Urnička pohárová
 Urnička pohárová | |
|---|---|
 Urnička pohárová | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Pododdělení | Pezizomycotina |
| Třída | Pezizomycetes |
| Řád | řasnatkotvaré (Pezizales) |
| Čeleď | masečníkovité (Sarcosomataceae) |
| Rod | urnička (Urnula) |
| Binomické jméno | |
| Urnula craterium (Schwein.) Fr. 1851 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Urnička pohárová (Urnula craterium (Schwein.) Fr. 1851) je velmi vzácná jarní vřeckovýtrusá houba z čeledi masečníkovitých. Roste v teplých oblastech na zbytcích dřeva pod listnatými stromy.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Cenangium craterium (Schwein.) Fr. 1828
- Dermatea craterium (Schwein.) Rehm 1894 [1896]
- Dermea craterium (Schwein.)Schwein. 1832 [1834]
- Geopyxis craterium (Schwein.) Rehm 1894 [1896]
- Peziza craterium Schwein. 1822
- Sarcoscypha craterium (Schwein.) Bánhegyi 1938
- Scypharia craterium (Schwein.) Quél. 1886
- česká jména
- urnička kráterová[1]
- urnička pohárová[2]
- urnička pohárovitá[3]
- zemní číška jícnová[4]
- zvoneček pohárový[5]
- zvoneček pohárkovitý[6]
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Plodnice má zprvu tvar urny s menším zoubkovaným otvorem. V dospělosti bývá číškovitá s potrhaným okrajem. Dosahuje 15-30 (60) milimetrů na výšku a 15-35 milimetrů v průměru. Vnitřní strana plodnice s hymeniem je sytě černá, vnější sterilní povrch má šedohnědé, šedofialové nebo tmavohnědé zbarvení. Povrch je rozpraskaný a plstnatý. Stopka (třeň) je 10-30 milimetrů dlouhý a 5-15 milimetrů silný, černý nebo šedočerný, podélně vrásčitý. Dužnina je zhruba 1 milimetr silná.[7]
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Výtrusný prach má bílou barvu. Výtrusy dosahují 25-35 × 12-14 μm, jsou bezbarvé, hladké a elipsovité.[7]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste pod listnatými stromy, nejčastěji v porostech s vyšším zastoupením lísky, jasanu, jilmu[2], případně habru.[4] Existuje i nález z porostu jeřábu ptačího.[5] Jako saprotrof vyrůstá z tlejících kořenů, větví a zbytků dřeva.[2] Vyskytuje se v teplých oblastech s alkalickým podložím. Fruktifikuje od února do dubna.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
_Fries_204964.jpg)
Z území České republiky byly publikovány nálezy mimo jiné z oblasti následujících chráněných území (na řadě těchto lokalit však nebyla přes 50 let nalezena):
- České středohoří[5]
- Doubravka[5] (okres Teplice)
- Chuchelský háj[6][8] (Praha)
- Klapice[9] (okres Praha-východ)
- Obora Hvězda[10] (Praha)
- Kolby[11] (okres Břeclav)
- Pálava[11] (okres Břeclav)
- Petřín[12] (Praha)
- Skalky u Třebutiček[3] (okres Litoměřice)
- Údolí Chlébského potoka[11] (okres Žďár nad Sázavou)
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
Urnička pohárová je vedená v Červeném seznamu (2006) jako kriticky ohrožený druh (CR).[11] Figuruje v seznamu silně ohrožených druhů navržených k zákonné ochraně.[13] Především na Moravě došlo k výraznému ústupu tohoto druhu.[11] O nálezech je vhodné informovat nejbližší mykologické pracoviště.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VÍT, Aleš. Pozvolné probouzení… [online]. Praha: ČMS, 2012-02-28 [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola 53. Urnula craterium, s. 108.
- ↑ a b c ZÍBAROVÁ, Lucie. Urnula craterium (Urnička pohárovitá) [online]. mykologie.net [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b MALOCH, František. O některých vzácných houbách na Plzeňsku. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1928. S. 45–46.
- ↑ a b c d e BIBER, Jaroslav; SKÁLA, Edvard. Zvoneček pohárový (Urnula craterium) v Českém středohoří. In: HLAVÁČEK, Jiří. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1986. S. 48–49.
- ↑ a b Česká mykologická společnost. Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008 [online]. Praha: Magistrát HMP, 2009 [cit. 2013-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-25.
- ↑ a b DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava: spn, 1980. 548 s. Kapitola Urnička kráterovitá, s. 132. (slovensky)
- ↑ KOHLÍK, Václav. Plán péče pro PR Chuchelský háj na období 2010-2019 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2008 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24.
- ↑ Správa CHKO Český kras. Plán péče o Přírodní rezervaci Klapice na období 2011–2020 [online]. ochranaprirody.cz, 2010 [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola G. craterium, s. 857-858.
- ↑ a b c d e ANTONÍN, Vladimír. Urnula craterium (Schwein.) Fr.. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
- ↑ Zelený svět. Plán péče pro přírodní památku Petřín na období 2013 – 2022 [online]. http://envis.praha-mesto.cz/, 2013 [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-24.
- ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organismů. In: ANTONÍN, Vladimír. Mykologické listy. Praha: ČVSM, 2004. Dostupné online. Číslo 87, 88. S. 4–14, 6–16.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BIBER, Jaroslav; SKÁLA, Edvard. Zvoneček pohárový (Urnula craterium) v Českém středohoří. In: HLAVÁČEK, Jiří. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1986. S. 48–49.
- ŠMARDA, František. Zvoneček pohárový – Geopyxis Craterium Schw. – houba časného jara. In: PILÁT, Albert. Česká mykologie. Praha: Československá akademie věd v Praze, 1953. S. 29–30.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu urnička pohárová na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo urnička ve Wikislovníku
Taxon Urnula craterium ve Wikidruzích- BioLib.cz – Urnula craterium (urnička pohárová) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
