Typ 12I Leander

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Typ 12I Leander
HMS Apollo
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Chilské námořnictvo
Novozélandské královské námořnictvo
Nizozemské královské námořnictvo
Pákistánské námořnictvo
Ekvádorské námořnictvo
Indické námořnictvo
Indonéské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 44
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2011)
Předchůdce Typ 12M Rothesay
Následovník Typ 21 Amazon
Technické údaje třída Leander
(type 12I)
Výtlak 2350 t (standardní)
2860 t (plný)
Délka 113,4 m
Šířka 12,5 m
Ponor 5,5 m
Pohon 2 turbíny, 2 kotle
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 28,5 uzlu
Dosah
Posádka 251–263
Výzbroj 2× 114mm kanón (1×II)
2× 40mm kanón (2×I)
2× 20mm kanón (2×I)
Seacat (1×IV)
Limbo
Pancíř
Letadla 1× vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Typ 12I Leander (či třída Leander) je třída víceúčelových fregat britského královského námořnictva. Pro britské námořnictvo bylo postaveno celkem 26 fregat, přičemž dalších 18 bylo postaveno pro zahraniční uživatele či v zahraničí na základě licence. Většina již byla vyřazena. V operační službě jsou v Ekvádoru a v Indonésii.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Základní varianta[editovat | editovat zdroj]

Pro Britské královské námořnictvo bylo postaveno celkem 16 fregat základní verze třídy Leander, pojmenovaných Leander, Ajax, Dido, Penelope, Aurora, Euryalus, Galatea, Arethusa, Naiad, Phoebe, Cleopatra, Minerva, Sirius, Juno, Argonaut a Danae. Stavba probíhala v letech 19591967, přičemž fregaty byly do služby zařazovány v letech 1963–1967. Během služby byly několikrát modernizovány. Vyřazeny byly v letech 1989–1996.

Varianta se širokým trupem[editovat | editovat zdroj]

V letech 1965–1973 bylo postaveno dalších 10 jednotek třída Leander s rozšířeným trupem, což zlepšovalo jejich stabilitu a zvětšilo dosah. Základní výzbroj fregat zůstala shodná. Plavidla byla pojmenována Hermione, Andromeda, Jupiter, Bacchante, Charybdis, Scylla, Achilles, Diomede, Apollo a Ariadne. Do služby byla plavidla zařazována v letech 1969–1973. Během služby byly několikrát modernizovány.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Naiad po instalaci systému Ikara
Modernizace se střelami Sea Wolf

Fregaty nesly především hlavňovou výzbroj. V dělové věži na přídi se nachází dva 114mm kanóny, které doplňují dva 20mm a dva 40mm protiletadlové kanóny. Protivzdušnou obranu podporuje rovněž jeden čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Seacat ve verzi CWS22. K napadání ponorek fregaty nesou salvový vrhač hlubinných pum Limbo. Protiponorkové schopnosti plavidla zvyšuje protiponorkový vrtulník, operující z plošiny na zádi. Fregaty nesou hangár pro jeho uskladnění. Pohonný systém tvoří dva kotle a dvě parní turbíny. Nejvyšší rychlost činí 28,5 uzlu.

Modernizace se systémem Ikara[editovat | editovat zdroj]

Osm jednotek třídy Leander s úzkým trupem bylo v letech 1972–1978 přestavěno na protiponorkovou verzi vybavenou systémem Ikara. Byly to fregaty Leander, Ajax, Galatea, Naiad, Aurora, Euryalus, Arethusa a Dido. Jednoduché vypouštěcí zařízení raketových torpéd a zásobník rezervních střel nahradily příďovou dělovou věž. Další výzbroj tvořily dva 40mm kanóny a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Výtlak plavidel se zvýšil o 100 tun.

Modernizace se střelami Exocet[editovat | editovat zdroj]

V letech 1975–1980 bylo sedm fregat s úzkým trupem modernizovano pro nesení nové úderné výzbroje v podobě protilodních střel. Přestavba se týkala jednotek Cleopatra, Sirius, Phoebe, Minerva, Argonaut, Danae a Penelope. Příďovou dělovou věž nahradily čtyři kontejnery střel MM.38 Exocet. Další výzbroj tvořily dva 40mm kanóny, trojité vypouštěcí zařízení střel Seacat a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Výtlak narostl o cca 450 tun.

Modernizace se střelami Sea Wolf[editovat | editovat zdroj]

Fregaty se širokým trupem Andromeda, Charybdis, Jupiter, Hermione a Scylla byly během služby modernizovány pro nesení střel Sea Wolf. Šestinásobný protiletadlový raketový komplet tohoto typu nahradil příďovou dělovou věž. Údernou výzbroj tvořily čtyři protilodní střely Exocet a protiponorkovou dva trojnásobné 324mm torpédomety. Palubní hangár byl zvětšen pro nesení vrtulníku Westland Lynx (vyzbrojených střelami Sea Skua) namísto původního typu Westland Wasp.

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Indonéská fregata Karel Satsuit Tubin

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Leander class frigates ve Wikimedia Commons