Uzemnění
Uzemnění je vodivé spojení nějakého zařízení s podložím. Zřizuje se jako ochrana před úrazem elektřinou, pro ochranu před bleskem a přepětím, nebo pro správnou činnost elektrických zařízení.
Těleso je uzemněné, je-li vodivě spojeno se zemí. El. nabité těleso se po uzemnění stane el. neutrální, protože vůči el. potenciálu tělesa má země potenciál nulový. Je to podobné, jako u kondenzátorů, konkrétně při zkratu mezi elektrodami. Někdy se používá tzv. zemnícího kondenzátoru, skrz který vede napětí mezi nabitým tělesem a zemí. Těleso se tedy nevybije (protože kondenzátor proud nevede) a uzemnění i přesto neztrácí svůj zemnící vliv.
Rozdělení uzemnění [editovat]
Uzemnění můžeme rozdělit dle několika kritérií.
- Dle použitých zemničů
- náhodnými
- strojenými
- Dle použití
- ochranné
- pracovní
- Dle typu zemničů
- tyčové, nebo trubkové
- páskové, nebo drátové
- deskové (nedoporučují se kvůli el. poli v okolním podzemí, kde je zemnič uložen)
- základové strojené, nebo náhodné
- kovové výztuže v betonu, vloženého v zemi
Pro uzemnění mají být využity zejména zemniče náhodné. Strojené zemniče se zřizují jen v následujících případech:
- když náhodné zemniče nevyhoví požadavkům normy ČSN 33 2000-5-54
- zemní odpor náhodných zemničů nevyhovuje
- použití náhodných zemničů by bylo neekonomické
- nelze zajistit, že spojení s náhodným zemničem nebude přerušeno
- použití náhodných zemničů nesmí být z důvodu požární ochrany
- pokud jiné předpisy vyžadují zřízení strojených zemničů
Pro pracovní uzemnění kladného pólu ve stejnosměrných zařízeních se nemá používat náhodný základový zemnič.
Typ a hloubka uložení zemničů musí být takové, aby se při vysychání půdy, ani jejím promrzání nezvyšoval odpor uzemnění nad požadovanou hodnotu. Vysoký odpor totiž méně přitahuje el. pole a tak je při vysokém odporu větší možnost, že blesk udeří jinam, než do uzemnění, jak je požadováno.
