hlubokou znalost literatury a používal výstižný styl. Dokonale ovládal histologii, chemii, chirurgii a vnitřní lékařství.[4]
Dlouhodobě trpěl neurózami, které se s postupem času stupňovaly. V poslední době se stranil lidí, a to i svých nejbližších přátel. Nepříznivě na něj také zapůsobila nemoc manželky. 5. října 1896 odpoledne byl nalezen mrtev ve svém kabinetu v druhém patře Karolina, příčinou smrti byla otrava.[1] Pohřben byl 8. října na Olšanských hřbitovech za účasti rektora UK (Jan Jaromír Hanel), děkanů lékařské a právnické fakulty a dalších představitelů akademické obce i veřejného života.[5]
Dílo [editovat]
Bělohradský přispíval do odborných časopisů. K jeho oblíbeným tématům patřily psychopatologie, kazuistika, sexualita a řešení soudně-lékařských záhad (např. správné rozlišení mezi vraždou a sebevraždou).[4]
Jeho články vycházely především v Časopise českých lékařů[4] a Prager Zeitschrift für Heilkunde[6]
Samostatně vyšly:[7]
- Dreizehnjährige Erfahrungen des gerichtlich-medicinischen Institutes in Prag (1880)
- Odborná pathologie a therapie. Díl třetí, Nemoci cizopasničné a otravy (1881) — Bělohradského příspěvek do šestisvazkové publikace, kterou sestavil Bohumil Eiselt
- Statistika zdravotnictví království a zemí v říšské radě zastoupených za rok 1880 (1884)
- Sexualné perversity vůbec a vzácný případ homosexualné perverse zvlášť (1893)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).
- ↑ a b c d e f Prof. dr. Václav Bělohradský mrtev. Národní listy. 1896-10-06, roč. 36, čís. 275, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-25].
- ↑ První bilance české university. Národní listy. 1883-03-07, roč. 23, čís. 56, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-02-25].
- ↑ K případům, které řešil, patřilo například brutální přepadení pražského klenotnictví v červenci 1891, viz: Lupič Alois Henzl před porotou. Národní listy. 1891-09-22, roč. 31, čís. 261, s. 2-3. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. a Lupič Alois Henzl před porotou. Národní listy. 1891-09-23, roč. 31, čís. 262, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. , a zabití muže manželkou r. 1896, viz: Z ráje manželského. Národní listy. 1896-06-24, roč. 36, čís. 173, s. 4-5. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. a Z ráje manželského. Národní listy. 1896-06-25, roč. 36, čís. 174, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-25].
- ↑ a b c Prof. dr. Vácslav Bělohradský. Světozor. 1896-10-23, roč. 30, čís. 50, s. 599. Dostupné online [cit. 2011-02-25].
- ↑ Pohřeb p. MUDra. Václava Bělohradského. Národní listy. 1896-10-09, roč. 36, čís. 278, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-25].
- ↑ Prof. dr. Vácslav Bělohradský. Světozor. 1896-10-09, roč. 30, čís. 48, s. 576. Dostupné online [cit. 2011-02-25].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
Literatura [editovat]
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas-Bend. Praha : Libri, 2005. 264-375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 359.
