Třebechovice pod Orebem
| Třebechovice pod Orebem | |
|---|---|
 Radnice na náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Třebechovice pod Orebem |
| Obec s rozšířenou působností | Hradec Králové (správní obvod) |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′4″ s. š., 15°59′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 848 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,01 km²[2] |
| Nadmořská výška | 243 m n. m. |
| Počet domů | 1 647 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 14 50346 Třebechovice pod Orebem podatelna |
| Starosta | Ing. Jiří Němec |
| Oficiální web: www | |
  Třebechovice pod Orebem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571041 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebechovice pod Orebem jsou město nacházející se 13 km východně od Hradce Králové pod vrchem Oreb. Žije zde přibližně 5 800[1] obyvatel. Starší latinské pojmenování bylo Altus Pons, německy Hohenbruck. Tento název získalo město od německých kupců ve 14. století kvůli nápadně vysokému mostu spojujícímu břehy říčky Dědiny. Přídomek „pod Orebem“ město získalo v roce 1920.
Historie
Podle pověstí se na pravém břehu Dědiny usadili lidé vedení Třebochem, který dal osadě své jméno. Když se pak osada rozšířila i na druhý břeh řeky, byl vystavěn vysoký most a ves tak získala paralelní německé označení Hohenbruck, nadneseně používané Čechy v latinské podobě Altus Pons. První písemná zmínka pochází z roku 1358.[4] V tomto roce král Karel IV. povýšil Třebechovice na město. Během husitských válek se město stalo sídlem husitů vedených knězem Ambrožem, vůdčí osobností husitského hnutí na Hradecku. V roce 1419 se bojové bratrstvo sešlo při shromáždění stoupenců na vrchu Vinice, který přejmenovali na Oreb, podle biblického „Chórebu“, a sami stoupenci si začali říkat orebité. Orebité se stali vedle táborů a pražanů třetí významnou silou husitů. Roku 1423 se orebského bratrstva ujal sám Jan Žižka po svém příchodu do Hradce Králové. Po smrti Žižky se orebité přezvali na sirotky. Vrch Oreb byl významný i během mobilizace v roce 1938. Na věži kostela, který je na Orebě, byla hláska protiletecké obrany Hradce Králové.
Městská správa a politika
Místní části, členství ve sdruženích
Třebechovice pod Orebem se dělí na pět místních částí (Krňovice, Nepasice, Polánky nad Dědinou, Štěnkov a Třebechovice pod Orebem).[5] Každá z částí má své samostatné katastrální území pojmenované „Krňovice“ (1,67 km²), „Nepasice“ (4,44 km²), „Polánky nad Dědinou“ (3,97 km²), „Štěnkov“ (2,87 km²) a „Třebechovice pod Orebem“ (8,06 km²).[6][7]
Třebechovice pod Orebem mají sedm základních sídelních jednotek, a to čtyři pro místní části Krňovice, Nepasice, Polánky nad Dědinou a Štěnkov a tři na katastrálním území Třebechovice pod Orebem s názvy Bědovice, Mitrov a Třebechovice pod Orebem.[8]
Třebechovice pod Orebem jsou členem Mikroregionu Třebechovicko, euroregionu Glacensis a místní akční skupiny NAD ORLICÍ.[9]
Správní území
Město Třebechovice pod Orebem je obec s pověřeným obecním úřadem pro celkově 7 obcí – Běleč nad Orlicí, Blešno, Jeníkovice, Jílovice, Ledce, Třebechovice pod Orebem a Vysoký Újezd.[10]
Zastupitelstvo a starosta
Obec má 21členné zastupitelstvo, v čele sedmičlenné rady obce stojí starosta.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2014–2018 | 4632 | 46,01 | 21 | 7 Nestraníci 5 PRO SNK 3 KDU-ČSL 2 ALTERNATIVA 2014-SNK 2 Šance pro veřejnost - SNK 1 ČSSD 1 KSČM |
Jiří Němec |
| 2018-2022 | 4623 | 48,48 | 21 | 8 Nestraníci 4 Svobodní 3 Nezávislí a KDU-ČSL 3 PRO SNK (STAN+NK) 3 My pod Orebem - SNK |
? |
Znak a vlajka
Znak města tvoří ostrev, symbol rodu pánů z Dubé, kteří pravděpodobně město založili. Dále jsou na každé straně od ostrve tři dělové koule, které mají také svojí symboliku – třebechovičtí kanonýři byli v dělostřelectvu známí svou kvalitou. Nad ostrví je zlatá královská koruna, která symbolizuje přízeň panovníka. Podklad městského znaku je v barvě žluté, dříve také byl vyznačován okrovou nebo zlatou. Nad znakem jsou vějířovitě rozložena tři pštrosí pera v barvě červená, bílá, modrá.
Vlajku, která byla městu udělena v roce 2005, tvoří žlutý list, v jehož středu se nachází svislá hnědá ostrev převýšená zlatou, červeně vyloženou korunou a provázená po každé straně třemi (1,2) dotýkajícími se modrými dělovými koulemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[11]
Pamětihodnosti
- Na Třebechovickém náměstí zaujme návštěvníky morový sloup Panny Marie, socha Nejsvětější Trojice a starobylá kašna s vodotryskem z roku 1675, která původně stála na Václavském náměstí v Praze.
- Po celém světě jsou však Třebechovice pod Orebem proslulé Muzeem betlémů, založené Marií a Vladimírem Vaclíkovými. Unikátní a nejznámější je Proboštův betlém, který se stal magnetem československé expozice na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Na jedinečném řezbářském díle pracovali Josef Probošt, Josef Kapucián a Josef Friml celých 40 let.
- Muzeum betlémů uchovává kromě jiného i ručně psaný literátský graduál z roku 1559.
- Poblíž náměstí byl roku 1767 postaven barokní kostel svatého Ondřeje.
- Barokní kostel Božího těla na Orebu z roku 1835 postavený na místě dřevěného kostelíka.
- Skanzen Krňovice
Rodáci
Mezi slavné rodáky města patří:
- Josef Bonaventura Piter (1708–1764), kněz, opat rajhradského kláštera, spisovatel
- Jan Theobald Held (1770–1851), národní buditel a osvícenec
- Jaroslav Plichta (1886–1970), sochař a výtvarný pedagog
- Jan Blahoslav Čapek (1903–1982), spisovatel a překladatel
- Milič Čapek (1909–1997), filozof
- František Štorek (1933–1999), sochař
- Vladimír Vochoč (1894–1985), československý diplomat
Současnost
Město Třebechovice pod Orebem se díky svému okolí s lesy a zákoutími řeky Orlice stalo oblíbeným výletním místem. Ve městě se nachází mateřská škola, základní škola a SOU TRIVIS. Do nedávna sídlila ve městě i střední škola hotelová, která je ale od 1. září 2011 přestěhována do Hradce Králové. Prostory po ní získalo místní DDM a sdružení Domeček. Dále je v Třebechovicích základní umělecká škola a městská knihovna. Nachází se zde ochotnický divadelní soubor Symposion s dlouhou historií.
Třebechovice mají vlastní fotbalový stadion, koupaliště a zimní stadion. Sportovní klub působí v oblastech fotbalu, hokeje, kanoistiky, kuželek a tenisu. TJ Sokol je význačný oddílem volejbalu.
Ve městě se nachází železniční stanice, která zajišťuje spojení s městy a obcemi v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, mimo jiné byl v jízdním řádu 2015/2016 řazen přímý vlak do hlavního města Prahy. Je zde i několik autobusových zastávek, které zajišťují osobní dopravu mezi Třebechovicemi a okolními obcemi.
Partnerská města
Třebechovice pod Orebem mají následující partnerská města:
Galerie
-
Kostel Sv. Ondřeje -
Socha Nejsvětější Trojice na náměstí -
Kaple u silnice do Opočna -
Letecký pohled od jihu -
Letecký pohled od západu
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Třebechovice pod Orebem [online]. www.Risy.cz, 2010 [cit. 2012-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Katastrální území [online]. Územně identifikační registr ČR, 1997-2012 [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Třebechovice pod Orebem [online]. Regionální informační servis, 2013-01-01 [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ POÚ Třebechovice pod Orebem [online]. e-portál územních samospráv, 2015-01-01 [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Třebechovice pod Orebem [online]. 2005-11-15 [cit. 2015-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Stránky města Betlému. www.bethlehem-city.org [online]. [cit. 2007-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-28.
- ↑ Třebechovické Haló 4/2006
Literatura
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Královéhradeckém. Svazek XIX. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1904. Dostupné online. S. 182-191.
- kolektiv autorů. Třebechovice pod Orebem. Třebechovice pod Orebem: Město Třebechovice pod Orebem, 2004. 337 s. ISBN 80-239-3438-4.
Externí odkazy
Galerie Třebechovice pod Orebem na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebechovice pod Orebem na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Třebechovice pod Orebem
Třebechovice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Třebechovice pod Orebem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
