Turnianská župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Turnianská župa je název historické župy Uherského království.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Turnianská župa ležela v jihovýchodní části dnešního Slovenska a severovýchodní části dnešního Maďarska. Turnianská župy byla jednou z nejmenších v Uhersku. V současnosti je to jen název příslušného regionu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem Turnianské župy byl Turnianský komitát a později Turnianská stolice. Postupně bylo území zredukováno na malé území okolo řeky Turňa. V roce 1882 se Turnianská župa spojila s Abovskou župou a vznikla Abovsko-turnianská župa. Rozloha župy v roce 1806 byla 594 km². Dělila se na dva slúžnovské okresy:

  • horní (Processus primus), převážně na Slovensku
  • dolní (Processus superior), převážně v Maďarsku

V současnosti je území slovenské části bývalé Turnianské župy součástí okresu Rožňava a Košice-okolí v Košickém kraji, maďarská část je součástí Boršodsko-abovsko-zemplínské župy.

Centrum[editovat | editovat zdroj]

Centrem Turnianské župy byl Turnianský hrad, později se centrum přesunulo do města Turňa nad Bodvou.

Národnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Turnianské župy bylo převážně maďarské, Slováci žili roku 1773 v Bódvaszilaši, Dvorníkách, Hačavě, Szine, Szögligete, Turni nad Bodvou, Turnianském sv. Andrejovi a Žarnově. Také v současnosti je toto území převážně maďarského rázu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turnianska župa na slovenské Wikipedii.