Tygr džunglový
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Tygr jihočínský
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Panthera tigris (Linné, 1758) |
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| irbis (Panthera uncia) |
Tygr džunglový (Panthera tigris) je největší kočkovitá šelma. V minulosti byl v mnoha poddruzích rozšířen prakticky po celé Asii, od Turecka až po Koreu a Indonésii. Dnes jsou, hlavně kvůli člověku, některé poddruhy vyhubeny a tygr je ohroženým druhem. Věk uváděný u jednotlivých poddruhů je údajem ze zajetí - ve volné přírodě se tygři dožívají podstatně méně (kolem deseti let).
Jednotlivé poddruhy tygra se od sebe liší velikostí i zbarvením, tedy kresbou.
[editovat] Poddruhy
[editovat] Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)
- Zeměpisné rozšíření: Dálný východ - dnes jen Mandžusko a Korea, dříve až k Bajkalu
- Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, jehličnatý les, listnatý a smíšený les
- Potrava: divoká prasata, srnci a jeleni, příležitostně medvědi, i menší živočichové. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací, živá kořist.
- Rozměry: hmotnost samců je asi 300 kg, samice kolem 100 kg, délka těla s ocasem asi 1,9–3,3 m, výška v kohoutku 1,1–1,25 m
- Rozmnožování: Samice je březí asi 104–107 dní, rodí 1 až 5 (6) mláďat, která vodí až do věku 2 let. Dospělý samec je samotář.
- Věk: 18–20 let
- Zajímavosti: Ve volné přírodě přežívá posledních 200–300 jedinců, stav v zajetí je asi 1000 jedinců. Je to největší kočkovitá šelma. Výborně plave a na lov vychází i za dne.
[editovat] Tygr bengálský (Panthera tigris tigris)
- Zeměpisné rozšíření: Indie, Bangladéš, Bhútán, Čína, Nepál
- Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, listnatý les, tropické lesy
- Potrava: buvoli, gaurové, jeleni a další velká zvířata
- Zajímavosti: Nejpočetnější druh tygra, v přírodě přežívá 2000–4900 jedinců. Synonymem tohoto poddruhu je tygr indický.
[editovat] Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)
- Zeměpisné rozšíření: ostrov Sumatra
- Biotop: husté lesy i travnaté oblasti, tropický les, travnaté území
- Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
- Rozměry: délka těla 140–180 cm, délka ocasu 60–80 cm, výška v kohoutku 80–90 cm, hmotnost 115–180 kg
- Rozmnožování: Samice je březí 102–105 dní a rodí 2–4 bezmocná mláďata, která jsou ukrytá v hustém podrostu.
- Věk: až 25 let
- Zajímavosti: Je nejmenším z pěti poddruhů tygra. Vzhledem k ostrovnímu areálu patří ke kriticky ohroženým druhům a je uveden v červené knize IUCN.
[editovat] Tygr indočínský (Panthera tigris corbetti)
[editovat] Tygr jihočínský (Panthera tigris amoyensis)
- Zeměpisné rozšíření: Čína
- Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě vyhynul. 3. října 2007 však jistý farmář mladého jedince tohoto poddruhu v přírodě údajně vyfotografoval, autentičnost fotografie prý potvrdili i experti [1]. V červnu roku 2008 vyšlo najevo, že fotografie byly padělané [2]. Patrně většina dnes žijící jihočínských tygrů (59 jedinců) žije v čínských zoologických zahradách a jsou to potomci pouhých šesti zvířat. Zánik poddruhu je tedy pravděpodobný.
[editovat] Tygr jávský (Panthera tigris sondaica)
[editovat] Tygr balijský (Panthera tigris balica)
[editovat] Tygr kaspický (Panthera tigris virgata)
- vyhuben v roce 1968
- Zeměpisné rozšíření: Afghánistán, Írán, Irák, Pákistán, Rusko, Turecko.
[editovat] Bílí tygři
Bílí tygři nejsou poddruhem, bílá barva je recesivně děděná barevná odchylka. Vyskytuje se jen u bengálského tygra.
- Zeměpisné rozšíření: první bílý tygr byl odchycen v roce 1951 v indickém státě Madhjapradéš
- Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
- Rozměry: podobnost ostatním druhům
- Rozmnožování: v roce 1958 se poprvé narodila 4 bílá tygřata v soukromé Zoo Maharádži z Révy poté, co nechal spářit bílého samce s jednou z jeho normálně zbarvených dcer. Získat bílého tygra bylo zpočátku nemožné. Teprve po dostatečném rozmnožení se podařilo tato zvířata zakoupit i několika zoo světa.
- Zajímavosti: bílé zbarvení se zachovanými tmavými pruhy je znakem částečného albinismu - nedostatku barviva. Také oči bílého tygra nejsou červené jako u pravých albínů, ale modré. Bílý tygr by v přírodě s největší pravděpodobností neměl šanci přežít, neboť nápadné zbarvení srsti by mu znemožňovalo skrýt se v mladém věku před predátory, případně v dospělosti cokoliv ulovit. Jedná se tedy o zvířata žijící pouze v zajetí.
[editovat] Život tygří rodiny
[editovat] Námluvy
Tygři nevolají a neřvou tak často jako lvi. Jedině v době páření je lze slyšet pravidelně. Vynikající znalec tygrů ussurijských N.A.Bajkov, který o nich napsal nádhernou knihu, líčí, jak v zimní mrazivé tajze probděl v době říje mnoho nocí a počítal kašlavé hluboké hrdelní volání soupeřících samců i lákavé volání samic.
G. B. Schaller při svém několikátem studiu tygrů v indickém národním parku Kanha pozoroval velmi dramatické námluvy. Říjná samice vyšla z hustého lesního podrostu na otevřenou paseku a hlasitě volala. Najednou jí začali současně odpovídat 3 tygří samci. Po dlouhém volání vyšel 1. samec z lesa a zamířil k ní. Vtom z lesa vyrazil 2. samec a mocným skokem přistál na hřbetě svého soka. Nastala rvačka, kterou samice se zájmem pozorovala. Vzápětí se objevil 3. samec, sedl si vedle samice a také pozoroval souboj svých soků. Když se po několika minutách 1 z bojujících samců odbelhal do lesa, 3. samec zahnal vítěze, začal olizovat samici, oba se o sebe otírali a zmizeli v lese. Po říji se začíná březí samice připravovat na své nejvýznamnější životní poslání. Nejprvně intenzivně loví, aby nahradila energii, kterou vložila do námluv a kterou vyžadují rostoucí embrya v jejím těle. Když jí začnou nabíhat mléčné linie na břiše a vystupovat mléčné bradavky, hledá skryté, bezpečné místo k porodu.
[editovat] Externí odkazy
