Týros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Tyros)
Skočit na: Navigace, Hledání
Týros
Světové dědictví
Tyre Triumphal Arch.jpg
Smluvní stát Libanon Libanon
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium iii, vi
Odkaz 299 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1984 (8. zasedání)

Týros či Týr (fénicky צור cur, latinsky Tyrus, akkadsky curru, hebrejsky צר cur, řecky Τύρος Týros, arabsky الصور as-súr) je starověké fénické město v Libanonu na pobřeží Středozemního moře. Novodobé město se stále jmenuje Súr. Název tohoto města znamená Skála.

Dějiny Týru[editovat | editovat zdroj]

Týrská skladiště byla ve starověku středem celého tehdejšího světa. Týrští obchodníci byli první, kdo se začali ve větším měřítku plavit po Středozemním moři a založili své kolonie na pobřeží blízkých ostrovů Egejského moře, Řecka a severního pobřeží Afriky - v Kartágu, Sicílii, Sardinii a Korsice, Hispánii a dokonce až za Héraklovými sloupy v Cádizu. V dobách krále Davida bylo ustanoveno přátelství mezi týrskými králi a Židy.

Z vládnoucí rodiny ve městě pocházela také Európa, postava řecké mytologie, od níž je odvozeno jméno kontinentu Evropa, stejně jako jejích pět bratrů, kteří se jí vydali hledat, a z nichž Kadmos měl do Řecka přinést hláskovou abecedu.

Týros se skládal ze dvou rozdílných částí - skalní pevnosti na pobřeží, tzv. Starého Týru, a města vybudovaného na malém skalnatém ostrůvku necelý kilometr od pobřeží. Tato pozice umožňovala velmi dobrou obranu celého místa. Týros obléhal za pomoci Féničanů po pět let Salmanassar III. a Nabukadnesar II. dokonce 13 let (586 př. n. l. - 573 př. n. l.), avšak oba neúspěšně.

V roce 333 př. n. l dorazil do Fénicie Alexandr Veliký. Většina fénických měst – Tripolis, Byblos, Berytos a Sidon – se Alexandrovi okamžitě vzdala. Pouze obyvatelé Týru se postavili proti makedonskému králi, když jim jako podmínku kapitulace stanovil zákaz obětovat Melkartovi. Uražen touto opovážlivostí zahájil Alexandr obléhání města, jež bylo v podstatě mocnou ostrovní pevností s úzkým pozemním přístupem spojujícím jej s pevninou. Dobývání Tyru začalo v lednu roku 332 př. n. l. a byl během něj k ostrovu z pobřeží vybudován násep. Trvalo sedm měsíců, než se makedonské a spojenecké fénické flotile podařilo zlomit udatný odpor obránců. V pouličních bojích přišlo o život několik stovek makedonských vojáků. Všichni mužští obyvatelé města byli za trest pobiti a posledních dva tisíce přeživších bylo ukřižováno na pobřeží. Ženy a děti byly uvrženy do otroctví.

Město si však uchovalo velký obchodní vliv až do přelomu letopočtu.

V městě začali krátce po smrti svatého Štěpána žít křesťané a svatý Pavel zde při návratu ze své třetí misijní cesty strávil týden v rozhovorech se svými žáky.

Týros byl dobyt roku 1124 vojsky křižáckého Jeruzalémského království za pomoci benátského loďstva a stal se jedním z nejvýznamnějších měst v křižáckém panství. V Týru zároveň existovaly autonomní obchodní kolonie italských měst. Město se stalo sídlem arcibiskupa, jenž byl sufragánem jeruzalémského patriarchy. Nejvýznamnějším z těchto latinských arcibiskupů byl historik Vilém z Tyru, autor spisu "Dějiny událostí v zámořských zemích". Po pádu Jeruzaléma roku 1187 bylo sídlo království přeneseno do Akkonu, ale korunovace nadále pokračovaly v Týru. Roku 1291 město dobyli Mamlúci. Od roku 1984 je Týros zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Týros byl znám zvláště kvůli výrobě cenného nachového barviva, tzv. týrského nachu. Barvivo používalo mnoho kultur coby barvy královské anebo vyhrazené nobilitě, jako např. v římské říši.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]