Užovka proužkovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Užovka proužkovaná

Thamnophis sirtalis sirtalis
Thamnophis sirtalis sirtalis
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: užovkovití (Colubridae)
Rod: užovka (Thamnophis)
Binomické jméno
Thamnophis sirtalis
L., 1758

Užovka proužkovaná (Thamnophis sirtalis) je nejedovatý severoamerický had. Je nenáročná, přizpůsobivá a nekousavá, chová se proto často v teráriích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Užovka proužkovaná je had s hlavou málo odlišenou od těla a poměrně dlouhým ocasem. Šupiny jsou kýlnaté, horní strana hlavy vždy černá nebo tmavá. Užovka vytváří řadu poddruhů, které se liší zbarvením i velikostí. Základní zbarvení proto záleží na konkrétním poddruhu, většinou je však doplněno jedním pruhem na zádech a dvěma postranními pruhy, které však mohou chybět nebo se rozpadají v izolované skvrny. Mezi nejkrásněji zbarvené poddruhy patří chráněná užovka proužkovaná sanfranciská, která žije jen v okolí San Francisca.

V závislosti na poddruhu dorůstá délky 45 až 140 cm, samci jsou obvykle kratší než samice a mají delší ocasy.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Užovka proužkovaná je hojná na většině území Severní Ameriky, vyskytuje se na území od jižní Kanady, přes USA až po Severní Mexiko, i když se spíše vyhýbá pouštním oblastem jihozápadu Spojených států.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Jsou to velmi přizpůsobiví hadi, nicméně patří mezi vodní užovky - proto preferují vlhká travnatá místa v okolí vod, jako jsou potoky, jezera, rybníky nebo i vlhké příkopy, vyskytují se také v mokřadech, na loukách a v lesích. Často jsou k nalezení v blízkosti lidí a všude to tam, kde nacházejí úkryt.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

T.s. infernalis

Užovka proužkovaná je aktivní hlavně ve dne, kdy loví drobné rybky, žáby i jejich pulce, mloky, žížaly, různé členovce, korýše i plže. Sežere i jiné druhy hadů, ještěry, malé savce i mláďata ptáků. Jsou imunní vůči jedu ropuch a mloků, kteří se tak stávají jejich kořistí.

Většinou žijí samotářsky, na zimovištích se však někdy vyskytují ve velkých množstvích. Zimují od konce října do března nebo do dubna, obvykle ve skulinách nebo v norách hlodavců. V jediném úkrytu zimuje více hadů, kteří si tak zajistí minimální teplotu nutnou k přežití zimy.

Jsou vejcoživorodí, mláďata se rodí po 2-3 měsících, v červnu až září. Po narození měří 15-20 cm a jsou plně samostatná, většinou jich je 10 až 40, starší a tudíž větší samice mívají větší počet mladých.

Pohlavně dospívají asi ve dvou letech, v přírodě mají však mnoho nepřátel a proto většina užovek proužkovaných nepřežije první rok života. Při vylekání mohou kousat a také z kloaky vypouští silně páchnoucí sekret, podobně jako užovka obojková, přesto jsou loveni většími rybami, skokany volskými, kajmankami, korálovkami, vránami, káňati, volavkami, mývaly, liškami, rejsky i dalšími živočichy.

V zajetí se dožívají 6 - 10 let.

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Na chov je vhodné menší terárium s velkou vodní nádrží, nebo akvaterárium. Teplota by měla být okolo 22 až 28 °C, v noci nižší. V teráriu by měly být větve, kameny a důležité jsou i úkryty. Zazimování není k rozmnožování nutné, ale hadům by se mělo poskytnout 2-3 měsíční období klidu se sníženou teplotou.

Dospělé užovky požírají malé rybky, žáby, občas i myšata, žížaly, slimáky a hovězí maso. nebo rybí maso, mláďata se krmí akvarijními rybkami, nitěnkami a žížalami.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

T.s. tetrataenia

Užovka proužkovaná vytváří celou řadu poddruhů, které se liší velikostí, zbarvením a místem výskytu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOŘÍNEK M.: Zoologická zahrada, RUBICO s.r.o., Olomouc, 1999

hello