Třinec

Třinec (polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy, na území historického Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 34 tisíc^[1] obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje téměř 1000 m n. m. (televizní vysílač na Javorovém vrchu). Třincem protéká z jihu na sever řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkovu je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Historie

První písemná zmínka o Třinci pochází z roku 1444. Tehdy se jednalo o pouhou osadu, statut města obec získala až roku 1931.

Československo-polské spory o Třinec

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech

V roce 1839 byla založena třinecká huť.
V roce 1851 byla založena škola s jednotřídkou pro děti pracovníků hutě – budova školy byla postupně rozšiřována a dnes je sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem.
Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 1869 až 1871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla ke dni 3. 3. 1958.
Dne 24. 10. 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. 9. 1885 byl kostel vysvěcen.
Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
V roce 1929 zde byl založen hokejový klub, dnes HC Oceláři Třinec.
3. 2. 1936 zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada).
Třinec byl osvobozen od fašismu 3. 5. 1945.^[2]
V roce 1954 byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962.
V roce 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka.
V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na Javorový vrch.
1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa) probíhala v letech 1964 až 1966.
Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý); rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
Dne 12. 9. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice.
V roce 1985 otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská.
V červenci 2001 byla ve spolupráci s Třineckými železárnami dokončena průmyslová zóna Baliny, která poskytla zázemí mnoha firmám (Vesuvius Solar Crucible, Kern, BZN, JAP Trading, DONGWON CZ aj.), chráněné dílně Ergon a společnosti Silesmont. Tyto firmy a společnosti vytvářejí nová pracovní místa a podílejí se významným způsobem na snižování nezaměstnanosti ve městě i v regionu.^[3]
20. 6. 2013 – historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum.^[4]
10. 10. 2013 – výstavba nové hokejová haly (video – den otevřených dveří^[5])
18. 11. 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice.^[6]
31. 8. 2018 se Třinec stal statutárním městem

Pamětihodnosti

Obyvatelstvo

V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543, k polské 1134 (22,3 %), k české 195 a k německé 1190 obyvatel.^[7] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.^[8]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu^[9]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
642	1 792	2 291	3 214	3 849	5 995	6 128	15 619	21 946	30 172	44 739	45 210	38 953	36 263

Věková struktura obyvatel obce Třinec roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Třinec roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Třinec roku 2011

Náboženství

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.^[10] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2006 zde vyvíjejí činnost vyznavači mesiánského judaismu. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí Třince

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky

Průmysl: hutnický (Třinecké železárny), potravinářský
Doprava: železnice (trať 320), silnice I/11, evropská silnice E 75, městská autobusová doprava (16 linek, Veolia Transport Morava a. s.)
Administrativa: obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem

Kultura a sport

Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince – Frýdecká 389
Knihovna Třinec – Lidická 541
HC Oceláři Třinec – v sezóně 2010/2011 hokejový mistr České republiky a hraje Extraligu, nejvyšší soutěž České republiky
FK Fotbal Třinec - v sezóně 2017/2018 hraje FNL
Od 26. prosince 2019 do 5. ledna 2020 bude Třinec a Ostrava hostit jeden z nejvýznamnějších mládežnických turnajů a to Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020

Pamětihodnosti obětem 1. nebo 2. světové války

Školy

Pořadí	Název	Web	Mapa
1.	Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace	Zde	Mapa zde
2.	Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola příspěvková organizace	Zde	Mapa zde
3.	Základní škola speciální při SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 241	Zde	Mapa zde
4.	Mateřská škola NERUDOVA č.113	Zde	Mapa zde
5.	Základní škola a mateřská škola Kaštanová 412, příspěvková organizace	Zde	Mapa zde
6.	Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem vyučovacím, Nádražní 10	Zde	Mapa zde
7.	Základní škola Slezská 773	Zde	Mapa zde
8.	ZUŠ, Třinec, Třanovského 596, příspěvková organizace - Třanovského 596	Zde	Mapa zde
9.	Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem, - Kopernikova 696	Zde	Mapa zde
10.	ZŠ D. a E. Zátopkových, přísp. org., - Jablunkovská 501	Zde	Mapa zde
11.	Církevní mateřská škola - Chopinova 463	Zde	Mapa zde
12.	Střední odborná škola Třineckých železáren - Lánská 132	Zde	Mapa zde
13.	Třinecká Obchodní Akademie, spol.s.r.o. - Beskydská 1140	Zde	Mapa zde
14.	Gymnázium - Komenského 713	Zde	Mapa zde

Osobnosti

Čestný občan Třince

Otto Gavenda – sportovec, trenér, novinář a fotograf^[11]
Rudolf Labaj – sportovní trenér
Gertruda Milerská, rozená Lachsová – účastnice národního boje za osvobození a Československý politický vězeň, členka sdružení "Ukrývané dítě - Hidden Child"^[12]
Arnošt Steiner – důstojník 1. Armádního čs. sboru v SSSR, válečný hrdina
Václav Štývar – pedagog a sbormistr
Tereza Mašková – zpěvačka a vítězka Superstar 2018.

Cena města Třinec^[13]

Jarek Cemerek – choreograf, tanečník
Lenka Cenková – bývalá tenistka
Jana Cieslarová – orientační běžkyně
Michaela Dolinová – moderátorka
Renata Drössler – zpěvačka, herečka
Ewa Farna – zpěvačka
Anna Gavendová-Handzlová – závodnice v orientačním běhu též trenerka
Petr Gawlas – senátor
Tomáš Klus – zpěvák
Markéta Konvičková – zpěvačka
Tadeáš Kraus – fotbalista
Edvard Lasota – fotbalista
Radovan Lipus – režisér, scenárista
Rostislav Martynek – hokejista
Eduard Ovčáček – umělec
Soňa Pertlová – šachistka
Lukáš Rakowski – krasobruslař
David Szurman – krasobruslař
Jiří Rusnok – poslanec
Roman Sikora – novinář
Martin Staszko – hráč pokeru
Václav Svěrkoš – fotbalista
Petr Šiška – moderátor
Robert Šulgan – boxer
Rudolf Štafa – výtvarník^[14]
Lešek Wronka – producent
Stanisław Zahradnik – badatel, spisovatel, archivář
Vladimír Knybel – archeolog a fotograf

Historie – starostové Třince

1860–1895 Ing. Franz Obtulowicz starosta
1896–1906 Robert Uhlig starosta
1907–1920 Josef Bohm starosta
1921–1923 Jan Renda vládní komisař
1924–1930 Ing. Vladimír Kořínek starosta
1930–1933 Rudolf Pazdírek starosta
1933–xxxx Piotr Kornuta starosta
1934–1938 Augustin Hulva vládní komisař
1938–xxxx Dobroslav Lízal vládní komisař
1938–1939 Jan Kajzar vládní komisař
1939–1940 Alois Matloch vládní komisař
1940–1943 Werner Thiers vládní komisař
1944–xxxx Karl Schneider vládní komisař
1944–1945 Franz Hiller
1945–xxxx Franciszek Pitucha předseda
1945–xxxx Bohumil Huvar předseda
1945–1947 Ludvík Uhlář předseda
1947–1948 Emil Straka předseda
1948–xxxx Jerzy Klus předseda
1948–xxxx Josef Štvrtňa předseda
1948–1950 Edmund Solarski předseda
1950–1954 Josef Grycz starosta
1954–1973 Vladimír Vencel předseda
1973–1985 Jan Kozielek předseda
1985–1989 Dr. Pavel Prokesz předseda
1989–1990 Ing. Gustav Bruk pověřen vedením
1990–1993 Albert Kornuta starosta
1993–xxxx Ing. Jaroslav Opletal starosta

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec

Datum voleb	Zvolení zastupitelé	Starosta / od 2018 primátor(ka) města	1 místostarosta	2 místostarosta	3 místostarosta	Rada města
18.11. – 19.11.1994	Zde	Ing. Jan Starý	Ing. Karel Bardoň	neobsazen	neobsazen	Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998	Zde	Ing. Igor Petrov	Ing. Jaromír Procházka	RNDr. Věra Palkovská	neobsazen	Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1.11. – 2.11.2002	Zde	Ing. Igor Petrov	RNDr. Věra Palkovská	Ing. Miroslav Boublík	neobsazen	Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20.10. – 21.10.2006	Zde	RNDr. Věra Palkovská	Ing. Ivo Kantor	PhDr. Milada Hejmejová	Radim Kozlovský	Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15.10. – 16.10.2010	Zde	RNDr. Věra Palkovská	PhDr. Milada Hejmejová	Mgr. Ivo Kaleta	Ing. Ivo Kantor	Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna
10.10. – 11.10.2014^[15]	Zde	RNDr. Věra Palkovská	Ing. Michael Trojka	Mgr. Ivo Kaleta	Radim Kozlovský	Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek (zemřel 24. 7. 2016) Ing. Wiesław Wania, Mgr. Ladislav Vrátný
5.10. – 6.10.2018	Zde	RNDr. Věra Palkovská

Části města a okolní obce

Části města Třinec

Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.

V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.^[16]

Seznam hor a kopců v okolí Třinecka a Jablunkovska

m	Název vrcholu	Pohoří	Souřadnice	Link
1067 m	Velký Polom	Moravskoslezské Beskydy	49°30′21″ s. š., 18°40′16″ v. d.
1061 m	Malý Polom	Moravskoslezské Beskydy	49°30′35″ s. š., 18°35′53″ v. d.
1044 m	Ostrý	Moravskoslezské Beskydy	49°36′06″ s. š., 18°39′24″ v. d.	(Horská chata)
1032 m	Javorový vrch	Moravskoslezské Beskydy	49°37′14″ s. š., 18°36′27″ v. d.	(Horská chata)
1001 m	Šindelná	Moravskoslezské Beskydy
995 m	Velká Čantoryje	Slezské Beskydy
993 m	Kalužný
989 m	Kyčera	Slezské Beskydy
982 m	Kozubová	Moravskoslezské Beskydy		(Horská chata)
978 m	Velký Stožek	Slezské Beskydy
973 m	Krkavice	Slezské Beskydy
952 m	Kostelky
952 m	Babí vrch
945 m	Malý Javorový
931 m	Skalka			(Horská chata)
920 m	Česlar	Slezské Beskydy
886 m	Velký Sošov	Slezské Beskydy
865 m	Malá Čantorie	Slezské Beskydy
843 m	Malý Stožek	Slezské Beskydy
839 m	Gírová	Jablunkovské mezihoří		(Horská chata)
835 m	Loučka	Slezské Beskydy
800 m	Kamenitý			(Horská chata)
788 m	Malá Kykula	Moravskoslezské Beskydy
764 m	Filipka	Slezské Beskydy
763 m	Malý Sošov	Slezské Beskydy
709 m	Ostrý vrch	Slezské Beskydy
645 m	Kozinec	Slezské Beskydy		(Horská chata)
576 m	Vružná	Slezské Beskydy
542 m	Prašivá hora
492 m	Babí hora	Slezské Beskydy
425 m	Jahodná	Podbeskydská pahorkatina

Partnerská města

Fotogalerie

Třinecké železárny
Pomník obětem 2. světové války
Evangelický kostel v Třinci
Evangelická modlitebna v Neborech
Kino Kosmos
Vlakové nádraží

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.
↑ Třinec: Průmyslová zóna Baliny zaplněna, zaměstná tisíc lidí
↑ Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1
↑ http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=iFKwQ8Lbv3w
↑ Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1–2
↑ ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244.
↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.
↑ http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
↑ https://www.trinec.cz/clanky/clanek/315-zemrel-otto-gavenda-sportovec-telem-i-dusi
↑ Čestné občanství jako projev úcty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 29. září 2016, roč. 68, čís. 39, s. 9. ISSN 1213-2810.
↑ Cena města Třince
↑ http://www.trinecko.cz/web_files/zpravodaj/Zpravodaj%2006-2008.pdf
↑ http://fm.denik.cz/zpravy_region/v-trinci-je-podepsana-koalicni-dohoda-20141021.html
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 449 a 563.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třinec na Wikimedia Commons
Třinec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
http://www.trinecko.cz Oficiální stránky
Infocentrum Třinec – Lidická 541
Knihovna Třinec – Lidická 541
Galerie města Třince – Lidická 541
Kulturní dům Trisia a.s. – nám. Svobody 521
Kino Kosmos – Dukelská 689
IFK - regionální televize Třinec s informacemi z Třince a okolí

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[2] Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.

[3] Třinec: Průmyslová zóna Baliny zaplněna, zaměstná tisíc lidí

[4] Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1

[5] ttp://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=iFKwQ8Lbv3w

[6] Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1–2

[7] ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244.

[8] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001

[Lexikon_1869–2011-9] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.

[10] ttp://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538

[11] ttps://www.trinec.cz/clanky/clanek/315-zemrel-otto-gavenda-sportovec-telem-i-dusi

[12] Čestné občanství jako projev úcty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 29. září 2016, roč. 68, čís. 39, s. 9. ISSN 1213-2810.

[13] Cena města Třince

[14] ttp://www.trinecko.cz/web_files/zpravodaj/Zpravodaj%2006-2008.pdf

[15] ttp://fm.denik.cz/zpravy_region/v-trinci-je-podepsana-koalicni-dohoda-20141021.html

[16] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 449 a 563.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)