Týnec nad Sázavou
| Týnec nad Sázavou | |
|---|---|
 Pohled na Masarykův most a centrum města s věží románského hradu ze severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Týnec nad Sázavou |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′ s. š., 14°35′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 731 (2023)[1] |
| Rozloha | 25,75 km²[2] |
| Nadmořská výška | 281 m n. m. |
| Počet domů | 1 413 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | K Náklí 404 257 41 Týnec nad Sázavou radnice |
| Starosta | Mgr. Martin Kadrnožka |
| Oficiální web: www | |
  Týnec nad Sázavou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530841 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Týnec nad Sázavou se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde přibližně 5 700[1] obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Brodce, Čakovice, Chrást nad Sázavou, Krusičany, Pecerady, Podělusy a Zbořený Kostelec.
Ve vzdálenosti 9 km jižně leží město Benešov, 18 km severně město Říčany, 23 km jihozápadně město Sedlčany a 26 km jihovýchodně město Vlašim.
Historie
_(3).jpg)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.
Od roku 1931 v Týnci nad Sázavou sídlí nejvýznamnější český výrobce motocyklů, firma Jawa. Za druhé světové války se část obce na levém břehu Sázavy stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat. V roce 1969 byl Týnec nad Sázavou povýšen na město.
Od 1. července 2006[4] byla k městu připojena vesnice Čakovice i s celým katastrálním územím Čakovice u Řehenic podél Kamenického potoka. Předtím patřily Čakovice k obci Řehenice.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[5]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[7]
- 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[10]
- 1996 Středočeský kraj, okres Benešov[11]
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1932
1.jpg)
Ve vsi Týnec nad Sázavou (545 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, 2 autodopravci, bio Sokol, výroba cementového zboží, cukrář, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týnci nad Sázavou, elektrotechnický závod, hodinář, 2 holiči, hospodářské skladištní družstvo, 3 hostince, státní hotel, instalace, kamnář, klempíř, kolář, konsum Včela, kovář, 5 krejčí, surové kůže, lakýrník, mlýn, obuvník, 2 pekaři, pila, 3 obchody s lahvovým pivem, pokrývač, rolník, řezník, sedlář, sklenář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Týnec nad Sázavou, Městská spořitelna v Benešově, stavitel, 3 švadleny, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Ve vsi Krusičany (přísl. Hrusice, 262 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, kovář, mlýn, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika.
Ve vsi Pecerady (přísl. Brodce, Hůrka, Ledce, Větrov, Zbořený Kostelec, 1297 obyvatel, sbor, dobrovolných hasičů, samostatná ves se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Peceradech, holič, 5 hostinců, konsum Včela, kovář, 4 krejčí, 3 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, rolník, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, Maitnerovy textilní závody, 3 trafiky, truhlář, zednický mistr.
V obci Podělusy (100 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, 5 rolníků, trafika.
Kultura
V Týnci se nachází muzeum keramiky, které sídlí v budově románského hradu. Na místě, kde se nachází týnecký hrad, bývala v nejstarších dobách osada zatýněná, to je opevněná – Týnec. Toto obydlí mělo pravděpodobně vztah k prastaré obchodní stezce, která vedla přes Sázavu kolem hradu Kostelce z jižních Čech na Prahu. Ke kamenité rotundě jako sakrálnímu objektu patřil též sídelní objekt, odkrytý při výzkumu v roce 1969. Měl jen kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě vznikl na přelomu 12. a 13. století kamenný románský palác a u něho později obranná hranolová věž při rotundě. Dnes je v budově paláce umístěno městské muzeum s expozicí týnecké kameniny, jejíž výrobou byla obec v letech 1791–1866 proslulá.
Místní dechový orchestr Týnečanka[16] je zván na regionální festivaly, jako například Kubešova Soběslav nebo Vejvodova Zbraslav[17] a podílí se na pořádání místních Dnů hudby.[18] Původní orchestr byl založen v 90. letech 20. století hudebním nadšencem Jaroslavem Honzíkem za pomoci dlouholetého starosty Týnce Zdeňka Březiny a sestaven z mladých hráčů na dechové nástroje. V této podobě přežil asi 7 let a poté se pro nedostatek dorostu odmlčel.[19] V roce 2004 opět za spolupráce Zdeňka Březiny ho znovu založil současný kapelník Vratislav Křivánek. Orchestr byl sestaven ze zkušených hudebníků a doplněn o absolventy hudebních škol Benešovska.
Pamětihodnosti
- Věž románského hradu s přilehlou rotundou ze 12. století – Původní hrad měl pravděpodobně vztah k prastaré obchodní stezce, která vedla přes Sázavu kolem hradu Kostelce z jižních Čech na Prahu. Ke kamenité rotundě jako sakrálnímu objektu patřil též sídelní objekt, odkrytý při výzkumu v roce 1969. Měl jen kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě vznikl na přelomu 12. a 13. století kamenný románský palác a u něho později obranná hranolová věž při rotundě. Dnes je v budově paláce umístěno městské muzeum s expozicí týnecké kameniny, jejíž výrobou byla obec v letech 1791–1866 proslulá.
- Kostel svatého Šimona a Judy
- Keramická továrna
- Měšťanský dům U Micků
- Fara
- Přírodní rezervace Čížov severně od města
- Hrad Zbořený Kostelec
Rekreace, sport
- Lanový park v centru města
- Půjčovna lodí a kol
- Vodácký kemp Metaz
- Posázavská stezka
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/106 Štěchovice - Kamenný Přívoz - Týnec nad Sázavou - Benešov a II/107 Říčany - Velké Popovice - Kamenice - Týnec nad Sázavoou.
- Železnice – Město protíná železniční trať 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Jílové u Prahy - Týnec nad Sázavou - Čerčany. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Jílové u Prahy - Čerčany zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávka Chrást nad Sázavou, železniční stanice Týnec nad Sázavou a železniční zastávka Pecerady.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Městem jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Jílové u Prahy, Křečovice, Netvořice, Praha, Rabyně.
- Železniční doprava – Po trati 210 vede linka S8 (Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Po trati 210 v tomto úseku jezdilo v pracovních dnech 16 osobních vlaků, o sobotách 15 osobních vlaků, v nedělích 12 osobních vlaků.
Turistika
- Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha, Újezd - Týnec nad Sázavou - Neveklov - Sedlčany - Tábor, č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou nec - Týnec nad Sázavou - Davle a č 0063 Týnec nad Sázavou - Václavice - Kožlí - Konopiště.
- Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy
Davle - Kamenný Přívoz - Zbořený Kostelec - Čerčany - Sázava, 
Neštětice - Chrášťany - Týnec nad Sázavou a 
Týnec nad Sázavou - Úročnice - Konopiště.
Fotografie
-
Hrad v Týnci nad Sázavou -
Kostel svatých Šimona a Judy -
Masarykův most se sídlištěm v pozadí -
Nádraží Týnec nad Sázavou -
Továrna Jawa v Brodcích -
Vodácké centrum, hotel Nad řekou
.jpg)
.jpg)
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Čakovice, web města Týnec nad Sázavou
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
- ↑ Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 646. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 993. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1067. (česky a německy)
- ↑ Oficiální stránky Týnečanky. www.tynecanka.iprostor.cz [online]. [cit. 2009-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04.
- ↑ Vejvodova Zbraslav. www.orfea.cz [online]. [cit. 2009-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-19.
- ↑ Archiv Týnce n/S.
- ↑ Týnecké listy 5/2005
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Týnec nad Sázavou na Wikimedia Commons - Týnec nad Sázavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Stránky fotbalového klubu
