Typy osobních vozů UIC

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Typy osobních vozů UIC definují jak by měly po technické stránce oddílové vozy členských železničních společností UIC vypadat. První dva typy, UIC-X a UIC-Y byly schváleny v roce 1961. K nim byl v roce 1976 přidán typ UIC-Z. V České republice se používají typy UIC-Y a UIC-Z

UIC-X[editovat | editovat zdroj]

Jeden ze dvou typů UIC schválených v roce 1961. Používal se zejména v západní Evropě. Vozy UIC-X vycházejí z německých rychlíkových vozů, které byly vyráběny od 50. let. Vozy tohoto typu se přestaly vyrábět po roce 1976, kdy byly nahrazeny vozy typu UIC-Z.

UIC-Y[editovat | editovat zdroj]

Druhý z typů UIC schválených v roce 1961, je používán zejména ve státech RVHP. Původně byly používány i na území Francie a Itálie. Vozy vycházejí z rychlíkových francouzských vozů. Vozy UIC-Y se přestaly vyrábět v polovině 80. let 20. století poté, co i země východní Evropy přešly na typ UIC-Z.

UIC-Z[editovat | editovat zdroj]

Komfortnější verze UIC-X, která byla schválena v roce 1976. Vychází z německých vozů určených pro vlaky Trans Europ Express, které byly vyráběny od roku 1972. První vozy typu UIC-Z byly vyrobeny v roce 1977. Existují dvě verze, které se označují jako UIC-Z1 a UIC-Z2. UIC-Z1 jsou klimatizované a mají konstrukční rychlost 200 km/h, starší UIC-Z2 jsou neklimatizované a jejich konstrukční rychlost je jen 160 km/h. Kromě klasického typu UIC-Z existuje i tzv. ekonomická verze UIC-ZE, která ale není příliš používaná. I ta se dělí na podtypy UIC-ZE1 a UIC-ZE2. Vozy UIC-Z jsou vyráběny dodnes.

Srovnání[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává srovnání typů UIC vozů. Existují i vozy, které se od uvedených norem odlišují počtem oddílů nebo počtem míst v oddíle, ale ty většinou nejsou definovány v normách UIC. U kombinovaných vozů první a druhé třídy jsou data vztahující se k první třídě uvedeny vždy první.

Srovnání typů UIC vozů
UIC-X UIC-Y UIC-Z UIC-ZE
Délka vozu přes nárazníky [mm] 26 400 24 500 26 400 26 400
Délka skříně [mm] 26 100 24 200 26 100 26 100
Šířka vozu [mm] 2 825 2 882 2 825 2 825
Výška vozu nad temenem kolejnice [mm] 4 050 4 232[p. 1] 4 050 4 050
Vozy k sezení 1. třídy počet oddílů 10 9 9 10
míst v oddíle 6 6 6 6
celkem míst 60 54 54 60
1. a 2. třídy počet oddílů 5 + 6 4 + 5 4 + 6 4 + 6
míst v oddíle 6 / 6 6 / 8 6 / 6 6 / 8
celkem míst 66 64 60 72
2. třídy počet oddílů 12 10 11 11
míst v oddíle 6 8 6 8
celkem míst 72 80 66 88
Lehátkové vozy 1. třídy počet oddílů 8[p. 2] 10[p. 2]
míst v oddíle 4 4
celkem míst 32 40
1. a 2. třídy počet oddílů 4 + 4[p. 2] 4 + 6[p. 2]
míst v oddíle 4 / 6 4 / 6
celkem míst 40 52
2. třídy počet oddílů 9[p. 2] 10[p. 2]
míst v oddíle 6 6
celkem míst 54 60
Lůžkové vozy počet oddílů 10[p. 2] 11[p. 2]
míst v oddíle 3 3
celkem míst 30 33

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Některé vozy 4 230 mm.
  2. a b c d e f g h Vozy mají ještě oddíl pro průvodčího, který není započítán.

Typy UIC v České republice[editovat | editovat zdroj]

Tento seznam udává příklady typů osobních vozů UIC v České republice. Typy ostatních vozů jsou uvedeny v seznamu českých osobních železničních vozů.

Vozy typu UIC-Y[editovat | editovat zdroj]

Vozy podobné typu UIC-Y[editovat | editovat zdroj]

  • BDs449 ČD – 5 oddílů, 8 míst v kupé (40 míst) a služební část vozu se zavazadlovým prostorem a kabinou pro vlakovou četu

Vozy typu UIC-Z[editovat | editovat zdroj]

Vozy podobné typu UIC-Z[editovat | editovat zdroj]

  • Amee ČD – zaniklá řada nesplňující parametry UIC, 11 oddílů, 6 míst v kupé, celkem 66 míst, všechny tyto vozy byly přeznačeny na 2. třídu
  • BRcm831 ČD – zaniklá řada, 2. třída, 5 oddílů po 6 lehátkách, celkem 30 lehátek, s restaurační částí, některé vozy přestavěny na vozy k sezení, později všechny vozy rekonstruovány na ARmpee832 ČD
  • BDhmsee448 ČD – 5 oddílů, 6 míst v kupé, celkem 30 míst, další 3 místa v oddíle pro vozíčkáře a navíc prostor pro zavazadla

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VANTING, Adam. Slovníček [online]. VagonWEB.cz, rev. 2009-08-30 [cit. 2013-09-21]. Dostupné online.