Užická republika
| 'Užická republika Ужичка република'''
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: |
Užice
|
||||||
| obyvatelstvo | |||||||
|
srbština
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
|
republika
|
|||||||
|
vznik:
|
1941 (Celojugoslávské povstání)
|
||||||
|
zánik:
|
29.listopad 1941 (dobytí německým vojskem)
|
||||||
| Státní útvary a území | |||||||
|
|||||||
.svg){kind=small}
Užická republika (srbsky Ужичка република) je název pro osvobozené území v rámci Jugoslávie (přesněji Srbska pod německou okupační správou).
Jednalo se o území, které obsadili partyzáni v rámci celojugoslávského povstání, které bylo vyhlášeno na podporu Sovětského svazu, který byl napaden Německem. Během léta až do listopadu 1941 se podařilo komunistům spolu s četniky Dragoljuba Mihajloviće spravovat území jihozápadu Srbska sahajícího od hranic Bosny a Hercegoviny až po Valjevo na severu a Kraljevo na východě. Užická republika měla vlastní orgány moci, fungovaly školy a vycházely partijní noviny Borba, které organizovali komunisti. Podařilo se opravovat infrastrukturu a postupně i průmyslovou výrobu.[1] Postupně však rostl vliv partyzánů na úkor četniků, což v řadách králi věrných oddílů armády vyvolávalo rostoucí znepokojení.[2] Křehká spolupráce mezi oběma vojsky byla stále těžší až nakonec mezi partyzáni a četniky vypukl otevřený spor. Na začátku listopadu se tak četnické vojsko vydalo z Požegy dobít partyzány držené Užice. Postupující německá armáda, navíc posílená jednotkami, přesunutými z Řecka a východní fronty, toho využila a provedla ofenzivu. Užice tak bylo 29. listopadu 1941 znovu dobyto. Povstalci se rozutekli na jih do hor.
Na počest historické události byl v roce 1974 natočen stejnojmenný film.
