Tyndareós
| Tyndareós | |
|---|---|
 | |
| Místo pohřbení | Tomb of Tyndareus in Sparta |
| Povolání | panovník |
| Choť | Léda[1][2] |
| Děti | Kastor Klytaimnéstra[1] Foibé Timandra[1] Filonoé |
| Rodiče | Oibalos[3][1] a Periérés[4][1] a Gorgofona[4][1] a Batea[3][1] |
| Příbuzní | Afareus, Ikários Lakedaimónský a Leukippos[5] (sourozenci) Anaxias, Anogon a Mnasinus (vnoučata) |
| Funkce | mytický spartský král |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tyndareós (latinsky Tyndareus) byl v řecké mytologii spartský král, syn krále Periéra (nebo Oibala) a Perseovy dcery Gorgofony.
Když ho jeho bratr Hippokoón vyhnal z rodné Sparty a vládl v ní sám se svými dvanácti syny, trávil Tyndareós mládí u krále Thestia a později se také oženil s jeho dcerou Lédou. Když později v boji s Héraklem padl Hippokoón a všichni jeho synové, vrátil se Tyndareós zpět do Sparty, kde se ujal vlády.
Tak jako mu prokázal pohostinnost král Thestios, učinil i Tyndareós: na svůj přijal Agamemnóna a Meneláa, syny mykénského krále Átrea, když byli na útěku od svého strýce Thyesta. Oba psanci se poté stali manžely jeho dvou dcer.
Pravděpodobně známější jsou jména jeho potomků, z toho vlastní s manželkou Lédou byli
- Kastór
- Klytaimnéstra - provdala se za Agamemnona, který znovu dobyl trůn v Mykénách
a ze spojení nejvyššího boha Dia a jeho milenky Lédy vzešli
- Polydeukés
- Helena - provdala se za Meneláa, který zdědil vládu nad Spartou po Tyndareovi
Oba bratři Kastór a Polydeukés se proslavili svými hrdinskými činy vždy společně, jsou známí jako Dioskúrové, říká se jim také Blíženci nebo Gemini.
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- ↑ a b c d e f g Tyndareus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Leda. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ a b Pseudo-Apollodóros Pseudo-Apollodóros: Pseudo-Apollodórova Bibliothéka.
- ↑ a b Pseudo-Apollodóros Pseudo-Apollodóros: Pseudo-Apollodórova Bibliothéka.
- ↑ Leucippus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.