Turov (Broumovská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Turov (602 m n. m.) je hora nacházející se v okresu Náchod, asi 5 km severozápadně od Hronova, na katastru jeho městské části Rokytník, na území CHKO Broumovsko v Radvanické vrchovině, jejíž je nejvyšší kótou a samostatným podcelkem. Na jeho úpatí se rozprostírá táhlá vesnice Rokytník.

Turov
Turov
Turov

Vrchol602 m n. m.
Prominence104 m ↓ západní sedlo
Izolace2,4 km → Švédský vrch[1]
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Broumovské vrchoviny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříBroumovská vrchovina / Žacléřská vrchovina / Radvanická vrchovina
Souřadnice
Turov
Turov
PovodíMetuje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Turov je samostatnou geomorfologickou částí spadající pod geomorfologický celek Broumovská vrchovina, podcelek Žacléřská vrchovina a okrsek Radvanická vrchovina.

Jedná se o stolovou horu s rozsáhlým plochým temenem a se složitou stavbou. Níže položené vrstvy jsou pískovce a slepence z období permu. Nadloží je utvářené v druhohorním období křídy[2].

O původu jména Turov[editovat | editovat zdroj]

O tom, jak přišel Turov ke svému jménu vypráví stejnojmenná pověst. Variant vzniku názvu Turova je ale více.

Nabízí se odvození od jména Václav Tourek - vladyka, který žil okolo roku 1520 v Rokytníku.

Německá verze z okolích obcí Bystrého zase vypráví o přítomnost Turků na Turově v období Tureckých válek a název hory Turkenberg - Turkov. Tato varianta je ale nepravděpodobná, neboť Turečtí bojovníci na hoře pravděpodobně vůbec netábořili.

Pověsti o Turově[editovat | editovat zdroj]

K hoře se vztahuje několik pověstí.

  • Pověst o původu jména Turov - V dávných dobách kraj navštívili lovci trofejí, kteří zahnali pár Turů na horu. Zapomněli přitom na mládě, kterého se lovci zmocnili a došli s ním na vrchol a hráli si tam s ním. To když zpozorovali ze křoví rodiče malého tura, vylezli z úkrytu. Z hory sešli a postupem času se z lásky k dítěti turové zdomácněli. A proto se hora nazvala Tuří - Turovem[3].
  • Pověst o Turovských rytířích - Hospodáři z Rokytníka Tomek a Vít se okolo 20 hodiny vrátili z roboty a vyrazili na pole pod Turovem. Přeslechli přitom odtroubení 23. hodiny. To se otevírá kamenná brána na Turově a svatováclavské vojsko vyjelo cvičit na boje, aby bylo připraveno, až bude zemi nejhůř. To vše zpozorovali oba hospodáři a strachy poté utekli zpátky do svých domovů[4].
  • Pověst o pokladu na Turově - Chudá vdova se na velký pátek vydala k Turovské bráně, která se v čase mše pravidelně otevírá. Se synkem v náručí vešla dovnitř a nabrala si kus pokladu. Synka v hoře nechala, ale vrátila se s jablíčkem a chlebem a opět si odnesla v náručí kus z pokladu. Když se vrátila potřetí, byla kamenná vrata zavřená. Zlato, které si odnesla do truhly, se přeměnili na hlínu a kamení. O rok později se pro synka vrátila. Po návratu se synkem domů se vdova všimla, že synek drží v ruce jablíčko, které je celé ze zlata. To dobře prodala a již dále netrpěla nouzí[5].
  • Pověst o Krakonošovi na Turově - Krakonoš byl na hoře častým hostem na cestách do Orlických hor za princeznou Kačenkou. Na Krakonošově kazatelně pravidelně na den svatého Václava probíhá sněm. Ten jednou omylem vyslechl i sirotek Jiřík. Dozvěděl se, že za svou dobrotu a lásku k přírodě dostane zázračnou mastičku. Mastičku dostal a když do kraje přišla zlá nemoc, postupně léčil všechna zvířata v Rokytníku i okolních obcí. Z Jiříka se tak stal vážený muž a dobrý sedlák[6].

Císař Josef II. na Turově[editovat | editovat zdroj]

V roce 1779 navštívil horu Turov císař Josef II., který vyrazil do zdejšího kraje se podívat, kde o rok dříve byla rozložena jeho vojska. Vyrazil 9. září 1779 z Náchoda. Ve Velkém Dřevíči u statku č.p. 16 slezl z koně a vstoupil do statku a sháněl průvodce na Turov. Narazil na hospodyni v momentě, kdy zrovna vybírala z máselnice máslo a vylévala podmáslí. Po ochutnávce včetně domácího chleba vyrazil s průvodcem na horu Turov. Po návratu pokračoval císař na své cestě do Police nad Metují, kam dorazil okolo 14. hodiny[7].

Jiráskova chata[editovat | editovat zdroj]

Jiráskova chata

V roce 1913 koupila část temene hory tělocvičná jednota Sokol v Rokytníku o výměře 72 a. Původně měla na vrcholu Turova vyrůst rozhledna s názvem Památník Legionářů.

Před započetím stavby ale byla dána zbývající usedlost na temeni Turova do prodeje. Sokol v Rokytníku obratně celé temeno o výměře 9 ha koupil, neboť byl velký zájem o koupi i z Německé strany. Dražba se měla konat takřka po samotném položení základního kamene rozhledny. Němečtí kupci byli podporování i německou veřejností, která na nákup věnovala i výtěžek ze slavnosti Bundesfest v Broumově. Za záchranu Turova měl zásadní projev spisovatel Alois Jirásek[7].

Stavba útulny na Turově byl i impuls pro vznik turistického odboru Klubu Československých Turistů v Rokytníku. Ten společně se Sokolem Rokytník postavil dřevěnou Jiráskovu útulnu na Turově. Na stavbu značně přispěl i odbor Klubu Československých Turistů v Hronově a pp. Cyril a Josef Bartoňové-Dobenínové. Krátce před dostavením chaty, dne 30. 5. 1924 navštívil útulnu Alois Jirásek společně se svou chotí a dcerou, paní Jelínkovou a pár hodin zde pobyl.

Jiráskova útulna byla slavnostně otevřena 8. 6. 1924 pod patronací ministra národní obrany a za účasti předsedy Klubu Československých Turistů Dr. J. S. Guth Jarkovského a rady ministra národní obrany Marka, kteří zde měli i slavnostní řeč.

Dne 27. prosince 1935 vyhořela. V roce 1936 byla postavena nová zděná Jiráskova chata, která zde stojí dodnes. Ekonomické problémy a prodej turistické chaty způsobil i zánik místního odboru Klubu Československých Turistů v Rokytníku.

V roce 1977[8] přibyla nevzhledná přístavba chaty a ubytovací kapacita narostla na 50 lůžek v 19 pokojích. Součástí chaty byla také kuchyně, jídelna, společenský sál a bar o celkové kapacitě 150 míst[9]. Chata byla v provozu do přelomu tisíciletí. To byl vlastníkem Karel Klikar ze Žďárek[10]. Ještě na začátku roku 2001 prý byla v provozu, ale potom začala rychle chátrat.

Okolo roku 2010[11] se okolí začalo znatelně měnit – byl demontován zbytek minigolfu, byly navezený "menhiry" a další kameny, které byly zformovány do kamenných obrazců. Drobnou opravou prošla i samotná chata – byli např. zaskleny rozbitá okna. Nicméně chata nyní prozatím pro veřejnost neposkytuje žádné služby.

Chata spadá pod obec Rokytník a má číslo popisné 123. Podle katastru nemovitostí[12] aktuálně patří Ing. Pavlíně Torhanové[13]. Od roku 2020 je do blízkého okolí Jiráskovy chaty a ke kamennému uskupení Semeno života zákaz vstupu bez povolení.

Rekreační areál[editovat | editovat zdroj]

V 70. letech 20. století zde TJ Sokol Rokytník postavil vlek se sjezdovkou. Ta byla výjimečná svým umělým zatravněním. Po roce 2001 začal areál chátrat, sjezdovka postupně zarostla, v druhé desetiletí byli odklizeny i sloupy vleku. Ve stejném čase na hraně sjezdovky přibyl turistický přístřešek.

Kromě areálu pro sjezdové lyžování zde vyrostlo také:

  • Minigolf
  • Volejbalové hřiště
  • Tenisový kurt
  • Fotbalové hřiště
  • 10 dřevěných chatek dohromady s kapacitou 50 lůžek.

Chatky pro ubytování na Turově stále jsou. Minigolf byl v druhém desetiletí 21. století demontován a byl nahrazen kamenným uskupením Semeno života.

Semeno života[editovat | editovat zdroj]

Na Turově v místech bývalého minigolfu vzniklo kamenné uskupení Semeno života[14]. Vzniklo díky dílu Pavlíny a Mirka Torhanových.

Krakonošova kazatelna[editovat | editovat zdroj]

Na úbočí hory Turov směrem k obci Rokytník se nachází skalní výchoz zarostlý stromy. Jedná se o skupinu skalek vysokých max. 3 metry. Mezi skalkami je umístěno ohniště a dřevěné lavičky. K tomuto místu se vztahuje pověst o Krakonošovi na Turově.

Geologická správní oblast je Permokarbon podkrkonošské a vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve[15].

Pěchotní srub Turov[editovat | editovat zdroj]

Pěchotní srub T-S 19 Turov v roce 2012.

Na jihozápadním úbočí, asi 1 km od vrcholu Turova, byl jako součást československého opevnění v květnu 1938 zbudován pěchotní srub T-S 19 Turov, který měl sloužit k přehrazení Jestřebích hor proti nepříteli.

Od roku 2009 byl objekt rekonstruován za účelem zpřístupnění veřejnosti. V současné době se zde příležitostně konají akce a lze si srub prohlédnout.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Turov je taktéž hojně zmiňován v literatuře Aloise Jiráska:

  • Román U Nás
  • Pan Johanes
  • Skaláci

Ve Skalácích posílala babička Lidušku na Turov natrhat léčivý plicník, na svah Turova pak umístil stavení báby kořenářky[2].

O hoře Turov vzniklo i několik knih pověstí. První verze je z roku 1923 od Josefa Hurdálka a Petra Raichla.

Zatím poslední verze knihy pověstí má název:Turov - pověsti z okolí bájné hory kladského pomezí[16].

  • Vydáno v roce 2009 nakladatelstvím Bor
  • Počet stran: 141
  • Edice: Odkaz
  • Ilustrace Jana Vaňová
  • ISBN 9788086807614

Zmínky o hoře jsou i v knize od Antonína Krtičky-Polického: Báje a pověsti z kraje Jiráskova, která prozatím vyšla ve 4. vydání.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b WWW.SEVEROVYCHOD.ESTRANKY.CZ. Turov. Orlické hory, Adršpach, Broumovsko [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  3. CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  4. CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  5. CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  6. CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  7. a b Turov :: Hronovsko v minulosti. www.hronovsko.com [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  8. Jiráskova chata Turov - chata v Náchodě , Orlické hory a podorlicko. kamsi.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  9. Jiráskova chata Turov. web.archive.org [online]. 2009-02-09 [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-09. 
  10. Firma Karel Klikar. web.archive.org [online]. 2009-02-07 [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-07. 
  11. ČÁP, Jan. Turov - Blaník Jiráskova kraje. Turistika.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  12. Informace o pozemku | Nahlížení do katastru nemovitostí. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  13. Pavlína Torhanová - Facebook
  14. Turov 2018 :: Tarotové poradenství. www.tarotplzen.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  15. Geologické lokality - Vyhledávání - Skály pod Turovem. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  16. Turov (Eva Koudelková) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]