Uršula Braniborská (kněžna)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Uršula Braniborská (25. září 145025. listopadu 1508, Vratislav) byla rodem braniborská princezna a sňatkem minstrberská a olešnická kněžna a kladská hraběnka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Uršula byla nejstarším a nejmilejším ze čtyř dětí braniborského kurfiřta Albrechta III. Achilla (14141486) z jeho prvního manželství s Markétou Bádenskou (14311457).

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Princezna je považována za jednu z nejvýraznějších obětí sňatkové politiky 15. století. Nejprve byla v roce 1458 zaslíbena saskému vévodovi Albrechtu III., po zrušení tohoto zasnoubení byl dalším adeptem sňatku Albrechtův starší bratr Arnošt Saský, toto zasnoubení však bylo zrušeno rovněž. Další kandidát ženitby byl minstrberský kníže Jindřich I. Starší (14481498), syn českého krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1466 prohlásil papež Pavel II. toto zasnoubení jako „rouhavé spojení s kacířem a Uršula byla spolu se svým otcem uvržena do klatby. Také vztahy Braniborska a císaře Fridricha III. Habsburského byly kvůli uzavření tohoto manželství obtížnější. Jiří z Poděbrad a Albrecht Achilles nato uzavřeli spojenectví proti všem odpůrcům tohoto manželství.

Uršula se poté sama tajně, bez vědomí svého otce, zasnoubila s Rudolfem III. von Sulz, landkrabětem z Klettgau. Po papežském zrušení tohoto závazku se přece konečně provdala 9. února roku 1467 v Chebu za minstrberského knížete Jindřicha I. Staršího. Roku 1471 byla s tím spojená klatba Uršuly a jejího otce zrušena.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství Uršuly a Jindřicha se narodilo osm dětí:

1487 princezna Salome (1475/76–1514), dcera zaháňského knížete Jana II.
1488 princezna Hedvika (14761524), dcera zaháňského knížete Jana II.
1494 kníže Ernst Anhaltský (14541516)
1488 Princezna Anna (1480/83–1541), dcera zaháňského knížete Jana II.
1515 Ulrich von Hardegg († 1535)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ursula von Brandenburg na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Friedrich Pauli: Allgemeine preussissche Staats-Geschichte, bis auf gegenwärtige Regierung, Band 1, 1761, S. 369
  • Samuel Buchholtz: Versuch einer Geschichte der Churmarck Brandenburg, F. W. Birnstiel, 1767, S. 216
  • Heidelberger Jahrbücher der Literatur, Band 55, Mohr und Zimmer, 1862, S. 820 (Digitalisat)