Tuchoměřice
| Tuchoměřice | |
|---|---|
 Pohled na severozápadní část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hostivice |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′8″ s. š., 14°16′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 687 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,87 km²[2] |
| Nadmořská výška | 314 m n. m. |
| PSČ | 252 67 |
| Počet domů | 526 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | V Kněžívce 212 252 67 Tuchoměřice info@outuchomerice.cz |
| Starosta | Ing. Pavel Cihlář, Ph.D. |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Tuchoměřice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539767 |
| Kód části obce | 403202 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuchoměřice jsou obec v okrese Praha-západ v Středočeském kraji, v mělkém údolí horního toku Únětického potoka zhruba 11 km severozápadně od centra hlavního města Prahy. Na jihovýchodě sousedí s pražskou městskou částí Přední Kopanina. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.
Obec Tuchoměřice má jedinou část, která leží ve dvou katastrálních územích – Tuchoměřice a Kněžívka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi (Tuchmeritz) pochází z roku 1301.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[7]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Tuchoměřice (přísl.Pazderna, 741 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: zvěrolékař, výroba cementového zboží, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Tuchoměřicích, 2 holiči, 8 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, léčebný ústav pražské všeobecné nemocnice, 3 mlýny, 2 obuvníci, 2 pekaři, pumpař, 4 rolníci, řezník, 5 obchodů se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, truhlář, 2 zahradníci, zámečník.[10]
Ve vsi Kněžívka (540 obyvatel, samostatná ves se poté stala osadou Tuchoměřic, později zanikla) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: zubní lékař, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kněživce, 2 hostince, kolář, 2 konsumy, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, pekař, pohřební ústav, 3 rolníci, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Řádu premonstrátů na Strahově, zednický mistr.[11]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 911 | 1 002 | 1 053 | 1 161 | 1 166 | 1 091 | 1 255 | 1 142 | 1 138 | 1 044 | 1 023 | 930 | 997 | 1 459 | 1 742 |
| Počet domů | 139 | 147 | 156 | 167 | 176 | 195 | 224 | 265 | 260 | 260 | 279 | 315 | 341 | 434 | 526 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti jednoho kilometru vede dálnice D7 (dřívější rychlostní silnice R7) s exitem 3 (Kněževes). Tuchoměřice leží na železniční trati Hostivice–Podlešín. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1873. Na území obce leží železniční zastávka. V roce 2011 z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Brandýsek, Jeneč, Kladno, Praha, Slaný, Smečno, Středokluky, Třebusice. Po trati 121 v roce 2020 jezdilo přes Tuchoměřice sedm párů osobních vlaků v pracovních dnech a čtyři páry o víkendech.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Tuchoměřice na návrší nad vesnicí – bývalá jezuitská rezidence s kostelem svatého Víta. Na místě starší tvrze postavil Giovanni Domenico Orsi v letech 1665–1675 patrovou obdélnou stavbu s vnitřním dvorem a arkádami. K severní straně přistavěno v 18. století dnešní vstupní křídlo.
- Kostel svatého Víta je obdélná raně barokní stavba bez věže, patrně též od Orsiho z let 1667–1669 s valenými klenbami a iluzivními malbami od Josefa Kramolína z roku 1768. Na hlavním oltáři jsou dva obrazy od Jana Jiřího Heinsche z doby kolem 1683.
- Kamenný kříž před zámkem z roku 1770
- Kaple svatého Václava z roku 1882 v Kněživce
- Kaple svaté Rozálie se hřbitovem na východ od obce. Barokní z let 1673–1675 s iluzivními malbami J. Kramolína.
- Socha Panny Marie Immaculaty směrem k Malým Číčovicím z let 1711–1712.[14]
- Přírodní památka Kněživka, buližníkový ostroh v opuštěném kamenolomu, pozůstatek někdejší abraze mořského pobřeží. Dutiny v buližnících jsou vyplněny svrchnokřídovými usazeninami s množstvím zkamenělin. (nadmořská výška 335 až 343 m, výměra 0,20 ha, vyhlášeno roku 1978)
- Přírodní památka Pazderna
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Strejc (pseudonym Vetter), bratrský kněz a kantor (syn Jiřího Strejce, známého bratrského kněze a překladatele bible a žalmů, starší bratr Daniela Strejce-Vettera) zemřel v Tuchoměřicích v roce 1617.[15]
- Filip Čermák (Tuchoměřický) (1798-1877), katolický kněz, vlastenec, národní buditel a publicista
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1740. Dále jen Adresář Republiky Československé. (česky, německy)
- ↑ Adresář Republiky Československé, s. 581.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 111–112.
- ↑ Databáze autorit Národní knihovny ČR: jk01121401
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha: vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnost tuchoměřická, s. 150-158.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuchoměřice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Tuchoměřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
