Tveitit-(Y)

Tveitit-(Y)
Tveitit-(Y)
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Ca14Y5F43
Identifikace
Barva	bílá až nažloutlá
Vzhled krystalu	masivní, extrémně vzácně krystalický
Soustava	trigonální
Tvrdost	3,5 – 4
Lesk	mastný
Štěpnost	chybí
Index lomu	nα = 1,476 ; nβ = 1,479 ; nγ = 1,481
Vryp	bílý
Hustota	3,94 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	neznámá
Ostatní	fluorescence

Tveitit-(Y) (Bergstol a kol. 1977), je velmi vzácný klencový minerál ze skupiny halidů. Pojmenován byl na počest majitele lomu v Norsku Johna P. Tveita, kde byl minerál objeven. Bývá komplikovaně zdvojčatělý s dvojčaty podle tří směrů. Dvojčatění může být výsledkem inverzních fázových přechodů při 670 °C.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Vzniká v pegmatitových žilách v amfibolitech, pravděpodobně inverzí yttrofluoritu.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5-4, hustota 3,94 g/cm³, štěpnost chybí, lom nebyl zjištěn. Není radioaktivní.
Optické vlastnosti: Barva bílá až bledě žlutá, vryp má bílý, lesk mastný. Pod UV světlem žluto-oranžově fluoreskuje.
Chemické vlastnosti: Obsah jednotlivých prvků – F 44,40%, Ca 28,50%, Y 27,10%, tato data byla vypočtena z empirického vzorce Ca_0.7Y_0.3F_2.3. Obsahuje nečistoty v podobě Na a REE.

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se společně s kainositem, fluoceritem, cerianitem, monazitem, berylem, topazem, muskovitem, mikroklinem a křemenem

Využití[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o sběratelskou raritu, vyhledávanou převážně do mineralogických sbírek. Vzhledem ke svému složení je předmětem studia výzkumu REE nosných pegmatitů.