Ukrajinština

Ukrajinština (українська мова, ukrajins'ka mova)
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Ukrajina, Podněstří a některé příhraniční oblasti sousedních států (Rusko, Bělorusko, Polsko, Slovensko,Moldavsko, Rumunsko)
Počet mluvčích	40 milionů
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Východoslovanské jazyky; ; ;
Písmo	Cyrilice
Postavení
Regulátor	Národní akademie věd Ukrajiny (Національна академія наук України)
Úřední jazyk	Ukrajina, Moldavsko (Podněstří), Srbsko[zdroj?]
Kódy
ISO 639-1	uk
ISO 639-2	ukr (B); ukr (T)
ISO 639-3	ukr
Ethnologue	UKR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština (zastarale maloruština, rusínština) je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj. do rodiny tzv. indoevropských jazyků, jehož hlubším studiem se zabývá filologicky zaměřený obor, zvaný ukrajinistika.

Po jazykové stránce je nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou a slovenštinou.^[1] Vyvinula se z východních nářečí praslovanštiny.

Rozšíření

Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si ovšem konkuruje s ruštinou, ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je používanější ruština (na Krymu ukrajinský jazyk považují za mateřský 3,3% obyvatel ^[2]), avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde.

Nářečí

Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Za nářečí ukrajinštiny bývá často pokládána také rusínština, podle jiných je to však samostatný jazyk. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou. V oblasti západního Polesí se ukrajinština smísila s běloruštinou a tím vznikl nový jazyk- západní polesština.

Historie

Od 10. století se na ukrajinském území (Kyjevská Rus) spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ukrajinština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.

V 19. století a na začátku 20. století byla označována ruskými^[3] i ukrajinskými autory^[4]^[5] termínem maloruština nebo maloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně N. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím ruského jazyka.

Filozofové a slavisté už v druhé polovině 19. století považovali ukrajinštinu za samostatný jazyk (Vladimir Ivanovič Dal, Pavlo Hnatovyč Žyteckyj, Fedir Jevhenovyč Korš, Alexej Alexandrovič Šachmatov, Pavel Jozef Šafárik, Franc Miklošič).

Po událostech, spojených s tzv. anexí Krymu Ruskou federací, byl v první polovině roku 2017 Nejvyšší radou Ukrajiny přijat zákon, výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místy i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny.^[6]

Abeceda a výslovnost

Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:	А	Б	В	Г	Ґ	Д	Е	Є	Ж	З	И	І	Ї	Й	К	Л	М	Н	О	П	Р	С	Т	У	Ф	Х	Ц	Ч	Ш	Щ	Ь	Ю	Я
malé:	а	б	в	г	ґ	д	е	є	ж	з	и	і	ї	й	к	л	м	н	о	п	р	с	т	у	ф	х	ц	ч	ш	щ	ь	ю	я
přepis:	a	b	v	h	g	d	e	ě	ž	z	y	i	ï	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	ch	c	č	š	šč	'	ju	ja
výslovnost:	a	b	v	h	g	d	e	je	ž	z	y	i	ji	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	ch	c	č	š	šč	měkký znak	ju	ja

V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
Původní slovanské G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží nové písmeno Ґ - např. ґрунт = grunt. Hláska H se před G upřednostňuje až do té míry, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje imihracijnu kartku.
Velmi často se používá I (ikavismus) tam kde jiné slovanské jazyky mají Ě^[7]^[8], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): він = on.
Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.

Slovní zásoba

Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům (zejména polštině) než ruština.

Fotogalerie

Rozložení jazyků na Ukrajině (etnolingvistika)
Postavení ukrajinštiny (2001)
Jazyková situace na Ukrajině (rodný jazyk, 2001)
Jazyková situace na Ukrajině (ukrajinské dialekty)
Tabulka ukrajinských souhlásek (konsonantů)

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.

Všeobecná deklarace lidských práv

ukrajinsky	Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.
přepis	Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom ta sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
rusky	Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.
přepis	Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.
číst	Vsě ljudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duche bratstva.
ukrajinska evro-latinka	Vsi ľudy narodžujuť śa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinn'am i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Reference

↑ Мови Європи: відстані між мовами за словниковим складом Archivováno 1. 5. 2015 na Wayback Machine.. (ukrajinsky)
↑ Převážná většina obyvatel Krymu se domnívají mateřským jazykem ruštinu
↑ Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900
↑ Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.
↑ I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)
↑ V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu. Aktuálně.cz. 2017-05-23. Dostupné online [cit. 2017-06-16].
↑ Článek o ukrajinském jazyce (německy)
↑ Fonetický původ ukrajinského ikavismu (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ukrajinština na Wikimedia Commons

Slovníkové heslo ukrajinština ve Wikislovníku
(anglicky) Ukrainians, Encyclopedia of Ukraine
(česky) Slovanský národopis, Pavel Jozef Šafárik, str. 8 – 29
(německy) Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten, Pavel Jozef Šafářik, str.33, 34 a 23
(ukrajinsky) Historie ukrajinského jazyka (ukrajinská Wikipedie) (první odstavec)
(ukrajinsky) Od 1. 6. 2006 ukrajinština regionální úřední jazyk Srbska

[1] Мови Європи: відстані між мовами за словниковим складом Archivováno 1. 5. 2015 na Wayback Machine.. (ukrajinsky)

[2] Převážná většina obyvatel Krymu se domnívají mateřským jazykem ruštinu

[3] Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900

[4] Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.

[5] I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)

[6] V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu. Aktuálně.cz. 2017-05-23. Dostupné online [cit. 2017-06-16].

[7] Článek o ukrajinském jazyce (německy)

[8] Fonetický původ ukrajinského ikavismu (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]