Ucháč obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ucháč obecný

Ucháč obecný
Ucháč obecný
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: Pezizomycotina
Podtřída: Pezizomycetidae
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: chřapáčovité (Discinaceae)
Rod: ucháč (Gyromitra)
Binomické jméno
Gyromitra esculenta
(Pers.) Fr., 1849

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je jedovatá houba z čeledi chřapáčovitých.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Ucháč nespolehlivý
  • Chřapáč podezřelý
  • Chřapáč obojetný
  • Smrž plnonohý
  • Helvella esculenta Pers., 1800
  • Physomitra esculenta (Pers.) Boud., (1907)
  • Gyromitra esculenta, (Pers.) Fr., 1849)

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je červenohnědý až kaštanově hnědý, povrch laločnatě mozkovitý a přehnutý, dosahuje šířky až 10 centimetrů.

Třeň je bělavý až masově zbarvený, krátký.

Celá plodnice je uvnitř dutá a komůrkatá, rozdělená v jakési sklípky. Dužnina je tenká, výrazné, příjemné vůně.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou hladké, bezbarvé.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ucháč obecný můžeme nejčastěji nalézt v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, v období března až května. Jen místy je hojný.

Ucháč obecný

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Velice podobný je ucháč obrovský. Liší se především světlejší barvou klobouku (spíše žlutohnědá, okrová či světle červenohnědá), méně výrazně mozkovitým zprohýbáním klobouku, krátkým a tlustým třeněm. Ucháč obrovský roste i v listnatých lesích a zásadně na tlejcím dřevě, tj. na pařezech, zanořených kořenech nebo i na zbytcívh dřeva v zemi, takže působí, jako by rostl ze země; je vzácnější a jedlý. Spolehlivě se však oba druhy dají rozlišit poměrně obtížně, pokud nám nejsou dobře známy.

Další podobné druhy jsou velmi vzácný ucháč svazčitý a ucháč čepcovitý.

Jedovatý ucháč obecný může být zaměněn dokonce i s jedlým smržem.

Otrava[editovat | editovat zdroj]

Latinský název dokládá (esculentus znamená jedlý), že byla houba dlouhou dobu pokládána za jedlou. Ve starších publikacích se s tímto tvrzením lze setkat. Jed tvoří skupina nestabilních sloučenin, které se například varem nebo sušením z větší části rozkládají. Zvláště tato skutečnost vedla k pochybám o jedovatosti houby. Za hlavní účinnou látku bývá považována látka nazývaná gyromitrin, která se v těle rozkládá na vysoce toxický methylhydrazin[1] [2]. Jed působí především na trávicí ústrojí a játra, některé příznaky se podobají otravě muchomůrkou zelenou. Otrava může být smrtelná!

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prof. RNDr. Jiří Patočka, CSc.: Gyromitrin – hlavní toxický princip houby ucháče obecného
  2. Jiří Kubička: Jedovaté houby; str. 19: Otravy ucháčem obecným; Avicenum, Praha, 1980


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu