Upír obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxUpír obecný
alternativní popis obrázku chybí
Upír obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádletouni (Chiroptera)
Čeleďlistonosovití (Phyllostomidae)
Podčeleďupíři (Desmodontinae)
Rodupír (Desmodus)
Binomické jméno
Desmodus rotundus
(E. Geoffroy, 1810)
areál rozšíření upíra obecného
areál rozšíření upíra obecného
areál rozšíření upíra obecného
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Upír obecný (Desmodus rotundus E. Geoffroy, 1810), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Desmodus rufus
  • Phyllostoma rotundus

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělesné rozměry:

  • Délka: tělo 8 cm
  • Rozpětí křídel: 20 cm
  • Hmotnost: do 50 g

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Střední a Jižní Amerika (jih USA až do Argentiny), tropické a subtropické oblasti od Mexika po sever Chile a Argentiny

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Upír obecný se živí výhradně krví teplokrevných živočichů.

Upíři nejsou příliš obratní letci a podobně jako kaloni vysílají ultrazvukové signály nižší frekvence. Existuje teorie, že právě toto znevýhodnění donutilo předka upírů, aby se místo chytání hmyzu za letu živil ektoparazity velkých savců. Společně s krví nasátými cizopasníky tak spořádal i větší či menší množství krve hostitele.

Dnešní upíři jsou plně přizpůsobeni ke konzumaci krve. Stoličky mají téměř úplně redukované, zato řezáky jsou velmi ostré a slouží k naříznutí kůže hostitele. Správné místo, kam kousnout, pozná upír pomocí zvláštního tepločivného orgánu, který mají v okolí nozder – zaznamená tepající krev, kterou nesaje, ale olizuje jazykem, který vylučuje enzym hirudin proti srážení krve.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Přes den se ukrývají na tmavých místech, v jeskyních, v dutinách stromů i v budovách, často ve velkých koloniích, někdy společně s dalšími druhy netopýrů. Vylétávají, teprve když je úplná tma, a hledají hostitele. Létají pomalu a nízko nad zemí.

K hostiteli málokdy přilétávají, jakmile nějakého objeví, přistanou na zem a dojdou po čtyřech.

Délka života: nejstarší známý exemplář ve volné přírodě 9 let, v zajetí až 20 let

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]