Umělé světlo

Umělé světlo ve fotografii je osvětlení, které vykazuje stálou hodnotu teploty chromatičnosti. Mezi zdroje umělého osvětlení patří například fotografický blesk, halogenová nebo obyčejná žárovka nebo různé zářivky. Pro určení teploty světelného zdroje se používá kelvinometr a měří se v kelvinech.^[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedny z prvních fotografií s umělým osvětlením v podzemí pořídil na skleněné desky americký fotograf George Bretz asi v roce 1884 v uhelném dolu Kohinoor v městečku Shenandoah v Pensylvánii.^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ http://www.fotoaparat.cz/article/2145/2 Archivováno 1. 6. 2012 na Wayback Machine. Jan Jedlička, Teplota chromatičnosti, jaké je světlo?
↑ The Smithsonian Goes Deep Inside an Old Pennsylvania Coal Mine, Aug. 24, 2011

[1] ttp://www.fotoaparat.cz/article/2145/2 Archivováno 1. 6. 2012 na Wayback Machine. Jan Jedlička, Teplota chromatičnosti, jaké je světlo?

[2] The Smithsonian Goes Deep Inside an Old Pennsylvania Coal Mine, Aug. 24, 2011

[1]

[2]

Světlo ve fotografii

Druhy světla	boční světlo • čelní světlo • černé světlo • doplňkové světlo • dostupné světlo • hard key • high key • hlavní světlo • kombinované osvětlení • horní světlo • low key • malý kontrast • měsíční světlo • modrá hodina • protisvětlo • Rembrandtovo svícení • rozptýlené světlo • směrované světlo • spodní světlo • Tyndallův jev • umělé světlo • zlatá hodina

Studiové osvětlení	beauty dish • bezestínový box • blesk • fotografický deštník • generátor • jeřábový stojan • monolight • odrazná deska • reflektor • snoot • softbox • stojan na osvětlení • světlomet • synchronizátor • voštinový filtr • závěsný systém

Měření světla	expozimetr • flashmetr • bodové měření • matricové měření • středové měření • podexpozice • přeexpozice • šedá tabulka