Uroš I.
| Uroš I. | ||
|---|---|---|
| srbský veliki župan' | ||
| Doba vlády | 1112-1145 | |
| Narození | před 1083 | |
| Úmrtí | 1145 | |
| Předchůdce | Vukan | |
| Nástupce | Uroš II. | |
| Rod | Vukanovićové | |
| Otec | Marko | |
Uroš I. či Uroš I. Vukanovič (srbsky: Урош I Вукановић) byl srbský velkožupan v letech 1112-1145.
Obsah |
Původ [editovat]
Uroš I. byl synem Marka, bratra srbského velkoknížete Vukana, jenž přísahal věrnost Konstantinu Bodinovi, velkoknížeti Duklje, čímž se stal jeho vazalem.[1] Marko, jako subordinovaný vládce, prý získával své příjmy ze zemí na severu Rašky, které hraničily s Královstvím uherským.[2] Samo jméno Uroš, je pravděpodobně odvozeno z maďarského slova úr znamenajícího „dominus“ či „princeps“, jež je překládáno do slovanského 'Prvoslav' či 'Primislav', jak je vidět v případě Uroše II. ve slovanských pramenech.[3] Existuje možnost, že se Marko oženil s uherskou ženou.[3]
Válka s Byzancí [editovat]
Roku 1092 porazilo srbské vojsko byzantskou armádu vedenou dračským guvernérem, vyslaným císařem Alexiem Komnénem. V roce 1093 vedl již větší, posílené byzantské vojsko Alexios osobně a táhl směrem na Rašku, ale Vukan se o tažení doslechl a urychleně se snažil dosáhnout příměří. Alexios jej rychle přijal, neboť mu vyvstaly nové problémy na východě, kde pronikali Kumáni až k Adrianopoli. Jakmile však císař opustil oblast, porušil Vukan příměří, dobyl povodí Vardaru a zmocnil se měst jako Vranje, Skoplje a Tetovo. V roce 1094 či 1095 pochodoval císař se svým vojskem opět na Srby a dobyl Lipljan, tentokrát se s ním Vukan setkal ve stanu a ponechal mu dvacet rukojmích, včetně Uroše I. a Štěpána Vukana, na potvrzení mírové přísahy.[4] Uroš byl poprvé zmíněn v soudobé Alexiádě Anny Komnénovny, spisu o vládě jejího otce, byzantského císaře Alexia I. Komnéna.
Po smrti Vukana roku 1112 usedl Uroš na velkoknížecí stolec.[5]
Potomci [editovat]
- Uroš II., srbský župan
- Helena, manželka uherského krále Bély II.
- Marie, matka Konráda II. Oty - českého knížete a Heleny Znojemské - polské kněžny
pravděpodobně také syn Uroše:
- Zavida, zahumlejský župan, otec Štěpána Nemanji
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uroš I of Rascia na anglické Wikipedii.
- ↑ The early medieval Balkans, p. 223
- ↑ Živković, hipoteza, p. 11
- ↑ a b Živković, hipoteza, p. 13
- ↑ The early medieval Balkans, p. 226
- ↑ Zivkovic, hipoteza, p. 15
Prameny a literatura [editovat]
- (1991) The Early Medieval Balkans: A Critical Survey from the Sixth to the Late Twelfth Century.University of Michigan Press. ISBN 0-472-08149-7.
- Anna Comnena, The Alexiad, přeložila Elizabeth A. Dawes v roce 1928
- John Kinnamos, The Deeds of John and Manuel Comnenus, přeložil C.M. Brand (New York, 1976). ISBN 0231 040806
- Imperii Graeci Historia, ed. Hieronymus Wolf, 1557, v řečtině s paralelním latinským překladem. (PDF of 1593 reprint)
- Андрија Веселиновић, Радош Љушић - Српске династије, Нови Сад - Београд 2001, 32.
- Тибор Живковић, - Портрети српских владара (IX - XII век), Београд 2006, 127-132.
- Živković Tibor, 2005, br. 52, str. 9-22, Jedna hipoteza o poreklu velikog župana Uroša I
