Ural
| Ural Урал | |
|---|---|
 Hory v Chantymansijském okruhu | |
| Nejvyšší bod | 1 895 m n. m. (Narodnaja) |
| Nadřazená jednotka | Evropa |
| Sousední jednotky | Východoevropská rovina, Nová země, Západosibiřská rovina, Turgajská plošina, Turanská nížina, Ustjurt |
| Podřazené jednotky | Polární Ural, Subpolární Ural, Severní Ural, Střední Ural, Jižní Ural, Mugodžary |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rusko Kazachstán |
 Mapa | |
 | |
| Povodí | Volha, Pečora, Ob, Ural |
| Souřadnice | 56° s. š., 61°30′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Ruském Uralském federálním okruhu. Nachází se v centrální části země a odděluje evropské a asijské Rusko, současně je také geografickou hranicí mezi Evropou a Asií. Za hranici se nicméně považuje východní úpatí Uralu, pohoří tedy leží celé ještě v Evropě. Je to nejvýznamnější ruské pohoří táhnoucí v délce téměř 2 500 km ve směru sever-jih. Podle starého názvu bylo pojmenováno pohoří Montes Riphaeus na přivrácené straně Měsíce.[1][2]
Geologie
Ural je jedno z nejstarších známých pásmových pohoří, které vzniklo již v prvohorách během karbonu jako důsledek tektonické srážky Sibiře a Baltiky.
Geografie
Z geografického hlediska se Ural rozděluje na 5 samostatných celků:
Geo-Koordinaten (šířka = š; délka = d)
- Jižní Ural: š = 55°40' až 52° s. š., d = 60° až 57° v. d; jižně od toku řeky Ufy až po město Orsk
- Střední Ural: š = 59° až 55°40' s. š., d = 58° až 61° v. d.; severně od řeky Ufy
- Severní Ural: š = 64° až 59° s. š., d = asi. 59° v. d.; severně od toku řeky Kosvy
- Připolární Ural (nebo také Subpolární Ural): š = 65°40' až 64° s. š., d = 62° až 59° v. d.; severně od průlomu pohořím Ural tvořeného řekou Ščugor
- Polární Ural: š = 69° až 65°40' s. š., d = 67° až 62° v. d.; severně od pramene řeky Chulgy
Severní část zasahuje k Severnímu ledovému oceánu, jižní končí na hranici Ruska s Kazachstánem. Nejvyšším vrcholem je s 1 895 m hora Narodnaja v severní části pohoří.
Průmysl
Do oblasti Uralu byla během II. světové války před postupujícími německými vojsky přestěhována významná část sovětského těžkého průmyslu. Oblast je bohatá na přírodní zdroje jako je zlato, platina, železná ruda, uhlí, nikl a i další suroviny, což ji řadí mezi důležité surovinové základny Ruska.
Fauna
Lesy na Urale jsou obývány zvířaty typickými Sibiře jako je los, medvěd hnědý, liška, vlk, rosomák, rys a sobol.
Sídla
Za hlavní město celé oblasti Uralu se považuje Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk), mezi další významná sídla na Urale se řadí také Magnitogorsk, Miass, Serov, Zlatoust, Nižnij Tagil, Kaměnsk-Ural'skij. V podhůří se nacházejí další významná průmyslová centra (např. Perm, Ufa, Vorkuta nebo Čeljabinsk).
Vzácné nerosty z pohoří Ural
Na Urale je asi 48 druhů hospodářsky cenných rud a minerálů. Jsou to vzácné kameny jako je smaragd, ametyst, akvamarín, jaspis, rodonit, malachit a diamant.
Odkazy
Reference
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Euclides, s. 108/41.
- ↑ Montes Riphaeus, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ural na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Ural ve Wikislovníku
