Umělý jazyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o umělých jazycích určených pro lidi. O umělých jazycích určených pro počítače pojednává článek Programovací jazyk.

Umělý jazyk je jazyk, který byl vytvořen jedním člověkem nebo skupinou lidí. Významově pojem umělý jazyk není docela správný, správnější jsou pojmy konstruovaný, plánový, modelový nebo vyvíjený jazyk.

Dle definice Jeffreyho Henninga jsou umělé jazyky smyšlené jazyky, které za daných okolností slouží lidem či jiným inteligentním bytostem k dorozumívání. Těmi okolnostmi může být spletitá jazyková realita např. Evropy nebo jimi může být literární fikce, příběh. Dnes máme záznamy o stovkách různých umělých jazyků.

Klasifikace umělých jazyků

Podle způsobu vzniku dělíme umělé jazyky v zásadě na dvě skupiny:

  • Jazyky apriorní – sestávající z prvků (fonémy, morfémy) zcela libovolně vymyšlených a nepodobajících se jiným již existujícím jazykům (například klingonština).
  • Jazyky aposteriorní – spočívající na základech jiného, již existujícího jazyka, nebo více takových jazyků (byť třeba také umělých). Za první známý aposteriorní jazyk můžeme považovat projekt Lingua Ignota německé abatyše Hildegardy z Bingenu ze 12. století, který měl sloužit jako tajný jazyk pro církevní potřeby. Nejznámějším příkladem aposteriorního jazyka je esperanto.

Jiným možným pohledem na konstruované jazyky je podle způsobu, jakým jsou nebo mají být užívány:

Podle omezení skupiny uživatelů lze umělé jazyky dělit na:

  • tajné
  • osobní
  • skupinové

Související články

Externí odkazy