Uherský Brod

Uherský Brod
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Uherský Brod
Obec s rozšířenou působností	Uherský Brod; (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°1′30″ s. š., 17°38′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	16 410 (2023)
Rozloha	52,06 km²
Nadmořská výška	251 m n. m.
Počet domů	3 380 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 100; Uherský Brod; 688 17 Uherský Brod ; posta@ub.cz
Starosta	Patrik Kunčar
	Oficiální web: www.ub.cz
	Uherský Brod
Další údaje
Kód obce	592731
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uherský Brod (německy Ungarisch Brod, maďarsky Magyarbród) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 14 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na řece Olšavě. Žije zde necelých 17 tisíc obyvatel.

Jednou z hlavních pozoruhodností města je obraz černé Matky Boží umístěný ve zdejším klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Části města

Uherský Brod
Havřice
Maršov
Těšov
Újezdec

Historie

První zmínky pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. V roce 1272 povýšil český král Přemysl Otakar II. Brod na královské město a udělil mu řadu výsad, čímž mu zajistil prosperitu. Během husitských válek bylo město opěrným bodem pro tažení na Slovensko. V roce 1509 král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic, čímž Brod přestal být královským městem. V 16. století zažilo město velký rozvoj, byla postavena radnice a Panský dům. Období rozkvětu skončilo na začátku 17. století, kdy na město začali útočit Maďaři. Úpadek pokračoval i v době třicetileté války. Město bylo značně poničeno. Zkázu znamenalo i vyhnání protestantů, kteří tvořili většinu obyvatel.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie u bývalého kláštera dominikánů byl do nynější podoby přestavěn v letech 1636–1670. Zdejší černá madona – milostný obraz Panny Marie je cílem mnoha poutníků – zejména o Růžencové pouti v 1. sobotu a neděli v říjnu.^[4]

Po válce se město jen velmi zvolna oživovalo. Přicházeli noví osídlenci; usadilo se zde i hodně židovských a německých obyvatel. Židé většinou mluvili německy. V 18. století měli dominantní vliv Němci, jejich zástupci rovněž ovládali městskou radu. Až teprve v druhé polovině 19. století se začali více prosazovat Slované. Němci tvořili ve městě menšinu, byli však podporováni židovskou komunitou. Německé hospodaření bylo katastrofální a skončilo bankrotem. Od roku 1890 byla vláda ve městě ve slovanských rukou. Následující období se neslo ve znamení rozvoje průmyslu. K prvním významným počinům ve slovanském městě patřilo založení pivovaru Janáček roku 1894. Vznikaly i další firmy potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu.

I když v samotném městě byla výrazně zastoupena německá a židovská komunita, okolní vesnice měly charakter téměř výhradně slovanský.

V 19. století se město sociálně-ekonomicky dělilo na tři části – město (centrum), židovské město a předměstí. V centru žili převážně řemeslníci, obchodníci, úředníci – slovanské i německé národnosti. Židovskou čtvrť obývali převážně občané židovského původu. Předměstí mělo slovanský a výrazně zemědělský charakter. Kolem roku 1850 mělo město celkem 3000 obyvatel.

V průběhu jednoho století se počet obyvatel zdvojnásobil na 6000 v roce 1945. A to i přesto, že v průběhu druhé světové války okupanti zlikvidovali židovskou komunitu. Přeživší židé se většinou již do města nevrátili a usadili se v zahraničí.

Významnou událostí pro rozvoj města bylo založení firmy Česká zbrojovka v roce 1936. Původně se jednalo o pobočku firmy Česká zbrojovka Praha, přičemž hlavní továrna se nacházela ve Strakonicích.

V roce 1952 vzniká další významný průmyslový podnik – Slovácké strojírny. Jedná se na Uherskobrodsku o první významnou firmu působící v oblasti těžkého průmyslu.

Rozvoj těchto průmyslových oborů, ale i středně velkých podniků, se výrazně projevil v nárůstu počtu obyvatel. V letech 1945–1990 se počet obyvatel ztrojnásobil a dosáhl počtu 18 000. Tento nárůst byl, kromě přirozeného přírůstku, způsoben stěhováním a částečně rovněž připojením Havřic, Maršova, Újezdce a Těšova k městu.

Růst počtu obyvatel znamená i možnost kulturního rozvoje města. Vznikají různé kulturní organizace a spolky. Již v roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava. U jeho zrodu stáli především zaměstnanci Slováckých strojíren.

V roce 1960 byl zrušen uherskobrodský okres. Tato událost měla negativní vliv na význam a rozvoj města. Dalším negativním impulzem bylo rozdělení Československa na přelomu let 1992/1993. Z Uherského Brodu se opět stalo pohraniční město.

Historie okresu Uherský Brod

Roku 1850 byl zřízen uherskobrodský okres, v té době jeden z největších politických okresů na Moravě. Rozkládal se na velké části Slovácka a Valašska, zahrnoval soudní okresy Uherský Brod, Valašské Klobouky a Vizovice. Postupně se uherskobrodský okres zmenšoval; již v meziválečné době bylo odděleno Vizovicko a připojeno k nově vytvořenému politickému okresu Zlín. Po oddělení Valašskokloboucka sestával okres pouze z Uherského Brodu, Bojkovic, Luhačovic a okolních obcí. V souvislosti s územní reformou v roce 1960 byl okres Uherský Brod zrušen. Uherskobrodsko a Bojkovicko se stali součástí okresu Uherské Hradiště, Luhačovicko bylo připojeno k okresu Zlín.

Pamětihodnosti

Vodní režim

Uherský Brod od Králova

Řeka Olšava protéká čtyřmi z pěti městských částí. Nejprve vtéká do Újezdce, kde z pravé strany přitéká říčka Šťávnice (protéká Luhačovicemi). Zprava pak z újezdských vinohradů přitéká potok Hořeňůšek, v Těšově pak zleva Bánovský potok. V Uherském Brodě následuje z pravé strany Vinohradský potok (protéká rybníkem na sídlišti Pod vinohrady), levostranné přítoky Korečnice (Nivnička), Mlýnský potok v části Bajovec a Černý potok. Poslední je pravostranný Havřický potok, který vtéká ve stejnojmenné části města.

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Uherský Brod roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Uherský Brod roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Uherský Brod roku 2011

Osobnosti

Možné rodiště Komenského v Uherském Brodě

Martin Johann Wikosch (1754–1826), historik, profesor, rektor
Vladimír Babula (1919–1966), spisovatel
Vlastimil Babula (* 1973), mezinárodní šachový velmistr
Ladislav Boháč (1907–1978), herec, režisér, divadelník
Reginald Dacík (1907–1988), teolog
Jan Amos Komenský (1592–1670), filosof, pedagog, biskup. Uherský Brod je jedno ze tří možných rodišť Jana Amose Komenského. Každopádně zde ale prožil své dětství. Další možná rodiště jsou nedaleké Nivnice a Komňa. V Uherském Brodě je muzeum a gymnázium nesoucí jeho jméno. Na Masarykově náměstí se od roku 1992 nachází jemu věnovaný pomník Obelisk Via Lucis od světoznámého sochaře Ivana Theimera.
František Kožík (1909–1997), spisovatel, esperantista
Vojtěch Luža (1891–1944), generál, legionář
Zdeňka Švabíková (1912–1994), herečka, manželka Františka Kožíka
Josef Herčík (1922-1999), grafik, rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby, zvláště kvůli množství národních a mezinárodních vyznamenání, která dostal za svoji známkovou tvorbu.