Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kunsthistorisches Museum Wien
Hlavní budova muzea
Hlavní budova muzea
Údaje o muzeu
StátRakouskoRakousko Rakousko
MěstoVídeň
AdresaMaria-Theresien-Platz, 1010 Wien
ZakladatelFrantišek Josef I.
Pojmenováno poVídeň a dějiny umění
Založeno17. říjen 1891
ZaměřeníEvropské malířství 15. – 18. století
Původní účel budovyMuzeum
Další budovyHofburg, Neuburg, Lobkovický palác (Vídeň), Schönbrunn, Theseův chrám, zámek v Ambras (zámek)
Vyhledávané exponátyRaffael Santi: Madona v zeleni; Pieter Brueghel: Stavba babylonské věže; Tizian: Nymfa a ovčák
Návštěvníci840 000 (v roce 2015)
Kód památky13763
Zeměpisné souřadnice48°12′14,5″ s. š., 16°21′34,5″ v. d.
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Schodiště v hlavní budově muzea
Říšská koruna (zlato, 10. stol.)
Pieter Brueghel starší: Selský tanec, detail
Vermeer: Malíř ve svém ateliéru
Zajíc (Korint, asi 560 př. n. l.)
Jeden ze sálů zámku v Ambrasu

Uměleckohistorické muzeum (německy Kunsthistorisches Museum, zkráceně také KHM) ve Vídni patří mezi nejvýznamnější muzea umění v Evropě. Z podnětu císaře Františka Josefa I. soustředilo císařskou klenotnici, obrazárnu, sbírky zbraní, starožitností a mincí, zlaté poklady nalezené v Uhrách a další sbírky.

Struktura muzea

V hlavní budově naproti Hofburgu jsou umístěna následující oddělení: obrazová galerie (Gemäldegalerie), Císařská klenotnice ve Vídni (Kaiserliche Schatzkammer), egyptsko-orientální sbírka (Ägyptisch-Orientalische Sammlung), antická sbírka (Antikensammlung), sbírka uměleckých předmětů města Vídně (Kunstkammer Wien), kabinet mincí (Münzkabinett) a knihovna.

V části Hofburgu zvané Neue Burg sídlí Efezské muzeum (Ephesos Museum), sbírka starých hudebních nástrojů (Sammlung alter Musikinstrumente), dvorní lovecká sbírka a zbrojnice (Hofjagd- und Rüstkammer) a archiv muzea.

Organizačně jsou k muzeu přičleněny i následující instituce: Rakouské muzeum divadla v Lobkovickém paláci (Österreichisches Theatermuseum im Palais Lobkowitz), Muzeum světa ve Vídni (Das Weltmuseum Wien, do roku 2017 v rekonstrukci), Theseův chrám ve Volksgarten u Hofburgu a Muzeum kočárů (Wagenburg) v Schönbrunnu. Mimo Vídeň patří k muzeu rovněž habsburské sbírky na zámku Ambras u Innsbrucku.

Historie

Podnět k vybudování instituce dal císař František Josef I. V rámci sanace městských hradeb Vídně vznikala na jejich místě ve 2. polovině 19. století výstavná okružní třída Ringstraße. Budova Uměleckohistorického musea s protilehlým Přírodovědným muzeem (Naturhistorisches museum Wien) měly vytvářet jednotný komplex v rámci rozšířeného císařského paláce Hofburgu. Návrhem byl pověřen v té době již renomovaný německý architekt Gottfried Semper, asistoval mu Karl von Hasenauer. Stavba probíhala v letech 1872–1891. Obě muzea, od jejichž přímého propojení s císařským palácem bylo nakonec upuštěno, byla slavnostně otevřena 17. října 1891. Generální rekonstrukce budov skončila v červnu roku 2014 a je spojena s novou prezentací sbírek.

Budovy jsou vystavěny v neorenesančním stylu inspirovaném italskou renesancí. Uměleckohistorické muzeum má obdélníkový půdorys o délce 60 metrů z členitých úseků kolem dvou dvorů, s vloženým středním křídlem završeným kupolí. Fasáda je osazena kvádry a architektonickou plastikou z pískovce. Interiér budovy je bohatě zdobený, vykládaný mramorem, zdobený štuky, zlatem a dekorativní výmalbou interiérů.

Zajímavosti

Sbírky

Obrazová galerie (Gemäldegalerie)

Sbírku postupně vytvářeli příslušníci habsburského rodu. Jedním z prvních sběratelů byl Ferdinand II. Tyrolský, syn císaře Ferdinanda I. Jeho sbírka více než tisíce portrétních miniatur je vystavena v numismatickém oddělení muzea. Velkou sbírku obrazů shromáždil v Praze císař Rudolf II. Do Vídně se jí však dostala jen malá část, protože velké množství artefaktů a obrazů si odvezli jako válečnou kořist v roce 1648 Švédové. Větší část sbírky je rozptýlena po celé Evropě. Vlastním zakladatelem dnešní obrazové sbírky je arcivévoda Leopold I. Vilém (1614–1662). Její hlavní část, která na konci arcivévodova života čítala kolem 1400 obrazů, nakoupil v době, kdy byl místodržícím španělského krále Filipa IV. v Nizozemsku. Leopold také nechal ke sbírce vypracovat tištěný inventář. V omezené míře rozšiřoval obrazovou sbírku císař Leopold I. V jeho době se do Vídně dostala zejména díla florentského renesančního malířství (mj. Raffaelova Madona v zeleni) nebo portréty Diega Velázqueze.[1]

Až do doby císaře Karla VI. byla habsburská obrazová sbírka rozptýlena na více místech. Karel VI. nechal pro potřeby obrazárny upravit prostory vídeňského paláce Stallburgu a sbírku soustředil v něm. Za Josefa II. byla obrazárna přestěhována do zámku Belveder. Roku 1783 byl vydán katalog sbírky v němčině a francouzštině, obrazy byly rozděleny podle jednotlivých uměleckých škol a v duchu josefinismu opatřeny jednotnými rámy. Galerie byla třikrát týdně přístupná veřejnosti. V roce 1891 byla galerie otevřena ve stávajících prostorách. Zároveň začala vycházet ročenka, ve které byly publikovány vědecké studie týkající se nejen obrazového fondu muzea (v současnosti pod názvem Jahrbuch des Kunsthistorischen Museums).

Výběr obrazů

Galerie

  • Arcimboldo: Voda
    Arcimboldo: Voda
  • Canaletto: Trh ve Vídni, pohled od jihovýchodu
    Canaletto: Trh ve Vídni, pohled od jihovýchodu
  • Brueghel: Zápas masopustu s půstem
    Brueghel: Zápas masopustu s půstem
  • Brueghel: Obrácení sv. Pavla, detail
    Brueghel: Obrácení sv. Pavla, detail
  • Brueghel: Stavba babylonské věže
    Brueghel: Stavba babylonské věže
  • Brueghel: Návrat stáda
    Brueghel: Návrat stáda
  • Brueghel: Lovci ve sněhu, detail
    Brueghel: Lovci ve sněhu, detail
  • Brueghel: Selská svatba, detail
    Brueghel: Selská svatba, detail
  • Caravaggio: Růžencová madona
    Caravaggio: Růžencová madona
  • Cranach st.: Ukřižování
    Cranach st.: Ukřižování
  • Duplessis: Christoph Willibald Gluck u spinetu, detail
    Duplessis: Christoph Willibald Gluck u spinetu, detail
  • Dürer: Portrét mladé Benátčanky
    Dürer: Portrét mladé Benátčanky
  • van Dyck: Portrét Jacoma de Cachiopina
    van Dyck: Portrét Jacoma de Cachiopina
  • van Eyck: Kardinál Niccolò Albergati
    van Eyck: Kardinál Niccolò Albergati
  • Giorgione: Portrét mladé ženy (Laura)
    Giorgione: Portrét mladé ženy (Laura)
  • Lotto: Portrét mladíka před bílým závěsem
    Lotto: Portrét mladíka před bílým závěsem
  • Palma: Portrét sochaře
    Palma: Portrét sochaře
  • Raffael: Madonna v zeleni
    Raffael: Madonna v zeleni
  • Rembrandt: Umělcova matka jako věštkyně Hannah
    Rembrandt: Umělcova matka jako věštkyně Hannah
  • Rigaud: Portrét Filipa Ludvíka Václava hraběte Sinzendorfa
    Rigaud: Portrét Filipa Ludvíka Václava hraběte Sinzendorfa
  • Rubens: Venušina slavnost
    Rubens: Venušina slavnost
  • Rubens: Kožíšek
    Rubens: Kožíšek
  • del Sarto: Oplakávání Krista
    del Sarto: Oplakávání Krista
  • Velázquez: Infantka Markéta Teresa v růžových šatech
    Velázquez: Infantka Markéta Teresa v růžových šatech
  • Velázquez: Infantka Markéta Teresa v modrých šatech
    Velázquez: Infantka Markéta Teresa v modrých šatech

Císařská klenotnice

Sbírka, rozdělená na světskou a církevní klenotnici, zahrnuje císařské i rakouské korunovační klenoty, v čele s říšskou korunou, klenoty okolo Řádu zlatého rouna, původní žezlo a jablko českého krále a další zvlášť cenné předměty.

Galerie

  • Koruna císaře Rudolfa II.
    Koruna císaře Rudolfa II.
  • Deska korunovačního evangeliáře (15. stol.)
    Deska korunovačního evangeliáře (15. stol.)
  • Řetěz herolda Řádu zlatého rouna (Nizozemí, 1517)
    Řetěz herolda Řádu zlatého rouna (Nizozemí, 1517)
  • Pokladnice sv. Štěpána (zlato na dřevě, 9. stol.)
    Pokladnice sv. Štěpána (zlato na dřevě, 9. stol.)

Šperky a klenoty

Galerie

  • Římská spona (zlato, 3. stol.)
    Římská spona (zlato, 3. stol.)
  • Manželé (římské zlacené sklo, 4. stol.)
    Manželé (římské zlacené sklo, 4. stol.)
  • Orel (kamej, po 54)
    Orel (kamej, po 54)
  • Augustova gemma (achát, 1. stol.)
    Augustova gemma (achát, 1. stol.)
  • Poklad ze Szentmiklos: džbán s orlem (zlato, 8. stol.)
    Poklad ze Szentmiklos: džbán s orlem (zlato, 8. stol.)
  • Zlatý padesátidukát Ferdinanda III. (Čechy, 1627)
    Zlatý padesátidukát Ferdinanda III. (Čechy, 1627)

Zbroj, hudební nástroje a pod.

Sbírka zbraní a hudebních nástrojů je umístěna v novém křídle Hofburgu (Neue Burg), sbírka kočárů v zámku Schönbrunn.

Galerie

  • Puška švédského krále Zikmunda III. Vasy (1605-1610)
    Puška švédského krále Zikmunda III. Vasy (1605-1610)
  • Zbroj Jindřicha z Valois (kolem 1570)
    Zbroj Jindřicha z Valois (kolem 1570)
  • K. Lochner: Zbroj Mikuláše IV. Radziwila (kolem 1550)
    K. Lochner: Zbroj Mikuláše IV. Radziwila (kolem 1550)
  • Osmistrunná renesanční loutna
    Osmistrunná renesanční loutna
  • Sbírka kočárů (Wagenburg, Schönbrunn)
    Sbírka kočárů (Wagenburg, Schönbrunn)

Odkazy

Reference

  1. ↑ PROHASKA, Wolfgang. Kunsthistorisches Museum Wien. Die Gemäldegalerie. München: C. H. Beck, 2014. 128 s. ISBN 978-3-406-66626-1. S. 8–15. 

Související články

Externí odkazy

Ústřední a světově významná muzea výtvarného umění v Evropě
Itálie a Vatikán Mona Lisa
Francie a Benelux
Velká Británie a Irsko
Německo a Švýcarsko
Basilej Umělecké muzeum • Berlín Národní galerie / Obrazová galerie / Ostrov muzeí • Brunšvik HAUM • Curych Dům umění • Drážďany Galerie mistrů: starých / nových • Frankfurt n. M. Städelovo muzeum • Hamburk Kunsthalle • Kolín n. R. Muzeum Ludwigových / Wallraf–Richartz • Mnichov Bavorské národní muzeum / Muzeum Brandhorstových / Pinakotéky: Stará / Nová / Moderny
Severské a pobaltské státy
Jihozápadní Evropa
Střední Evropa
Východní Evropa a Balkán
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uměleckohistorické_muzeum_(Vídeň)&oldid=16188377“