Tušť
| Tušť | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Suchdol nad Lužnicí |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy (do r. 1920 Dolní Rakousy) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′22″ s. š., 14°53′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 289 (2021)[1] |
| Katastrální území | Tušť (10,74 km²) |
| PSČ | 378 06 |
| Počet domů | 153 (2011)[2] |
  Tušť | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 171930 |
| Kód k. ú. | 771937 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tušť (německy Schwarzbach) je vesnice, část města Suchdol nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec, v oblasti Západního Vitorazska. Nachází se na pravém břehu Lužnice, naproti vlastnímu Suchdolu. Prochází tudy silnice I/24 (evropská silnice E49) k hraničnímu přechodu Halámky/Neunagelberg do Rakouska.
Je zde evidováno 161 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 294 obyvatel.[4]
Tušť je také název katastrálního území o rozloze 10,74 km².[5]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Tušť se nachází v ploché krajině Třeboňské pánve nad soutokem Lužnice a Dračice, v nadmořské výšce cca 450 m. Do katastru zasahují dvě přírodní rezervace, Horní Lužnice a Na Ivance. Severně od vsi se nachází soustava rybníků Velká a Malá Pískovna a Jezero.
Na katastru Tušti se nachází kemp Vodácká základna, tradiční nástupní místo při vodáckém splouvání Lužnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1339.[6]
Roku 1920 byla Tušť v rámci Západního Vitorazska převedena z Dolního Rakouska do Čech a připojena k Československu, do okresu Třeboň.
Roku 1938 bylo Západní Vitorazsko včetně Tušti zařazeno do území odstoupených Mnichovskou dohodou nacistickému Německu, přes nesouhlas zdejšího většinově českého obyvatelstva. Koncem května 1945 sem pak vtrhly revoluční gardy pod vedením Vladimíra Hobzy, které v proklamované snaze očistit toto území od tzv. zrádců, tedy Čechů, kteří zde zůstali i po roce 1938, spáchaly řadu zločinů. Jejich vrcholem byla hromadná vražda 14 obyvatel Tušti v noci na 25. května 1945. Jejím iniciátorem byl místní učitel Václav Maxa, vykonavatelem pozdější agent StB František Říha. Oběti masakru připomíná pomník ve vsi, který sem umístil Ferdinand Korbel, potomek jednoho z popravených.[7][8] Pozůstatky obětí masakru byly exhumovány v roce 1993 a pohřbeny v nedalekém rakouském Gmündu, kde jim byl postaven pomník; příběh byl zpracován i ve filmu Krajina ve stínu.[9]
Roku 1976 byla Tušť připojena k Suchdolu nad Lužnicí.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Silnice I. třídy č. 24 -
Pizzerie u hlavní silnice -
Domky na návsi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.
- ↑ Porteš, Jiří. Pomník Obětem odsunu [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ CIGLBAUER, Jan. 70 let od „vylikvidování“ německého obyvatelstva z jižních Čech [online]. severniceskobudejovicko.cz, 2016-02-10 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤASTNÁ, Barbora. Zavraždili mu otce, katy byli sousedé. Teror inspiroval i film Krajina ve stínu. Deník.cz [online]. 2020-09-10 [cit. 2020-09-10]. Zdroj: Post Bellum, Paměť národa. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MLYNÁRIK, Ján. Tragédie Vitorazska, 1945-1953 : poprava v Tušti. V Třeboni: Carpio, 2005. 411 s. ISBN 80-86434-09-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tušť na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Tušť na webu ČÚZK
