Tunelový komplex Blanka
| Tunelový komplex Blanka | |
 |
|
| Jižní tunelový tubus pod stadionem Sparty | |
| Základní údaje | |
| Stát: |  Česko |
| Místo: | Praha |
| Silnice: | Pražský městský okruh |
| 1. portál: | Mimoúrovňová křižovatka Pelc-Tyrolka, Praha |
| 2. portál: | Mimoúrovňová křižovatka Malovanka, Praha |
| Provozní délka: | cca 6,4 km |
| Počet dopr. tubusů: | 2 |
| Výstavba | |
| Dodavatel: | Metrostav, Eurovia |
| Zahájení stavby: | 2007 |
| Poslední průraz: | 18. července 2011 |
| Dokončení: | 2016 (vč. dokončovacích prací)[1] |
| Otevření: | do dubna 2014[1] |
| Náklady: | cca 37 mld. Kč[1] |
| 1. tubus | |
| Zahájení stavby 1. tubusu: | 2007 |
| 2. tubus | |
| Zahájení stavby 2. tubusu: | 2007 |
Tunelový komplex Blanka je stavěn jako součást Městského okruhu v Praze mezi MÚK Malovanka a MÚK Pelc-Tyrolka. Jeho délka bude asi 6,4 kilometrů. Má se jednat o nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě.[2]
Obsah |
[editovat] Popis
Komplex se skládá ze tří základních částí:
- Tunel Brusnice (Malovanka – Prašný most) – celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 m ražených tunelů.
- Tunel Dejvice (Prašný most – Letná) – celková délka úseku je 1 km.
- Tunel Královská obora (Letná – Pelc-Tyrolka) – celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 m ražených.
Mimoúrovňová křižovatka Malovanka na severním předportálí Strahovského tunelu má nahradit současnou provizorní úrovňovou křižovatku s Patočkovou ulicí a umožní zároveň napojení Břevnovské radiály a tunelu Blanka. Od Malovanky povede Městský okruh tunelem pod Střešovicemi, další mimoúrovňové křížení má mít u Prašného mostu (ulice Svatovítská směrem k Vítěznému náměstí). Dále pokračuje tunel pod rozhraním Dejvic a Hradčan až na Letnou.
Mimoúrovňová křižovatka Letná se má nacházet poblíž ulice U Vorlíků. Dále tunel pokračuje pod Stromovkou a pod Vltavou. U vyústění tunelu na mimoúrovňové křižovatce Pelc-Tyrolka se má okruh křížit s novým Trojským mostem, který má nahradit současný trojský tramvajový most.
Podle mluvčího magistrátu se nepředpokládá, že by tunel byl využíván autobusy MHD. Nákladní vozidla mají mít, podobně jako v dalších tunelech Městského okruhu, povolen vjezd do 12 tun celkové hmotnosti, a v nejvytíženějších úsecích tunelu Blanka se předpokládá frekvence až 3000 nákladních automobilů denně.[3]
[editovat] Historie
Vedení městského okruhu mezi Špejcharem a Argentinskou ulicí bylo od konce 70. let připravováno v koridoru železnice po okraji Stromovky.[4] Již tehdy bylo proti tomuto řešení mnoho námitek. Po roce 1989 byla tato varianta opuštěna a hledáno nové řešení. Jako nevyhovující byla zavržena varianta úpravy stávajících komunikací. V roce 1993 byla ustanovena komise, která po roce doporučila k dalšímu posuzování a dopracování 3 varianty[5], nazvané podle katastru, jímž měly procházet:
- Hana (Holešovice): Hradčanská – Sparta – pod Holešovicemi – pod Vltavou
- Dana (Dejvice): Hradčanská – Evropská – Podbaba – podél Vltavy
- Blanka (Bubeneč): Hradčanská – Sparta – pod Stromovkou – pod Vltavou
Komise doporučila zapracovat do územního plánu variantu Dana a rezervu pro variantu Hana. Po dopracování byla však Dana zavrhnuta, mj. kvůli vedení podél Vltavy a tím složitou ochranou před velkou vodou. Varianty Blanka a Hana byly dále dopracovány a v roce 1996 definitivně vybrána varianta Blanka. V roce 1997 bylo započato s projektovou přípravou. V roce 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. O rok později se začala razit průzkumná štola.
Výstavba tunelu začala v roce 2007 (několikrát byla odložena z důvodu odvolání mnoha občanských sdružení) a vyžádala si velká dopravní omezení v některých částech Prahy 6 a Prahy 7. Celý úsek je financován rozpočtem hlavního města Prahy a předpokládaná cena stavby dosáhne 28 miliard korun. Tunel má být zprovozněn koncem roku 2012.[6] Podle primátora Bohuslava Svobody se však vzhledem k problémům s financováním stavby zprovoznění pravděpodobně odsune až na jaro 2014.[7][8]. Odhady skutečných nákladu ze září 2011 už dosahují 37,9 miliardy a ve spojitosti s výsledky auditu mezinárodní auditorské firmy White & Case se o tunelu Blanka hovoří jako o ukázkovém případu vytunelování.[9][10][11].
28. září 2010 uspořádal Metrostav na stavbě den otevřených dveří se třemi prohlídkovými trasami, návštěvníci mohli projít 3,5 km dlouhý úsek tunelu z Letné až do Troji.[12] Další den otevřených dveří se konal v sobotu 15. října 2011, kdy prohlídková trasa vedla severní tunelovou troubou z Letné přes Prašný most ke staveništi Myslbekova a zpět ke křižovatce Prašný most.
[editovat] Kritika stavby
Stromovka je od roku 1988 chráněnou přírodní památkou. Občanská sdružení, ekologičtí aktivisté a Strana zelených projekt Městského okruhu v této části města kritizovali, protože podle nich přivede do centra města další tisíce automobilů a zhorší tak kvalitu života. Stavba nikdy neprošla expertním posouzením podle vlivu na životní prostředí.[13]
23. května 2008 upozornily Lidové noviny, že firma Metrostav postavila bez povolení v Letenských sadech komunikaci, která slouží k objíždění staveniště a nahrazuje tak ulici Milady Horákové.[14]
Podle informací portálu Aktuálně.cz vyplývá z dokumentů, které si pražský magistrát nechal vypracovat, že tunel Blanka v Praze mírně zhorší ovzduší. Magistrát přitom tvrdil opak.[15]
V květnu 2009 zrušil Městský soud v Praze stavební povolení na část inženýrských sítí stavby. V březnu 2010 Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí potvrdil, stavební firma Metrostav ovšem tvrdila, že ji investor neinformoval, a část nepovolené stavby již realizovala. Soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že úřady při povolování stavby neprovedly dostatečnou anylýzu dopadů stavby na životní prostředí. Město tak bude muset provést nové stavební řízení, do kterého se pravděpodobně přihlásí občanské sdružení „Za naši budoucnost“, které je dlouhodobým kritikem stavby.[16][17]
V únoru 2010 získala Česká televize tajnou zprávu supervizora, ze které vyplývá, že stavba nemá dostatečný technický dozor.[18]
[editovat] Propady půdy
[editovat] Květen 2008
V květnu 2008 bylo během výstavby rozhodnuto o přeřazení stavby do složitější kategorie a zkrácení délky záběru z 1,5 m na 1m z důvodů nadvýlomů[19]. V úterý 20. května 2008 kolem 4. hodiny ranní došlo poprvé během ražby k mimořádně velkému nadvýlomu (blok o velikosti 2m). Padající blok zdemoloval část ostění. Přes veškerou snahu se nadvýlom zvětšoval, až do něj pronikly zvodněné sedimenty. Kolem 6:30 vznikl nad tunelem Blanka v parku Stromovka,[20] kráter o průměru 20 a hloubce přes 15 metrů. Při události nedošlo k žádnému zranení.
Metrostav a magistrát se bránily tím, že při takto složitých projektech jsou sesuvy půdy zapříčiněné vydatnými srážkami možným rizikem. Ředitel odboru městského investora Jiří Toman podle novinářů řekl: „Hodně pršelo. (…) Zemina se propadla do tunelu. Je to věc, která se stává.“[13] Koncem května 2008 podalo občanské sdružení Arnika „trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na spáchání trestného činu obecného ohrožení“.[13] Kritici stavby upozornili na fakt, že v den nehody podepsala Praha memorandum pěti evropských měst o parkové péči.
Policie trestní oznámení po prověření odložila, její postup prověřilo a potvrdilo i obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 a městské státní zastupitelství. Obvodní báňský úřad v Kladně událost vyšetřil a neshledal pochybení ani jednoho z účastníků výstavby.[19][21]
Po události došlo k úpravě technologického postupu i výstroje výrubu, které měly za následek mj. zdražení stavby o cca 100 tis. Kč na metr délky tunelu. Také bylo vždy na povrchu nad místem ražby instalováno ochranné oplocení.
[editovat] Říjen 2008
V neděli 12. října 2008 před desátou hodinou dopolední došlo poblíž k dalšímu propadu podobného rozsahu, o průměru 25 metrů a hloubce 16 metrů, nad místem, kde stavební firma rozšiřovala již vyraženou část tunelu. Hned po začátku propadu v podzemí začal zhotovitel zajišťovat místo na povrchu, takže ani tentokrát nebyl zraněn nikdo z procházejících ani z dělníků. Primátor Pavel Bém podle médií na místě těsně po události řekl: „Když se to stalo poprvé v květnu, řekl jsem dobře, může se to stát. Ale podruhé? Podám trestní oznámení na neznámého pachatele za obecné ohrožení. Chci znát jméno viníka.“[22]
Expertíza ukázala, že v tomto místě bylo o 2 metry nižší skalní nadloží, než okolo. Svou roli sehrálo i zemětřesení v západních Čechách, nejsilnější za posledních 26 let. Po této události došlo k dalším opatřením na stavbě. Celkem opatření po obou mimořádných událostech zdražila stavbu v kritickém úseku (179 m) o cca 100 mil. Kč. Kdyby se však aplikovala na celý úsek pod Stromovkou, byly by vícenáklady větší o dalších 300 mil. Kč.[19]
[editovat] Červenec 2010
Třetí propad půdy se udál 5. července 2010 přibližně půl hodiny před půlnocí,[23] – některá média dokonce uváděla, že na dvou místech zároveň.
V tunelu pod křížením Patočkovy a Myslbekovy ulice byl zavalen bagrista i se svým strojem. Vyproštěn byl následujícího dne, tj. 6. července, po šesté hodině ranní bez viditelných zranění, přesto byl odvezen do nemocnice a posléze propuštěn do domácího léčení.[24]
V areálu Ministerstva kultury v ulici Milady Horákové se propadla část parkoviště a zahrady. Vzniklý kráter měl průměr asi 15 metrů. Museli být evakuováni pracovníci ostrahy ministerstva a byla též omezena rychlost tramvají na blízké trati. Policie slíbila, že celý případ prošetří.[25]
Škody způsobené propadem jsou odhadovány na desítky milionů Kč, 12. října 2010 se psalo o celkových hmotných i nehmotných škodách 6,5 milionu,[26], 15. října 2010 byly zatím vyčísleny na výši minimálně 14 milionů Kč.[27]
Podle prvotního vyšetřování bylo zjištěno, že se pod parkovištěm, kterému chybělo odvodnění a které nikdy nebylo zkolaudováno, nacházely zbytky středověkého bastionu. V tomto místě nebyla povolena průzkumná sonda. Spodní voda v kombinaci se sutí způsobila nestabilní prostředí, ve kterém došlo k propadu.[28] Obvodní báňský úřad v Kladně na začátku října 2010 uložil společnosti Metrostav pokutu milion korun za pochybení spočívající v tom, že bylo bylo příliš rychlé odstraňováno ostění v tunelu, což společně s nestabilním nadložím způsobilo prolomení primární výztuže a následně propad tunelu.[27] Běžně se ražba provádí v maximálním záběru 2 až 2,5 metru, zde se prováděla po 5 metrech.[27] Další příčinou byl dutý prostor mezi provizorní a definitivní výztuží, příčinou bylo nedostatečné dostříkání míst spojů.[27] Metrostav se vzdal odvolání proti rozhodnutí a pokutě, i když mluvčí Metrostavu zdůraznil, že pochybení nebylo samotnou příčinou závalu; v případě odvolání a dalších průtahů by také Metrostavu hrozilo od města penále blížící se k 1 miliardě Kč.[27] Hlavnímu městu zaplatil Metrostav 6,5 milionu Kč za nezávislé posudky propadu, které si město vyžádalo.[29] Město požadovalo též 3 miliony Kč za poškození dobré pověsti města, tuto částku však Metrostav uhradit odmítl a Národohospodářská fakulta VŠE ve svém posudku vyčíslila, že poškození pověsti města se pohybuje jen v řádu statisíců Kč.[30] Policie ČR v listopadu 2010 případ odložila s tím, že nebyla naplněna skutková podstata trestného činu.[29]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ a b c Pavel Otto: Ani úspory nezabrání prodražení Blanky nejméně o osm miliard, E15, 18. 10. 2011
- ↑ Tunelový komplex Blanka, oficiální stránka projektu
- ↑ Pavel Baroch: Nové tunely vrátí do centra Prahy těžká nákladní auta, Aktuálně.cz, 18. 11. 2008
- ↑ Městský okruh Myslbekova – Pelc Tyrolka, Ing. A. Merta, PUDIS
- ↑ Mapka variant
- ↑ Marek Pokorný: Tunel Blanka nabere zpoždění třináct měsíců, iHNed.cz, 12. 11. 2009
- ↑ Pražský tunel Blanka se dostaví až v roce 2014, míní primátor, Mediafax.cz, 07. 02. 2011
- ↑ Blanka se prodraží "pouze" o osm miliard, ceskatelevize.cz, 18. 10. 2011
- ↑ Jaroslav Kmenta: Tunel Blanka: skvělý příklad propojení politiky a byznysu, IDnes, 08. 09. 2011
- ↑ Jaroslav Kmenta: Vytunelováno, MFDnes 08. 09. 2011 strana A10
- ↑ olb: Vytunelovaný tunel Blanka: Magistrát si podle auditorů počínal ležérně, Parlamentní listy, 08.09.2011
- ↑ Den otevřených dveří 28. září 2010 od 9 do 15 hodin, tisková zpráva – leták
- ↑ a b c Pavel Baroch: Za první kráter ve Stromovce padlo trestní oznámení, Aktuálně.cz, 30. 5. 2008
- ↑ Michaela Poláková: Metrostav stavěl načerno, Lidovky.cz, 23. 5. 2008
- ↑ Pavel Baroch: Autostráda centrem Prahy zvýší riziko dýchacích potíží, Aktuálně.cz, 12. 11. 2008
- ↑ http://www.ct24.cz/domaci/83256-podle-soudu-nema-cast-tunelu-blanka-stavebni-povoleni/
- ↑ http://ekonomika.ihned.cz/c1-41128750-tunel-blanka-nema-stavebni-povoleni-nic-nevime-rika-metrostav-a-stavi-dal
- ↑ http://www.ct24.cz/domaci/81819-magistrat-nekontroluje-stavbu-tunelu-blanka-tvrdi-supervizor/
- ↑ a b c Rizika při návrhu a provádění podzemního díla, Časopis Stavebnictví 02/2010, Ing. Alexandr Butovič
- ↑ Pavel Baroch: Při ražbě tunelu se v pražské Stromovce propadla zem, Aktuálně.cz, 20. 5. 2008
- ↑ Za první kráter v pražské Stromovce nikdo nemůže, tvrdí úřady, idnes.cz, 18. 11. 2008, Jan Wirnitzer
- ↑ Petr Švec: Stromovka se opět propadla, MF Dnes, 13. 10. 2008, příloha Praha, str. D1, Petr Švec: „Vypadá to jako sopečný kráter“, str. D3, Bém podal trestní oznámení za obecné ohrožení, peš, vef, str. D3
- ↑ dom. Zem se sesouvala a záchranáři nechtěli "tancovat" nad zavaleným bagristou. iHNed.cz [online]. 2010-07-07 [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ dom, čtk. Pražský tunel Blanka se v noci propadl. Zavalený bagrista přežil. iHNed.cz [online]. 2010-07-06 [cit. 2010-07-06]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. V Praze se propadl tunel Blanka, zavaleného bagristu vyprostili živého. iDNES.cz [online]. 2010-07-06 [cit. 2010-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Praha chce po Metrostavu miliony za studie propadu tunelu Blanka, iDnes.cz, 12. 10. 2010, ab (Aleš Berný)
- ↑ a b c d e Za propad tunelu Blanka mohou rychlí dělníci, Metrostav dostal pokutu milion, iDnes.cz, 15. 10. 2010, ab (Aleš Berný)
- ↑ Časopis Stavebnictví, 08/10, Editorial, str.3
- ↑ a b Za propad pražského tunelu Blanka nikdo nemůže. Policie případ odložila, iDnes.cz, 22. 11. 2010, ab (Aleš Berný)
- ↑ Metrostav zaplatil Praze za propad tunelu Blanka 6,5 milionu, město chce víc, iDnes.cz, 26. 10. 2010, ab (Aleš Berný)
