U Piláta
 U Piláta | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Přírodní památka U Piláta | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. července 1989 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Prachatice |
| Nadm. výška | 577–665 m n. m. |
| Rozloha | 7,33 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Prachatice |
| Umístění | Vitějovice |
| Souřadnice | 49°1′23,52″ s. š., 14°4′23,52″ v. d. |
  U Piláta | |
| Další informace | |
| Kód | 1242 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
U Piláta je přírodní památka poblíž obce Vitějovice v okrese Prachatice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je vitální přirozený porost buku na suti, na srázném svahu v údolí Zlatého potoka. Tento porost tak vytváří vhodné podmínky pro vznik květnaté bučiny (Eu-Fagenion) s charakteristickou skladbou rostlin a druhově početnou aviofaunou.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území bylo před vyhlášením lesnicky obhospodařováno, což se projevilo do relativně stejnověké skladby lesa tak i do nízké druhové různorodosti.[4] Chráněné území bylo vyhlášeno dle dokumentu 72/89 ze dne 24. května 1989, který vydal Okresní národní výbor Prachatice.[5]
K roku 2004 se o lesy staral Lesní závod Prachatice, respektive Polesí Vlachovo Březí.[6]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
.JPG)
Oblast přírodní památky se nachází nedaleko obce Vitějovice v okrese Prachatice, konkrétně leží na příkrém východním svahu kopce Nebahov (788 m n. m.) spadající do údolí Zlatého potoka.[4] To se odráží i do značné topografie území, kdy nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 665 metrů, kdežto nejnižší ve výšce 577 metrů nad mořem.[4] Okolo chráněného území se nachází 50 metrové ochranné pásmo dle zákona.[3]
Území spadá z geomorfologického pohledu do provincie České vysočiny, subprovincie Šumavské soustavy, oblasti Šumavské hornatiny, celku Šumavského podhůří, podcelku Prachatické hornatiny a okrsku Žernovické hornatiny.[4]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Horninový podklad lokality je tvořen granulitem a biotitickým granulitem, který v některých částech lokality vystupuje na povrch jako malé skalní výchozy a suťová pole.[4]
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Oblast je odvodňována do Zlatého potoka, který se následně vlévá do Blanice.
Flora[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Oblast přírodní památky je ze 100 % pokryta porostem svazu květnaté bučiny (Eu-Fagenion) s hlavním zástupcem buku lesního (Fagus sylvatica),[3] ve kterém místy rostou jednotlivě jedinci smrku (Picea abies), jedle (Abies alba), jasanu (Fraxinus excelsior) a javoru mléče (Acer platanoides).[4] Při detailnějším pohledu je na 76,43 % území (5,61 ha) zastoupena klenová bučina, na 21,53 % (1,58 ha) se nachází svěží jedlová bučina, 0,27 % (0,02 ha) pak připadá na kyselou jedlovou bučinu a zbylých 1,77 % (0,13 ha) připadá na zakrslou jedlovou bučinu.[6] Stromové patro má přibližně stejnověký charakter,[4] nicméně místy se již začíná objevovat samovolné zmlazování bukových porostů a jednotlivě i málo zastoupené jedle.[7]
Z druhů rostlin zde roste například kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kostřava lesní (Festuca altissima), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kruštík širokolistý (Epipactis helleborine).[3] Nicméně z důvodu silného zástinu lokality stromy, není bylinné patro výrazně vyvinuto.[4]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Na lokalitě byly popsány ze zástupců hmyzu například zástupci dvoukřídlých (Diptera) Odinia boletina, dále bezkřídlí nosatečci Acalles camelus.[3] Dále se zde vyskytuje ze zástupců plžů například zemoun skalní (Aegopis verticillus).[3]
Z ptáků se zde vyskytuje například silně ohrožený lejsek malý (Ficedula parva) a dále ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata). oba dva druhy zde pravidelně hnízdí.[3]
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
V rámci ochrany lokality je prvořadým cílem dlouhodobě zachovat zdejší ekosystém a ten ponechat samovolnému vývoji.[4] K dosažení tohoto cíle je potřeba redukovat výskyt převážně spárkaté zvěře, která nepříznivě působí na samoobnovovací schopnosti lesa a větší rozšíření méně zastoupených druhů stromů.[4] Z výzkumu okolních lesů se ale zdá patrné, že tento stav se daří dosáhnout, jelikož okolní porosty se postupně samovolně obnovují.[6] Plán péče taktéž doporučuje, aby se na lokalitě ponechávala část odumřelé dřevní hmoty, která přispívá k větší druhové rozmanitosti.[6]
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko přírodní památky vede značená turistická stezka, která prochází kolem Zlatého potoka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 353.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu U Piláta na Wikimedia Commons
